Jeden z nejlepších elektroaut současnosti? Možná…

Abychom pochopili současnost, musíme se nejprve vypravit do minulosti. Hyundai Ioniq 5 byl navržen na základě modelu Pony, který spatřil světlo světa v roce 1974. Tehdy velice originální a nezvyklý vůz byl vůbec prvním výrobkem automobilky a dotáhl to až na velkovýrobu. Designérský tým pod taktovkou talentovaného šéfa designu Hyundai, Hak Soo Ha, před nedávnou dobou dokonce vyrobil novější verzi Pony, která demonstruje, jak by asi vypadal Ioniq 5 v roce 1974.

Jak si můžete u obou vozů všimnout, tak asi nejvýraznějším prvkem se jeví ostré hrany, které působí na jednu stranu futuristicky, ale na druhou stranu také retro. Jde o nevšední kombinaci, která mohla v rukou méně zkušených designérů skončit naprostým fiaskem. Sázka na nejistotu se ale očividně vyplácí, neboť Ioniq 5 sklízí úspěch nejen z řad kritiků, ale i běžných zákazníků. Působivým doplňkem designu je světelná technika, která je navržena taktéž velmi odvážně. Pixely, kam se člověk podívá. A víte co? Jde o svěží vítr do plachet, který Hyundai nutně potřeboval. Chybí snad jen nějaká krásná animace po vzoru Audi.

Smysl pro detail značce rozhodně nechybí

Na drtivé většině propagačních materiálů automobilky je Ioniq 5 vyobrazen v barvě Gravity Gold Matte, což při překladu do “běžného jazyka” znamená spíš šedý odstín. Přesně tohle je první náznak toho, že byť výrobce kladl minimalistický přístup k vozu, tak u konfigurátoru se opět vyřádil. Nestačilo by říct, že jde o šedý vůz? Asi ne.. Každopádně, my měli novinku v perleťově bílé barvě, která dokonale odhaluje křivky a dělá auto ještě krapet opticky větší. Při bližším prozkoumání si můžete všimnout absence běžných klik u dveří. Tady se Hyundai snažil o co nejlepší aerodynamiku, a tak je zapustil do karoserie. Při příchodu k vozu se jednoduše vysunou. Nepůsobí zvlášť bytelně, ale také neurazí.

Když už jsme u tajných skrýší karoserie, tak se na chvíli zastavme u konektoru pro nabíjení. Víčko je vtipně schováno v pravém zadním rohu a pro jeho otevření stačí stisknout tlačítko na klíči. K čemu je to dobré? Asi se Hyundai chystá na to, až bude nabíjecí kabel u stanice ovládán robotickým ramenem, díky čemuž se řidič nemusí stresovat s jeho zapojením. Po otevření víčka lze spatřit taktéž aktuální stav nabití, který vyobrazují zas a znova pixely. V době, kdy hrozí akutní nedostatek čipů, se jeví tento upgrade za naprosto zbytečný. Na druhou stranu lze pochopit hračičky, kterým taková funkce přijde skvělá.

Vůz plný optických klamů

Mezi nejdiskutovanější témata u Ioniqu 5 patří jeho rozměry. Když Hyundai poprvé představil model veřejnosti pomocí produktových fotek, tak bylo jasné, že jde o relativně klasický hatchback. Světe div se, při bližším ohledání specifikací na nás v redakci vypadly rozměry, které odpovídají třeba nové Škodě Enyaq. Najednou se náš pohled na vůz dočista změnil, protože jsme si uvědomili, že nejde o žádný roztomilý hatchback. Tohle je SUV jak poleno! Jde o dokonalý klam, který neustoupil ani ve chvíli, kdy jsme viděli auto naživo. Člověk si mne oči, ale nic z toho.

Velikost elektromobilu si mnohem lépe uvědomíte ve chvíli, kdy vstoupíte do interiéru. Dalo by se říct, že novinka na první pohled uvnitř postrádá jakoukoliv identitu, ale opak je pravdou. Někdy je méně více, což u minimalistického elektromobilu platí dvojnásob. Po usednutí za volant, jenž postrádá logo, si začnete uvědomovat, že tento vůz cílí mnohem výš než třeba taková Kona Electric. Prémiové materiály, velká dotyková obrazovka a vůně novoty, která se snad nikdy neomrzí.

