V Česku už je víc nabíječek, než benzínek. Jsou ale pomalé a na špatných místech
- Česko je v elektromobilitě pozadu
- Nepomáhají ani evropské peníze na výstavbu infrastruktury
- Sice je nabíječek hodně, jenže problémy jsou jinde než v jejich počtu
Toyota Prius Plug-in hybrid
Říká se, že Česko je specifická země. Pokud se podíváme na to, jak se zde rozvíjí elektromobilita, tak rozhodně s tím nelze nesouhlasit. Vždyť pro Čechy je stále elektromobil něčím hrozně špatným a všichni ostatní ve světě se přeci musí šeredně mýlit, jen my tady máme pravdu, kterou ostatní nechápou. Nebo snad ne?
Benzínka každých 14 kilometrů
Kdo jezdí spalovacím autem, tak dojezd opravdu neřeší. Sice už dnešní auta na benzín mají menší nádrže a tedy i snížené dojezdy, takže mnohdy ujedou reálně kolem 500 kilometrů a ne více, navíc ne každý tankuje pravidelně plnou nádrž, takže dojezd má taktéž reálně často nižší, než maximální.
V Česku už je téměř 4 tisíce veřejných čerpacích stanic, což znamená, že najdete benzínku každých asi 14 kilometrů. To je světový extrém. Vzhledem k tomu, že lze zastavit jen na pár minut a natankovat třeba jen pár litrů, jde o výhodu, které prostě ve světě elektromobilů a v případě, kdy nemůžete nabíjet doma v garáži, ale jste odkázáni na veřejné nabíječky, nelze moc konkurovat.
Cena benzínu opět na novém rekordu, ilustrační
Čtěte také: Kdo by čekal, že v Česku pořídíte elektromobil s dotací jen za 287 tisíc bez DPH?
Veřejných nabíječek je hodně, ale…
Nabíjecích stanic dostupných pro veřejnost je již 5 184 a další neustále přibývají, takže aktuálně už je více nabíjecích bodů, než čerpacích stanic. Má to však poměrně zásadní háčky. Každá benzínka má totiž více než jedno místo pro tankování, takže reálně je stále mnohem více těchto veřejných „přípojných bodů“ pro spalovací auta, než pro elektroauta.
Jde samozřejmě také o rychlost odbavení v případě zastávky spalovacího auta na benzínce vs. elektromobilu na nabíječce, což hraje těžce proti elektromobilům. V Česku jsou velmi rychlé nabíječky s výkonem 150 kW a více zastoupeny pouze asi 6,6 %, přičemž průměr v zemích EU už je 8,2 %. Nabíjení na cestách tak může být někdy mnohem pomalejší, než byste čekali dle tvrzení automobilek.
Současný poměr je asi 5,3 elektrických aut na 1 veřejnou nabíjecí stanici. To nemusí znít špatně, ale vzhledem k tomu, že přes 50 % všech elektromobilů (přes 15 tisíc z celkových téměř 30 tisíc aut) je registrovaných v Praze a Středočeském kraji, tak realita je taková, že některé veřejné nabíjecí stanice jsou mnohem vytíženější, než jiné. A některé nabíječky jsou pomalé, či na špatných místech, tak nejsou používané téměř vůbec. Přesto je někdo postavil, tušíte proč?
Nabíjení BMW i5 na rychlonabíječce Ionity | foto: vlastní
Jsou pomalé a staví se na nepochopitelných místech
V případě čerpacích stanic neřešíte rychlost tankování (snad jen s výjimkou nejlevnějších stanic ONO) a najdete je fakt všude, což je velký uživatelský komfort. Vedle toho veřejné nabíjecí stanice, na které se musí dříve nebo později spoléhat každý majitel elektromobilu, i ten, který nabíjí většinou doma, jsou v Česku jeden velký problém.
Z vlastních zkušeností musím říct, že se stále staví mnohdy na nepochopitelných místech. Když vezmu nejrychlejší nabíječky (150 kW a více), které jsou potřeba pro cestování na delší vzdálenosti, abyste neztráceli čas zastávkami, tak často nejsou přímo na dálnicích, ale musíte k nim někam sjet. Nebo nemají žádné zázemí, ať už občerstvení, či toalety. A když někde jsou výjimky, tak jsou přeplněné a tím pádem problém neřeší.
73 % veřejných nabíjecích bodů v Česku je typu AC, tedy s možností nabíjení mnohdy max. výkonem 11 kW. Pokud byste takto nabíjeli základní Teslu Model 3 s nejmenší 60kWh baterií, trvalo by vám to přes 5 hodin. Pro cestování na delší, ale podle mě leckdy i kratší vzdálenosti, kdy prostě potřebujete rychle auto dobít a nemáte možnost nabíjení doma v garáži, potřebujete rychlé nabíječky jako sůl.
Tesla Supercharger patří mezi světlé výjimky, protože umožňuje rychlé nabíjení za slušné peníze
Rychlonabíječky rostou, ale nejsou moc využívané
V Česku jich je přes 340, ale za poslední rok jsem využil jen jednu jedinou, protože jich je prostě málo a jsou na místech, kam prostě nebudu zajíždět. Když projíždím kolem, je opravdu velkým svátkem, když na nich někoho vidím nabíjet. Takže se ptám, proč se staví na evropské dotace něco, co se pak moc nevyužívá, protože to nemá nějaký strategický plán stavět u největších tahů, nebo se to pak zabíjí přemrštěnou cenou za nabíjení?
