O malém, ale šikovném elektromobilu Renault Zoe jsme už napsali první a poslední. V předchozích článcích jsme se v rámci dlouhodobého testu zaměřili na různé disciplíny, vybrali ty největší přednosti či popřemýšleli, co by se ještě dalo vylepšit. Teď přichází na řadu shrnutí našeho – nebo přesněji řečeno mého – redakčního soužití s jedním z nejlepších elektromobilů, který psal dějiny elektromobility.
Rozhodl jsem se o své dojmy a zkušenosti z praktického používání nového Zoe podělit formou příběhu, aby to bylo trochu zajímavější a osobitější. Nebude to minutu po minutě, či hodinu po hodině, ale spíše z pohledu toho, co mi skutečně po půlročním testování utkvělo a na čem by tedy mělo zájemcům o tento elektromobil záležet. Ale samozřejmě chápu, že „test” je vždy spíše subjektivního rázu, takže někdo může různé věci vnímat trochu jinak.
Je krásné letní ráno a přede mnou poměrně krátká asi desetiminutová cesta do práce. Tedy pokud bude dobrá doprava a pokud vše půjde tak, jak má. Zoe mám zaparkované na ulici, konkrétně na Praze 10, kde jsou poměrně nově modré zóny, a tak už první výhodu představuje fakt, že s firemním autem bych zde prostě nezaparkoval, pokud bych nechtěl vyhazovat peníze za drahou firemní parkovací kartu z okna.
Zoe mě vítá už při příchodu, protože registruje klíčky v mé kapse a jakmile vezmu za kliku, odemkne se. Tohle je prostě super a upřímně, už bych nechtěl auto, které se bude odemykat jen s pomocí klíčků nebo dálkového ovládání, prostě tohle musí fungovat samo! Dneska si nesu jen počítač v brašně, kterou si beru k sobě dovnitř a vyrážím na cestu do práce.
Čtěte také: 5 věcí, které jsem si naprosto zamiloval u elektromobilu Renault Zoe
Tedy, kromě sešlápnutí brzdového pedálu + zapnutí elektromobilu přes tlačítko vedle vozu, zařazení páčky na stupeň „B” (což představuje jízdu dopředu se zvýšenou rekuperací – pozn.) ještě automaticky ručně vypínám umělý zvuk motoru, který mi přijde celkem otravný a zbytečný. Bohužel legislativa EU dosáhla svého a u novějších elektromobilů už to ani nevypnete, takže zaplaťpánbůh aspoň za tohle řešení přes tlačítko vedle volantu.
Během jízdy si vychutnávám jednak úžasné ticho ve voze, což je jedna z největších předností elektromobilů, tak také poměrně slušné zrychlení, díky kterému dokážu na křižovatce zrychlit jako málokdo se spalovacím autem, ale hlavně díky automatu dokážu velice přesně a plynule zrychlovat i zpomalovat, což je nesmírně návykové a maximálně pohodlné. V režimu „B” se zvýšenou rekuperací skoro ani nemusím používat brzdový pedál, takže paráda!
Jízdu do práce si užívám a pro účely testu se občas podívám, s jakou spotřebou jezdím. Renault Zoe během léta dosahoval úžasných výsledků a po městě to bylo jen lehce nad 10 kWh/100 km, takže při přepočtu by to vycházelo na více než 400 kilometrů na jedno nabití. Samozřejmě ale podmínky nejsou vždy stejné a hlavně nejezdím při dvacetikilometrové vzdálenosti do práce a zpátky domů celých 20 dnů v kuse, ale mezitím zamířím i jinam, třeba s využitím dálnice či okresek, a tedy reálně potřebuji nabíjet dříve.
Zpátky ale k tomu, co se ještě hodí zmínit ve voze. Během cesty do práce občas přijde vhod, že jednoduše připojím smartphone a využiju funkci Apple CarPlay (pro majitele telefonu s Androidem je to Android Auto – pozn.), přes kterou dostanu do dotykové obrazovky vozu spoustu funkcí a aplikací z telefonu. Jediná škoda, že to jde jen přes kabel, nikoliv i bezdrátově přes Bluetooth. Každopádně funguje to skvěle a tímto způsobem si mohu pustit oblíbenou hudbu či sledovat navigaci s reálnými daty o dopravě, což se obzvlášť v Praze setsakra hodí.
