Které země v EU jsou proti zákazu spalovacích aut? Jen Česko a dalších 6 států
- Jak jsme již informovali, Evropský parlament schválil novou podobu zákona
- Ten od roku 2035 prakticky zakazuje prodej všech spalovacích aut
- V článku se dozvíte, jak hlasovaly jednotlivé země, včetně České republiky
Auto se spalovacím motorem | ilustrační foto
Jak jste už určitě sami stihli zaregistrovat, možná díky právě našemu článku na webu Elektrickevozy.cz, Evropský parlament v úterý 14. února posvětil loňský návrh, jehož podoba se vyjednávala v rámci českého předsednictví EU.
Konec spalovacích aut
Přitom je to právě Česko, které se na evropské scéně proti tomuto zákazu poměrně ostře vymezuje. Jedním z nejpádnějších argumentů je právě zpřísnění emisním norem (viz. Euro 7), které prý může naprosto zásadně ochromit český automobilový průmysl.
EU sice příliš nekonkretizuje, jaké technologie se mají využívat, ale silně akcentuje nutnost přejít na bezemisní techniku v osobní dopravě. Tu v současnosti ve valné míře reprezentuje zejména bateriová elektromobilita. Pokud jde o klasické spalováky včetně hybridů, tak tam je to jasné – od roku 2035 dostanou stopku.
Návrh ještě musí odklepnou Evropská rada, ale to je vnímáno jako jasně daná samozřejmost. To, že byl návrh přijat nadpoloviční většinou poslanců, je obecně známo, ale jak tomu bylo v konkrétních případech?
Ilustrační | foto: Unsplash
Čtěte také: Zákaz spalovacích aut povede k něčemu úžasnému, o čem Češi nemají ponětí
Rozervané Německo
Aby to bylo jednodušší, uvedeme jen členské země, které byly proti, protože ty byly logicky v menšině. Když pomineme Českou republiku, tak dále na tomto seznamu figurují Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Polsko a Rumunsko a (paradoxně) Německo.
V jeho případě byla rozervanost poslanců asi nejmarkantnější, protože 45 z nich hlasovalo pro, zatímco 46 proti. S ohledem na význam německého automobilového průmyslu tento výsledek budil silné rozpaky. To Italové (41 proti, 27 pro) nebo Poláci (39 proti, 9 pro) působili téměř jako učebnicový příklad naprosté jednoty.
Česko zákon ostře kritizovalo
Pokud se ještě na okamžik vrátíme k Česku, tak i jeho postoj byl dlouhou dobu znám, tudíž v tomto kontextu se nekonalo žádné překvapení. Z 19 zástupců, kteří se zúčastnili přímého hlasování, jich celkem 13 bylo proti návrhu, čtyři hlasovali pro a dva se zdrželi. Asi vůbec nejostřejší kritiku do pléna vypálil Alexandr Vondra, který argumentoval ztrátou obrovského počtu stávajících pracovních míst.
Související
Nepřehlédněte
Diskuze
Nejčtenější články
Které země v EU jsou proti zákazu spalovacích aut? Jen Česko a dalších 6 států
- Jak jsme již informovali, Evropský parlament schválil novou podobu zákona
- Ten od roku 2035 prakticky zakazuje prodej všech spalovacích aut
- V článku se dozvíte, jak hlasovaly jednotlivé země, včetně České republiky
Auto se spalovacím motorem | ilustrační foto
Jak jste už určitě sami stihli zaregistrovat, možná díky právě našemu článku na webu Elektrickevozy.cz, Evropský parlament v úterý 14. února posvětil loňský návrh, jehož podoba se vyjednávala v rámci českého předsednictví EU.
Konec spalovacích aut
Přitom je to právě Česko, které se na evropské scéně proti tomuto zákazu poměrně ostře vymezuje. Jedním z nejpádnějších argumentů je právě zpřísnění emisním norem (viz. Euro 7), které prý může naprosto zásadně ochromit český automobilový průmysl.
EU sice příliš nekonkretizuje, jaké technologie se mají využívat, ale silně akcentuje nutnost přejít na bezemisní techniku v osobní dopravě. Tu v současnosti ve valné míře reprezentuje zejména bateriová elektromobilita. Pokud jde o klasické spalováky včetně hybridů, tak tam je to jasné – od roku 2035 dostanou stopku.
Návrh ještě musí odklepnou Evropská rada, ale to je vnímáno jako jasně daná samozřejmost. To, že byl návrh přijat nadpoloviční většinou poslanců, je obecně známo, ale jak tomu bylo v konkrétních případech?
Ilustrační | foto: Unsplash
Čtěte také: Zákaz spalovacích aut povede k něčemu úžasnému, o čem Češi nemají ponětí
Rozervané Německo
Aby to bylo jednodušší, uvedeme jen členské země, které byly proti, protože ty byly logicky v menšině. Když pomineme Českou republiku, tak dále na tomto seznamu figurují Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Polsko a Rumunsko a (paradoxně) Německo.
V jeho případě byla rozervanost poslanců asi nejmarkantnější, protože 45 z nich hlasovalo pro, zatímco 46 proti. S ohledem na význam německého automobilového průmyslu tento výsledek budil silné rozpaky. To Italové (41 proti, 27 pro) nebo Poláci (39 proti, 9 pro) působili téměř jako učebnicový příklad naprosté jednoty.
Česko zákon ostře kritizovalo
Pokud se ještě na okamžik vrátíme k Česku, tak i jeho postoj byl dlouhou dobu znám, tudíž v tomto kontextu se nekonalo žádné překvapení. Z 19 zástupců, kteří se zúčastnili přímého hlasování, jich celkem 13 bylo proti návrhu, čtyři hlasovali pro a dva se zdrželi. Asi vůbec nejostřejší kritiku do pléna vypálil Alexandr Vondra, který argumentoval ztrátou obrovského počtu stávajících pracovních míst.
