Vysoká počáteční cena

Elektrická auta jsou často kritizována za vyšší počáteční cenovku oproti fosilním vozům. To může odradit potencionální kupce, zvlášť, pokud se zákazník dívá jen a pouze na koncovou cenu. Nicméně při výběru elektromobilu je potřeba myslet na mnohem více než peníze, které při koupi převedete dealerovi na účet. Ve hře je pak následná cena provozu – elektřina versus benzín/nafta, výlohy za povinný servis a podobně.

V případě koupě elektromobilu tak nemůžete počítat jen s tím, co zaplatíte okamžitě a hotovo. Pokud pak zvážíte celkové náklady, kvapem zjistíte, kolik při vašem průměrném ročním nájezdu lze ušetřit a za jakou dobu se vůz dokáže svým způsobem zaplatit. Navíc u elektromobilů neplatíte žádné drahé servisní zásahy, protože elektromotor oproti tomu spalovacímu nemá moc pohyblivých částí, a tak je mnohem menší riziko, že se něco rozbije. K tomu připočítejte fakt, že nemusíte měnit žádný motorový olej a další tekutiny – maximálně vodu do ostřikovačů. A také nemusíte v městských částech platit za parkování (Praha, Liberec) nebo si pořizovat dálniční známku, což jsou další kačky do peněženky.

Vysoká cena za nabíjení doma nebo na stanicích

Faktura od energetických společností se samozřejmě liší od místa, kde bydlíte. S jistotou však můžeme říct, že i kdybyste bydleli v zemi, která má nejdražší elektřinu, stále na tom budete lépe než s vozem na fosilní palivo. Pokud máte v plánu nabíjet elektromobil s malou baterií nebo plug-in hybrid z domova, pravděpodobně na ročním vyúčtování nenajdete žádné extrémní změny. Trochu jiná písnička to bude u aut s velkou baterií jako má třeba Tesla Model S s kapacitou 100 kWh. Stále však v porovnání s cenou benzínu či nafty vedete o poměrně velkou částku.

Ceny za nabíjení na stanicích se po celém Česku a v ostatních státech liší. Můžete si být však vždy jisti, že dokážete najít stojan, který bude vždy řádově levnější, než kdybyste pumpovali dinosaury do nádrže auta. Spousta modelů aut už nabízí přímo v navigaci vyhledávání nabíjecích stanic po trase a existují i mobilní aplikace, které vám poví, kde nejlépe nabít a za kolik peněz.

Málo nabíjecích stanic

Ještě před pár lety bychom uznali, že nabíjecí síť není úplně ideální a mnohdy se stává nabíjení elektromobilu až nadlidským úkolem. Jsme však už na sklonku roku 2021, kdy v rámci velmi rozumného dojezdu máme po celém Česku dostatečnou nabíjecí síť. Ano, sice není tak rozsáhlá jako benzínové pumpy, ale už elektromobilisté dokážou bez problému fungovat. A to hlavní je, že se neustále seznam zvětšuje. Přehlednou mapu se stanicemi najdete například přes aplikaci PlugShare, ale existuje i dost dalších aplikací. Buď dokáže vyhledat stanici samotný elektromobil nebo váš smartphone, což už v dnešní době jde ruku v ruce.

Nutno také dodat, že nabíjecí koutky pro auta na baterky se už začínají zřizovat také tam, kde byste je ještě před pár lety nehledali. Řeč je například o zaměstnaneckých parkovištích, nákupních centrech, hotelích nebo dokonce benzínkách. Zkrátka pokud budete hledání veřejných nabíjecích stanic věnovat alespoň pár minut, najdete jich doslova stovky. Jen ČEZ jich má už 250, E.ON a PRE přes 100 stanic každý.

Pomalé nabíjení

Jak dlouho trvá natankovat běžné auto? Pravděpodobně nanejvýš pár minut. A co kdybychom vám teď řekli, že dokážete během těch pár minut nabít i elektromobil? V případě nabíjecí stanice s rychlonabíjením můžete nalít slušnou porci energie už během 10-15 minut. Při delší cestě po dálnici je to doba, díky které se máte čas pořádně protáhnout a dát si kafe. A ano, sice to nenabije naprosto plnou baterii, ale to ani není účel celé akce. V případě jízdy na jistotu si dobijete na 80 % a pravděpodobně s takovým dojezdem už dorazíte až do cíle. A pokud ne, tak za pár stovek kilometrů se opět zastavíte, dobijete auto a protáhnete tělo. Pravděpodobně byste se zachovali stejně i se spalovacím motorem pod kapotou, není tomu tak?