Čtěte také: 3 věci, díky kterým by mohl být Renault Zoe ještě lepším elektromobilem
Rád se také podělím o zkušenost s ovládáním infotainmentu, protože to bývá zejména za jízdy občas celkem šílenost. Ne však u Renaultu Zoe, kde je úplně jednoduché si pomocí tlačítek nastavit klimatizaci a pomocí dotykového displeje pak prakticky všechno ostatní, od rádia, přes navigaci, až po systémové nastavení či nastavení jízdních asistentů. Snad jedinou nevýhodou mi přišlo nastavování hlasitosti přes dotykový displej, tedy do doby, než jsem objevil zázračnou páčku pod volantem a od té doby jsem první zmíněný způsob už nepoužíval.
Přijíždím do práce a parkuju na dvoře, kde občas nezbývají větší místa. Nicméně v případě malého elektromobilu to není vůbec žádný problém a parkování je skoro jedna báseň. Zoe je vybavené čidly vzdálenosti a navíc i zadní parkovací kamerou s vysokým rozlišením, takže dělat manévry zvládne snad naprostý amatér. Jenže jedna věc může být trochu matoucí, a sice řadící páčka, přes kterou směrem dopředu zvolíte jízdu dozadu a po přepnutí páčky dozadu jedete dopředu. Trochu nelogické, obzvláště, když jiné elektromobily to mají přesně opačně a troufám si tvrdit, že to je tak i správně.
Jsem v práci a nechávám zde elektrický Renault zaparkovaný až do odpoledne či večera, kdy se opět vydávám zpátky domů. Stejně jako při odemknutí vozu, tak i pro zamknutí vozu nepotřebujete klíčky v ruce, ale stačí je mít jenom v kapse a na klice u řidiče či spolujezdce stisknout malé tlačítko. Vzhledem k tomu, že mají francouzská auta v oblibě při automatickém zamčení dělat kravál na lesy, tak mi přijde mnohem lepší raději zamykat auto přes tlačítko na klice, které je podstatně méně hlasité a i díky bliknutí světel a sklopení zrcátek víte, že máte auto zamknuté.
Vzhledem k nájezdu necelých 20 kilometrů denně vůbec neřeším dojezd elektromobilu při cestách do práce, a i když zbývá třeba jen 10 %, tak dobře vím, že nikde na půl cesty nezůstanu. Jednou týdně je však v mém případě nutná zastávka s Renaultem Zoe na veřejné rychlonabíječce, protože jednoduše nemám možnost nabíjení doma. Jsem tedy zvláštní případ, který by měl být skoro nemožný, ale opak je pravdou. Jednou týdně zastávka u nejbližší stanice, kdy během hodiny mám nabito na 80 % s využitím téměř maximálního výkonu 50kW rychlonabíječky (podívejte se na graf nabíjení – pozn.), a během této doby udělám práci na počítači, po telefonu, nebo skočím nakoupit.
Kdo má nabíječku, tedy tzv. wallbox doma, má s elektromobilem napůl vyhráno. Pak už totiž stačí jen mít takový elektromobil, který má dostatečně dlouhý nájezd a splňuje i další kritéria a požadavky majitele či cestujících. Ale zpátky k nabíjení na veřejných stanicích. Renault Zoe má totiž triumf, který jinde téměř nenajdete, a tím je rychlejší AC nabíječka. Ta vám dává možnost využít běžně skoro nepoužívaný konektor Mennekes a jet výkonem až 22 kW, takže auto i tímto způsobem nabijete během pár hodin a při častějších návštěvách třeba supermarketů Lidl nemusíte nabíjet ani nikde jinde, a ještě k tomu zdarma.
Nicméně u nabíjení se ještě na chvíli zastavím, protože jsou zde poměrně důležité poznatky. Umístění nabíjecího portu na čelní masku přímo do loga jsem si zamiloval, protože pak jednoduše nemusíte řešit, na kterou stranu potáhnete nabíjecí kabel, protože je to doleva i doprava stejně daleko. Geniální. Horší je to ovšem s tím, že se elektromobil od Renaultu po zabouchnutí dveří a vzdálení na pár metrů od auta k nabíjecímu stojanu sám zamkne a tím se znemožní zahájení nabíjení. Takže to pak nejspíše budete muset řešit jako já a ponechávat dveře lehce pootevřené. A třetí věc, nabíjecí kabel. V zavazadlovém prostoru může překážet a přední kufr zde bohužel není.