Interiér rozhodně není bez chybičky

Po bližším ohledání zjišťuji, že interiér má i své chyby. Ta první číhala hned u volantu, na kterém nacházím rádoby dotykové plochy. Sada tlačítek se snaží tvářit moderně, nicméně jejich funkcionalita je stejná jako u jiných modelů. Absence gest jako například u novějších Volkswagenů zamrzí, zvlášť, když se Ioniq 5 snaží tvářit kosmické plavidlo. Nepotěší ani laxně zpracované obrazovky infotainmentu. Vysvětlím – z produkčních fotek mnozí (včetně naši redakce) usuzovali, že se Hyundai vydal cestou jednoho dlouhého displeje. Zklamání tak bylo poměrně velké, když jsme zjistili, že jde o dvě identické obrazovky, které jsou zasazeny do tlustých rámečků. Jak bude taková technologie asi stárnout? Napovím. Velice rychle.

Třetí chybičku jsme našli přímo v systému infotainmentu. Byť Ioniq 5 přináší na automobilový trh řadu “revolučních funkcí”, tak v rámci softwarového vývoje je lehce pozadu. Drtivá většina funkcí je téměř identická těm, které nalezneme i u o dost starší elektrické Kony. Designéři software sice pozvedli do více použitelného hávu, ale pomyslné jádro zůstalo. Mezi naprosto největší pochybení řadím ovládání vyhřívaných sedaček, kdy v případě aktivace musíte do speciální nabídky infotainmentu a tam popotáhnout malou ikonou. Za jízdy se mi několikrát stalo, že jsem přesně netrefil požadovanou úroveň vytápění. Ironií je, že hned vedle je o dost větší ikona sedadla. To jste v Hyundai nemohli umožnit aktivaci vyhřívání pomocí kliknutí (klidně několikanásobného) přímo na ikonu sedadla?

Král zámku, král zámku…

Obrovským benefitem Hyundai Ioniq 5 je vnitřní prostor. V námi testovaném černém provedení působí vzdušně. Na řidičské pozici mám při své výšce 192 cm neuvěřitelný komfort a při dlouhých cestách nehrozí bolest kolen. Spolujezdec je na tom ještě o krapet lépe a o cestujících vzadu ani nemluvě. Geniální je pak tzv. relaxační mód, který sklopí sedadlo směrem dolů a nadzvedne opěrku nohou. Doporučuji vyzkoušet u delšího nabíjení. Ve spojení s příjemným vytápěním se velmi rychle stane, že ztratíte pojem o čase a prostě usnete.

Hyundai Ioniq 5 se hodí i pro mladou rodinu s dětmi. Zavazadlový prostor má objem hezkých 527 litrů, což je oproti výše zmíněnému Enyaqu o pár desítek litrů méně. Stále dozadu s grácií dokážete vložit například kočárek nebo pěknou nálož stavebního materiálu. Potěší i menší přední kufr, do kterého můžete uložit potřebnou kabeláž.

Jak Hyundai Ioniq 5 jezdí?

V rámci týdenního testu jsme od Hyundai vyfasovali verzi Power, která se vyznačuje baterií o kapacitě 72,6 kWh. O pohon se stará elektromotor o výkonu 225 kW s točivým momentem až 605 Nm. Dle dat výrobce se elektromobil dostane na stovku za 5,2 sekundy s tím, že maximální rychlost je elektronicky omezena na 185 km/h. Z parametrů se však jako zájemci o co nejbližší pohled na novinku tolik nedozvíte, a tak si pojďme říct, jaké jsou naše redakční pocity. Ioniq 5 toho má opravdu hodně co nabídnout, a to nejen díky čistě elektrické platformě.

Komfortní elektroauto, které umí i kopnout!

Novinka z dílny jihokorejské automobilky je bez většího překvapení nalazena na více komfortní styl jízdy, který lze alespoň trochu maskovat při přepnutí do sportovního režimu. Nečekejte ale prosím kdovíjakou extrémní záležitost, jde spíš o příjemný kontinuální zátah, který je podpořen jemným bzučením elektromotoru. Na druhou stranu přesně takový pocit hledáte ve chvíli, kdy na palubě vezete celou svou rodinu a nechcete, aby je váš styl jízdy odradil od další cesty. V případě verze s náhonem na zadní kola lze zkusit nějaké to jemné sklouznutí po asfaltu. Mějte však na paměti, že uvedete do pohybu vůz o hmotnosti lehce přesahující 2 tuny.