Související
Nepřehlédněte
Diskuze
Nejčtenější články
V Česku už je víc nabíječek, než benzínek. Jsou ale pomalé a na špatných místech
- Česko je v elektromobilitě pozadu
- Nepomáhají ani evropské peníze na výstavbu infrastruktury
- Sice je nabíječek hodně, jenže problémy jsou jinde než v jejich počtu
Toyota Prius Plug-in hybrid
Říká se, že Česko je specifická země. Pokud se podíváme na to, jak se zde rozvíjí elektromobilita, tak rozhodně s tím nelze nesouhlasit. Vždyť pro Čechy je stále elektromobil něčím hrozně špatným a všichni ostatní ve světě se přeci musí šeredně mýlit, jen my tady máme pravdu, kterou ostatní nechápou. Nebo snad ne?
Benzínka každých 14 kilometrů
Kdo jezdí spalovacím autem, tak dojezd opravdu neřeší. Sice už dnešní auta na benzín mají menší nádrže a tedy i snížené dojezdy, takže mnohdy ujedou reálně kolem 500 kilometrů a ne více, navíc ne každý tankuje pravidelně plnou nádrž, takže dojezd má taktéž reálně často nižší, než maximální.
V Česku už je téměř 4 tisíce veřejných čerpacích stanic, což znamená, že najdete benzínku každých asi 14 kilometrů. To je světový extrém. Vzhledem k tomu, že lze zastavit jen na pár minut a natankovat třeba jen pár litrů, jde o výhodu, které prostě ve světě elektromobilů a v případě, kdy nemůžete nabíjet doma v garáži, ale jste odkázáni na veřejné nabíječky, nelze moc konkurovat.
Cena benzínu opět na novém rekordu, ilustrační
Čtěte také: Kdo by čekal, že v Česku pořídíte elektromobil s dotací jen za 287 tisíc bez DPH?
Veřejných nabíječek je hodně, ale…
Nabíjecích stanic dostupných pro veřejnost je již 5 184 a další neustále přibývají, takže aktuálně už je více nabíjecích bodů, než čerpacích stanic. Má to však poměrně zásadní háčky. Každá benzínka má totiž více než jedno místo pro tankování, takže reálně je stále mnohem více těchto veřejných „přípojných bodů“ pro spalovací auta, než pro elektroauta.
Jde samozřejmě také o rychlost odbavení v případě zastávky spalovacího auta na benzínce vs. elektromobilu na nabíječce, což hraje těžce proti elektromobilům. V Česku jsou velmi rychlé nabíječky s výkonem 150 kW a více zastoupeny pouze asi 6,6 %, přičemž průměr v zemích EU už je 8,2 %. Nabíjení na cestách tak může být někdy mnohem pomalejší, než byste čekali dle tvrzení automobilek.
Současný poměr je asi 5,3 elektrických aut na 1 veřejnou nabíjecí stanici. To nemusí znít špatně, ale vzhledem k tomu, že přes 50 % všech elektromobilů (přes 15 tisíc z celkových téměř 30 tisíc aut) je registrovaných v Praze a Středočeském kraji, tak realita je taková, že některé veřejné nabíjecí stanice jsou mnohem vytíženější, než jiné. A některé nabíječky jsou pomalé, či na špatných místech, tak nejsou používané téměř vůbec. Přesto je někdo postavil, tušíte proč?
Nabíjení BMW i5 na rychlonabíječce Ionity | foto: vlastní
Jsou pomalé a staví se na nepochopitelných místech
V případě čerpacích stanic neřešíte rychlost tankování (snad jen s výjimkou nejlevnějších stanic ONO) a najdete je fakt všude, což je velký uživatelský komfort. Vedle toho veřejné nabíjecí stanice, na které se musí dříve nebo později spoléhat každý majitel elektromobilu, i ten, který nabíjí většinou doma, jsou v Česku jeden velký problém.
Z vlastních zkušeností musím říct, že se stále staví mnohdy na nepochopitelných místech. Když vezmu nejrychlejší nabíječky (150 kW a více), které jsou potřeba pro cestování na delší vzdálenosti, abyste neztráceli čas zastávkami, tak často nejsou přímo na dálnicích, ale musíte k nim někam sjet. Nebo nemají žádné zázemí, ať už občerstvení, či toalety. A když někde jsou výjimky, tak jsou přeplněné a tím pádem problém neřeší.
73 % veřejných nabíjecích bodů v Česku je typu AC, tedy s možností nabíjení mnohdy max. výkonem 11 kW. Pokud byste takto nabíjeli základní Teslu Model 3 s nejmenší 60kWh baterií, trvalo by vám to přes 5 hodin. Pro cestování na delší, ale podle mě leckdy i kratší vzdálenosti, kdy prostě potřebujete rychle auto dobít a nemáte možnost nabíjení doma v garáži, potřebujete rychlé nabíječky jako sůl.
Tesla Supercharger patří mezi světlé výjimky, protože umožňuje rychlé nabíjení za slušné peníze
Rychlonabíječky rostou, ale nejsou moc využívané
V Česku jich je přes 340, ale za poslední rok jsem využil jen jednu jedinou, protože jich je prostě málo a jsou na místech, kam prostě nebudu zajíždět. Když projíždím kolem, je opravdu velkým svátkem, když na nich někoho vidím nabíjet. Takže se ptám, proč se staví na evropské dotace něco, co se pak moc nevyužívá, protože to nemá nějaký strategický plán stavět u největších tahů, nebo se to pak zabíjí přemrštěnou cenou za nabíjení?