S novým Renaultem Zoe je od letošního roku k dispozici mobilní aplikace My Renault pro Android a iOS, přes kterou můžete elektromobil velmi prakticky ovládat i na dálku. Díky tomu, že to jde přes internet, tak klidně z druhého konce světa. Každopádně reálný use-case je trochu jiný, ale co vám garantuju, tak jakmile to jednou vyzkoušíte, už se bez toho neobejdete! Řeč je především o možnosti předvyklimatizovat si v létě kabinu, aby v ní bylo snesitelně. Jelikož vyrážím na schůzku v košili, tak tohle přesně potřebuju nejen k lepšímu pocitu.
Každodenní cesta do práce posloužila jako poměrně slušná testovací dráha, u které jsem mohl sledovat jízdní vlastnosti Renaultu Zoe. A nejde jen o nerovnosti na vozovce, které prověřily tlumiče, ale také všechny možné jízdní situace. Výsledek? Elektromobil z francouzské produkce dokáže jezdit pohodlně, ale svým podvozkem se řadí spíše k průměru. Menší nerovnosti přežijete, ale větší díry vám auto bez milosti dá pocítit až do morku kosti. Jízdní styl by tomu tedy měl být přizpůsobený a řidič by se měl spíše umět vyhýbat překážkám a růstným kráterům ve vozovce.
Co ale při každodenní jízdě do práce musím u Zoe ocenit, jsou velmi přesné pedály s možností tzv. jednopedálové jízdy, pokud dokážete lépe předvídat dopravní situace a jezdíte spíše pohodovějším stylem. Přechod mezi zrychlováním, plachtěním a zpomalováním s pomocí rekuperace je téměř dokonalý, bez sebemenšího škubnutí, což si při jízdě v koloně určitě také zamilujete. Zoe tedy možná patří spíše do střední třídy, ovšem svými schopnosti se může rovnat i s těmi nejlepšími kousky. Praktická je také automatická parkovací brzda.
Věděli jste, že? Renault Zoe má nový rekord v dojezdu, zvládl 764,9 km na jedno nabití
Během krásných letních dnů jsme se s partnerkou vypravili na několik výletů po republice, abych opět vyzkoušel, jak se reálně s elektromobilem jezdí a jakým způsobem takové cestování, plánování trasy, či nabíjení vlastně probíhá. Ve zkratce – vše bez problému. Akorát je velmi důležité cesty dobře plánovat a vědět, s jakou spotřebou nejspíš pojedete a jaký tedy bude mít elektromobil dojezd, abyste podle toho případně nabíjeli.
Asi nejčastější výlety z Prahy do Českého ráje byly bez nabíjení, ale pro jistotu to chtělo mít baterii dobitou alespoň na 80 %, pokud bychom přeci jenom cestu protáhli nebo chtěli jet rychleji a neřešit pak vůbec spotřebu či uživatelský komfort typu topení, což mimochodem u elektrického Renaultu ani řešit nemusíte, protože má dlouhý dojezd a hlavně pak tepelné čerpadlo, které dokáže velmi efektivně klimatizovat či zatopit v kabině, aniž byste tím výrazně zkrátili reálný dojezd.
Při plánování delších tras už je dobré sáhnout po aplikaci, například FUTUR/E/GO od společnosti ČEZ, protože má nejvíce rychlonabíječek v Česku, nebo využít nejpopulárnější aplikaci Plugshare, kde najdete průběžně aktualizované veřejné nabíječky včetně uživatelských recenzí. Dobré je také vědět, že nabíječky u Lidlu jsou zdarma, takže pokud potřebujete po výletu i nakoupit, může to být win-win řešení. U Kauflandu je pak bezplatné AC nabíjení, což se dá také využít, když si uděláte výlet po okolí a nepotřebujete dobíjet rychle. A pak samozřejmě všechny ty placené rychlonabíječky, které odvedou svou práci, když chcete co nejkratší zastávku a jet zase dál.