Jako bonus můžete počítat, že elektromobil se dá nabíjet i doma. Není nic jednoduššího, než-li před spaním zapnout auto do zásuvky a nechat nabíjet přes noc. Pokud byste měli k dispozici doma rychlejší přípojku, možná vůz nabijete i do téměř plné kapacity v závilosti na výkonu přípojky a velikosti baterie. Obecně se však doporučuje udržovat hladinu nabití od 20 do 80 %, kdy se baterie udržuje v nejlepší kondici.

Strach z nízkého dojezdu

Jeden z největších strašáků před nákupem elektromobilu vůbec. Nikdo nechce chytat úzkost z toho, když má vyjet na cestu a baterie zrovna není plně nabitá. Proto se výrobci snaží poslední dobou co nejvíce maximalizovat výsledný dojezd za pomoci technologií, aerodynamiky nebo velikostí samotné baterie. Nicméně už nyní je na trhu výběr hned z několika vozů, které nabízejí více než velkorysý dojezd na každodenní činnosti. Do města vám ve většině případů bude stačit prcek typu Volkswagen e-Up! a pro delší cesty například Hyundai Kona Electric. Pro ty nejnáročnější je pak k dispozici Tesla se svou 100kWh baterií a dojezdem přes 500 kilometrů. Taková porce už stačí na drtivou většinu jízd.

Degradace baterií

Bohužel elektromobily ještě nejsou na trhu tak dlouho, abychom dokázali přesně posoudit, jak to bude v budoucnu s degradací baterií. Navíc do výpočtů vstupuje celá řada proměnných, která jsou nutná vzít v potaz a přitom nejvíce záleží na stylu používání auta na baterky zákazníkem. Například Tesla uvádí, že jejich baterie po nájezdu 241 000 kilometrů ztratila na kapacitě pouhých 8 %. Pokud tato čísla vezmeme do extrému, zjistíme, že při stejném trendu si vůz při nájezdu 804 000 kilometrů uchová 80 % své původní kapacity. A nyní ruku na srdce, kdo z nás ujel v jediném autě takovou porci kilometrů? Až na výjimky to bude velmi malý počet. Vidět auto s takovým nájezdem je většinou bazarová rarita.

Recyklace baterií a jejich znovuvyužití

Vyřazené baterie z elektromobilů rozhodně nejdou na šrotiště, jakmile přijde konec jejich života. Příkladem může být zas a znova Tesla, která dokáže bateriový systém recyklovat a znovu využít ve prospěch dalších projektů. Kritické materiály typu lithium a kobalt se automaticky z baterií recyklují, to samé platí pro kovy jako měď, hliník nebo ocel. Všechny pak putují zpátky do produkce, kde se dají využít různými způsoby.

Vysoké riziko požáru

Samozřejmě, může se stát, že elektromobil zachvátí plameny. Díky několika případům, které byly následně velmi propagované napříč médii panuje ve veřejnosti názor, že každý elektromobil je potencionální riziko a tudíž i nositel nebezpečí. Nicméně pokud se na celou věc podíváme s vyšším nadhledem, zjistíme, že tomu tak úplně není. Každým dnem hoří nespočet aut na fosilní palivo, ale díky nulové propagaci se jich pouze hrstka dostane do hlavních zpráv dne. Baterie využívané v elektromobilech jsou ty samé lithium-ion baterie, které máte v notebooku, telefonu a dalších zařízeních. Bojíte se i u nich, že začnou hořet?

Bezpečnost aut na baterky

Mnozí zákazníci se obávají, že elektromobily nejsou bezpečným způsobem dopravy. Tohle tvrzení snad už nemůže být více daleko od pravdy. Pokud pomineme několik propagovaných vysokorychlostních nehod končících v plamenech, tak nás nenapadá moc důvodů, proč by tento druh auta neměl být bezpečný. Ba naopak, díky velice nízkému těžišti elektromobilů jsou vlastnosti při nehodě mnohem lepší a díky tomu i bezpečnější. Zkuste si třeba převalit na bok Teslu Model X, je to téměř nemožné. Obecně elektromobily v rámci crash testů dostávají nejvyšší hodnocení. Jejich králem budiž vozy Tesla, které dlouhodobě získávají historicky nejvyšší počet hvězd za bezpečnost.

Elektromobil je příliš pomalý

Při vstupu na trh byly elektromobily nazývány různě – třeba golfovými vozíky. A není divu, dřív bylo auto na baterky zaměřeno zcela zásadně na efektivitu jízdy místo výkonu. S postupem času však začínají být nové modely více svižné a výkonné, dokonce se elektromotory dávají i do sportovních aut a SUV. Díky silnému točivému momentu a výkonnému motoru dokážou některé značky vyprodukovat až nekřesťanské časy při zrychlení z nuly na sto. Doba se mění a golfový vozík dokáže na přímé trati zdolat benzínový supersport bez problému.