Samotné řízení je velice přímočaré a pokud sem tam uděláte nějakou tu školáckou chybu, věřte, že vás auto nehodlá vytrestat. Domovem elektrického Ioniqu 5 jsou zejména okresky, města a dálnice. V případě varianty s 20palcovými koly se snaží elektromobil žehlit nerovnosti s grácií, ale i tady se občas ukáže, že dobře naladěný podvozek nestačí. Mohutná rána při přejetí děr na silnicích se dokáže ozvat hlavně ze zadní nápravy.

Za překvapující lze označit velmi povedené odhlučnění, se kterým si inženýři dali určitě hodně záležet. Ioniq 5 si zakládá na komfortu pasažérů, což se mu daří na výbornou. Krom svištění pneumatik neuslyšíte téměř nic. Něco tak povedeného jsem viděl naposled u BMW iX3, a to je co říct. Vozu nevadí ani vyšší dálniční rychlosti, a to zvlášť do 120 km/h. Poté roste hluk v kabině neúměrně s rychlostí.

Hlavní tahák? Rozhodně dojezd a rychlonabíjení

Mezi největší taháky tohoto auta patří jistě dojezdová vzdálenost a nabíjení. V případě našeho testování jsem na plnou baterii dokázali urazit přibližně 380 až 400 kilometrů, avšak nutno podotknout, že podmínky byly více než optimální. Celý týden sluníčko, přes 15 stupňů Celsia a bezvětří. Výhodou nové platformy E-GMP je i možnost rychlonabíjení, a to do výše až 350 kW na stanicích Ionity. Pokud odhlédneme od marketingových dat a mrkneme na vlastní průzkum, zjistíme, že reálně se nabíjecí výkon pohybuje mezi 200 až 240 kW, a to za velmi specifických podmínek.

Spotřeba (zatím) dobrá

Kombinovaná spotřeba se ustálila na 19,8 kWh/100 km. Lehce znepokojující je výsledná spotřeba na dálnici, která na svém vrcholu atakovala až 24,6 kWh/100 km během trasy dlouhé 96 kilometrů. Tady jsem si říkal, kde inženýři udělali s efektivitou elektromotoru chybu. Není to sice tak brutální případ jako z youtubového kanálu Battery Life, ale i přesto.

Vypíchnout pak chci ještě skvělou funkci V2L, tedy Vehicle To Load. Pomocí adaptéru můžete z nabíjecího portu udělat zásuvku a využít tak elektromobil jako přenosnou powerbanku. Kempování s Ioniqem 5 musí být vážně paráda – zapojíte gril, ohřejete si jídlo atp.

Pojď do naši redakční garáže, prosím

Na závěr bych rád přiznal, že se mi Ioniq 5 zatraceně líbí. Ano, je to tak. Tento mimozemský stroj z 22. století nám byl seslán jihokorejskými inženýři ve chvíli, kdy jej potřebujeme nejvíce. Na trhu je zatím velmi málo elektromobilů, které dokážou za slušnou cenu nabídnout vysokou míru komfortu, skvělý dojezd, extrémně rychlé nabíjení nebo zajímavou kombinaci technologií. To se E-GMP platformě povedlo a nebojím se toho, že by se Hyundai při toulkách elektromobilitou ztratil.

I přes několik vad je tento vůz čerstvým vítrem do plachet a pomyslný plamen naděje, který ukazuje, že povedená elektroauta nemusí vyrábět pouze Tesla nebo pár dalších vybraných výrobců. Na druhou stranu ukazuje důležitost moderního softwaru, jehož identitu nyní Hyundai zoufale hledá. I tak si ale výrobce nemohl přát lepší první vlaštovku, která je postavena na čistě elektrické platformě. Bravo.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
poměr cena/výkon	nelogické uspořádání funkcí v infotainmentu
možnost extrémně rychlého nabíjení	vyšší spotřeba na dálnici
dojezdová vzdálenost	komplikovaný konfigurátor
skvělá spotřeba ve městě
nevšední “futuristicky-retro” design