Samozřejmě podle očekávání, s koncem léta došlo ke zhoršení statistik u elektromobilu. Při dlouhodobém testu si právě tohle asi nejvíce všimnete, protože zatímco v létě jsem jezdil se Zoe po městě za 10-13 kWh/100 km, po okreskách za zhruba 16 kWh/100 km a po dálnici klidně pod hranicí 20 kWh/100 km, tak při poklesu teplot pod 5 stupňů Celsia a navíc ještě často v dešti šla spotřeba o nějaké nejméně 3-5 kWh/100 km nahoru. Nejvíce rozdíl pocítíte při jízdě po dálnici, takže o to větší důvod v případě potřeby jet nejen v rámci rychlostních limitů, ale klidně i lehce pod nimi, protože rozdíl může být i 10-20 %.
Abych to ale ukončil pozitivně, tak opět vyzdvihnu mobilní aplikaci Renaultu, která v případě dostatečně nabitého vozu umí nejen předvyklimatizovat, ale kor teď v zimě příjemně předvytopit kabinu a dokonce rozmrazit skla, takže i při parkování na ulici nemusíte každý den do práce škrábat, ale můžete to udělat dvěma kliknutími v aplikaci přes smartphone. Přes aplikaci také můžete prakticky sledovat, jak se nabíjí a kolik času zbývá do plného dobití baterie. Ale to je zkrátka něco, co už majitelé Renaultu Zoe nejspíše znají a také často používají.
Doporučujeme: 5 věcí, které musíte vědět o automobilce Renault
Nejprve abych odpověděl na titulní otázku z tohoto článku, zda je Renault Zoe nejlepší malý elektromobil? Podle mě rozhodně, a to především díky 5 jeho hlavním přednostem, a sice: poměr cena/výkon, výborný dojezd a spotřeba, rychlá AC nabíječka, praktická mobilní aplikace, povedený infotainment včetně ovládání. Při dlouhodobém testu jsem samozřejmě přišel i na několik nevýhod a nedostatků, které by mohla automobilka pro příště zlepšit, ale nic z toho není lidově řečeno velký problém. Jsou to spíše maličkosti typu: chybí přední kufr, automatické zamykání může zabránit v nabíjení vozu, sedadlo řidiče se nedá výškově nastavit, či některé materiály by mohly udělat lepší dojem. Každopádně Zoe je elektromobilem, který můžeme doporučit a který i se svým menším vzrůstem dokáže udělat hodně práce.
O malém, ale šikovném elektromobilu Renault Zoe jsme už napsali první a poslední. V předchozích článcích jsme se v rámci dlouhodobého testu zaměřili na různé disciplíny, vybrali ty největší přednosti či popřemýšleli, co by se ještě dalo vylepšit. Teď přichází na řadu shrnutí našeho – nebo přesněji řečeno mého – redakčního soužití s jedním z nejlepších elektromobilů, který psal dějiny elektromobility.
Rozhodl jsem se o své dojmy a zkušenosti z praktického používání nového Zoe podělit formou příběhu, aby to bylo trochu zajímavější a osobitější. Nebude to minutu po minutě, či hodinu po hodině, ale spíše z pohledu toho, co mi skutečně po půlročním testování utkvělo a na čem by tedy mělo zájemcům o tento elektromobil záležet. Ale samozřejmě chápu, že „test” je vždy spíše subjektivního rázu, takže někdo může různé věci vnímat trochu jinak.
Je krásné letní ráno a přede mnou poměrně krátká asi desetiminutová cesta do práce. Tedy pokud bude dobrá doprava a pokud vše půjde tak, jak má. Zoe mám zaparkované na ulici, konkrétně na Praze 10, kde jsou poměrně nově modré zóny, a tak už první výhodu představuje fakt, že s firemním autem bych zde prostě nezaparkoval, pokud bych nechtěl vyhazovat peníze za drahou firemní parkovací kartu z okna.
Zoe mě vítá už při příchodu, protože registruje klíčky v mé kapse a jakmile vezmu za kliku, odemkne se. Tohle je prostě super a upřímně, už bych nechtěl auto, které se bude odemykat jen s pomocí klíčků nebo dálkového ovládání, prostě tohle musí fungovat samo! Dneska si nesu jen počítač v brašně, kterou si beru k sobě dovnitř a vyrážím na cestu do práce.
Čtěte také: 5 věcí, které jsem si naprosto zamiloval u elektromobilu Renault Zoe
Tedy, kromě sešlápnutí brzdového pedálu + zapnutí elektromobilu přes tlačítko vedle vozu, zařazení páčky na stupeň „B” (což představuje jízdu dopředu se zvýšenou rekuperací – pozn.) ještě automaticky ručně vypínám umělý zvuk motoru, který mi přijde celkem otravný a zbytečný. Bohužel legislativa EU dosáhla svého a u novějších elektromobilů už to ani nevypnete, takže zaplaťpánbůh aspoň za tohle řešení přes tlačítko vedle volantu.
Během jízdy si vychutnávám jednak úžasné ticho ve voze, což je jedna z největších předností elektromobilů, tak také poměrně slušné zrychlení, díky kterému dokážu na křižovatce zrychlit jako málokdo se spalovacím autem, ale hlavně díky automatu dokážu velice přesně a plynule zrychlovat i zpomalovat, což je nesmírně návykové a maximálně pohodlné. V režimu „B” se zvýšenou rekuperací skoro ani nemusím používat brzdový pedál, takže paráda!
Jízdu do práce si užívám a pro účely testu se občas podívám, s jakou spotřebou jezdím. Renault Zoe během léta dosahoval úžasných výsledků a po městě to bylo jen lehce nad 10 kWh/100 km, takže při přepočtu by to vycházelo na více než 400 kilometrů na jedno nabití. Samozřejmě ale podmínky nejsou vždy stejné a hlavně nejezdím při dvacetikilometrové vzdálenosti do práce a zpátky domů celých 20 dnů v kuse, ale mezitím zamířím i jinam, třeba s využitím dálnice či okresek, a tedy reálně potřebuji nabíjet dříve.
Zpátky ale k tomu, co se ještě hodí zmínit ve voze. Během cesty do práce občas přijde vhod, že jednoduše připojím smartphone a využiju funkci Apple CarPlay (pro majitele telefonu s Androidem je to Android Auto – pozn.), přes kterou dostanu do dotykové obrazovky vozu spoustu funkcí a aplikací z telefonu. Jediná škoda, že to jde jen přes kabel, nikoliv i bezdrátově přes Bluetooth. Každopádně funguje to skvěle a tímto způsobem si mohu pustit oblíbenou hudbu či sledovat navigaci s reálnými daty o dopravě, což se obzvlášť v Praze setsakra hodí.
Čtěte také: 3 věci, díky kterým by mohl být Renault Zoe ještě lepším elektromobilem
Rád se také podělím o zkušenost s ovládáním infotainmentu, protože to bývá zejména za jízdy občas celkem šílenost. Ne však u Renaultu Zoe, kde je úplně jednoduché si pomocí tlačítek nastavit klimatizaci a pomocí dotykového displeje pak prakticky všechno ostatní, od rádia, přes navigaci, až po systémové nastavení či nastavení jízdních asistentů. Snad jedinou nevýhodou mi přišlo nastavování hlasitosti přes dotykový displej, tedy do doby, než jsem objevil zázračnou páčku pod volantem a od té doby jsem první zmíněný způsob už nepoužíval.
Přijíždím do práce a parkuju na dvoře, kde občas nezbývají větší místa. Nicméně v případě malého elektromobilu to není vůbec žádný problém a parkování je skoro jedna báseň. Zoe je vybavené čidly vzdálenosti a navíc i zadní parkovací kamerou s vysokým rozlišením, takže dělat manévry zvládne snad naprostý amatér. Jenže jedna věc může být trochu matoucí, a sice řadící páčka, přes kterou směrem dopředu zvolíte jízdu dozadu a po přepnutí páčky dozadu jedete dopředu. Trochu nelogické, obzvláště, když jiné elektromobily to mají přesně opačně a troufám si tvrdit, že to je tak i správně.
Jsem v práci a nechávám zde elektrický Renault zaparkovaný až do odpoledne či večera, kdy se opět vydávám zpátky domů. Stejně jako při odemknutí vozu, tak i pro zamknutí vozu nepotřebujete klíčky v ruce, ale stačí je mít jenom v kapse a na klice u řidiče či spolujezdce stisknout malé tlačítko. Vzhledem k tomu, že mají francouzská auta v oblibě při automatickém zamčení dělat kravál na lesy, tak mi přijde mnohem lepší raději zamykat auto přes tlačítko na klice, které je podstatně méně hlasité a i díky bliknutí světel a sklopení zrcátek víte, že máte auto zamknuté.
Vzhledem k nájezdu necelých 20 kilometrů denně vůbec neřeším dojezd elektromobilu při cestách do práce, a i když zbývá třeba jen 10 %, tak dobře vím, že nikde na půl cesty nezůstanu. Jednou týdně je však v mém případě nutná zastávka s Renaultem Zoe na veřejné rychlonabíječce, protože jednoduše nemám možnost nabíjení doma. Jsem tedy zvláštní případ, který by měl být skoro nemožný, ale opak je pravdou. Jednou týdně zastávka u nejbližší stanice, kdy během hodiny mám nabito na 80 % s využitím téměř maximálního výkonu 50kW rychlonabíječky (podívejte se na graf nabíjení – pozn.), a během této doby udělám práci na počítači, po telefonu, nebo skočím nakoupit.
Kdo má nabíječku, tedy tzv. wallbox doma, má s elektromobilem napůl vyhráno. Pak už totiž stačí jen mít takový elektromobil, který má dostatečně dlouhý nájezd a splňuje i další kritéria a požadavky majitele či cestujících. Ale zpátky k nabíjení na veřejných stanicích. Renault Zoe má totiž triumf, který jinde téměř nenajdete, a tím je rychlejší AC nabíječka. Ta vám dává možnost využít běžně skoro nepoužívaný konektor Mennekes a jet výkonem až 22 kW, takže auto i tímto způsobem nabijete během pár hodin a při častějších návštěvách třeba supermarketů Lidl nemusíte nabíjet ani nikde jinde, a ještě k tomu zdarma.
Nicméně u nabíjení se ještě na chvíli zastavím, protože jsou zde poměrně důležité poznatky. Umístění nabíjecího portu na čelní masku přímo do loga jsem si zamiloval, protože pak jednoduše nemusíte řešit, na kterou stranu potáhnete nabíjecí kabel, protože je to doleva i doprava stejně daleko. Geniální. Horší je to ovšem s tím, že se elektromobil od Renaultu po zabouchnutí dveří a vzdálení na pár metrů od auta k nabíjecímu stojanu sám zamkne a tím se znemožní zahájení nabíjení. Takže to pak nejspíše budete muset řešit jako já a ponechávat dveře lehce pootevřené. A třetí věc, nabíjecí kabel. V zavazadlovém prostoru může překážet a přední kufr zde bohužel není.
S novým Renaultem Zoe je od letošního roku k dispozici mobilní aplikace My Renault pro Android a iOS, přes kterou můžete elektromobil velmi prakticky ovládat i na dálku. Díky tomu, že to jde přes internet, tak klidně z druhého konce světa. Každopádně reálný use-case je trochu jiný, ale co vám garantuju, tak jakmile to jednou vyzkoušíte, už se bez toho neobejdete! Řeč je především o možnosti předvyklimatizovat si v létě kabinu, aby v ní bylo snesitelně. Jelikož vyrážím na schůzku v košili, tak tohle přesně potřebuju nejen k lepšímu pocitu.
Každodenní cesta do práce posloužila jako poměrně slušná testovací dráha, u které jsem mohl sledovat jízdní vlastnosti Renaultu Zoe. A nejde jen o nerovnosti na vozovce, které prověřily tlumiče, ale také všechny možné jízdní situace. Výsledek? Elektromobil z francouzské produkce dokáže jezdit pohodlně, ale svým podvozkem se řadí spíše k průměru. Menší nerovnosti přežijete, ale větší díry vám auto bez milosti dá pocítit až do morku kosti. Jízdní styl by tomu tedy měl být přizpůsobený a řidič by se měl spíše umět vyhýbat překážkám a růstným kráterům ve vozovce.
Co ale při každodenní jízdě do práce musím u Zoe ocenit, jsou velmi přesné pedály s možností tzv. jednopedálové jízdy, pokud dokážete lépe předvídat dopravní situace a jezdíte spíše pohodovějším stylem. Přechod mezi zrychlováním, plachtěním a zpomalováním s pomocí rekuperace je téměř dokonalý, bez sebemenšího škubnutí, což si při jízdě v koloně určitě také zamilujete. Zoe tedy možná patří spíše do střední třídy, ovšem svými schopnosti se může rovnat i s těmi nejlepšími kousky. Praktická je také automatická parkovací brzda.
Věděli jste, že? Renault Zoe má nový rekord v dojezdu, zvládl 764,9 km na jedno nabití
Během krásných letních dnů jsme se s partnerkou vypravili na několik výletů po republice, abych opět vyzkoušel, jak se reálně s elektromobilem jezdí a jakým způsobem takové cestování, plánování trasy, či nabíjení vlastně probíhá. Ve zkratce – vše bez problému. Akorát je velmi důležité cesty dobře plánovat a vědět, s jakou spotřebou nejspíš pojedete a jaký tedy bude mít elektromobil dojezd, abyste podle toho případně nabíjeli.
Asi nejčastější výlety z Prahy do Českého ráje byly bez nabíjení, ale pro jistotu to chtělo mít baterii dobitou alespoň na 80 %, pokud bychom přeci jenom cestu protáhli nebo chtěli jet rychleji a neřešit pak vůbec spotřebu či uživatelský komfort typu topení, což mimochodem u elektrického Renaultu ani řešit nemusíte, protože má dlouhý dojezd a hlavně pak tepelné čerpadlo, které dokáže velmi efektivně klimatizovat či zatopit v kabině, aniž byste tím výrazně zkrátili reálný dojezd.
Při plánování delších tras už je dobré sáhnout po aplikaci, například FUTUR/E/GO od společnosti ČEZ, protože má nejvíce rychlonabíječek v Česku, nebo využít nejpopulárnější aplikaci Plugshare, kde najdete průběžně aktualizované veřejné nabíječky včetně uživatelských recenzí. Dobré je také vědět, že nabíječky u Lidlu jsou zdarma, takže pokud potřebujete po výletu i nakoupit, může to být win-win řešení. U Kauflandu je pak bezplatné AC nabíjení, což se dá také využít, když si uděláte výlet po okolí a nepotřebujete dobíjet rychle. A pak samozřejmě všechny ty placené rychlonabíječky, které odvedou svou práci, když chcete co nejkratší zastávku a jet zase dál.
Samozřejmě podle očekávání, s koncem léta došlo ke zhoršení statistik u elektromobilu. Při dlouhodobém testu si právě tohle asi nejvíce všimnete, protože zatímco v létě jsem jezdil se Zoe po městě za 10-13 kWh/100 km, po okreskách za zhruba 16 kWh/100 km a po dálnici klidně pod hranicí 20 kWh/100 km, tak při poklesu teplot pod 5 stupňů Celsia a navíc ještě často v dešti šla spotřeba o nějaké nejméně 3-5 kWh/100 km nahoru. Nejvíce rozdíl pocítíte při jízdě po dálnici, takže o to větší důvod v případě potřeby jet nejen v rámci rychlostních limitů, ale klidně i lehce pod nimi, protože rozdíl může být i 10-20 %.
Abych to ale ukončil pozitivně, tak opět vyzdvihnu mobilní aplikaci Renaultu, která v případě dostatečně nabitého vozu umí nejen předvyklimatizovat, ale kor teď v zimě příjemně předvytopit kabinu a dokonce rozmrazit skla, takže i při parkování na ulici nemusíte každý den do práce škrábat, ale můžete to udělat dvěma kliknutími v aplikaci přes smartphone. Přes aplikaci také můžete prakticky sledovat, jak se nabíjí a kolik času zbývá do plného dobití baterie. Ale to je zkrátka něco, co už majitelé Renaultu Zoe nejspíše znají a také často používají.
Doporučujeme: 5 věcí, které musíte vědět o automobilce Renault
Nejprve abych odpověděl na titulní otázku z tohoto článku, zda je Renault Zoe nejlepší malý elektromobil? Podle mě rozhodně, a to především díky 5 jeho hlavním přednostem, a sice: poměr cena/výkon, výborný dojezd a spotřeba, rychlá AC nabíječka, praktická mobilní aplikace, povedený infotainment včetně ovládání. Při dlouhodobém testu jsem samozřejmě přišel i na několik nevýhod a nedostatků, které by mohla automobilka pro příště zlepšit, ale nic z toho není lidově řečeno velký problém. Jsou to spíše maličkosti typu: chybí přední kufr, automatické zamykání může zabránit v nabíjení vozu, sedadlo řidiče se nedá výškově nastavit, či některé materiály by mohly udělat lepší dojem. Každopádně Zoe je elektromobilem, který můžeme doporučit a který i se svým menším vzrůstem dokáže udělat hodně práce.