Jelikož s podobnou soutěží jsme s Petrem neměli žádnou zkušenost, ale s elektromobily máme najety už nemalé desítky tisíc kilometrů, očekával jsem, že bychom se mohli umístit alespoň v první polovině. Den před závody jsme se s ostatními kolegy sešli na hotelu v Mladé Boleslavi a po večeři jsme probírali různé taktiky, situace z loňských ročníků, doporučení atp. Když jsem slyšel, jak je potřeba si propočítat na trase několik mezičasů, nebo že i použití elektricky stahovaného okénka může mít na spotřebu vliv, trošku jsem začal o našem umístění pochybovat.

---

Čtěte také: Škodou Enyaq 80x iV do Norska – První stovky kilometrů přináší nečekané překvapení (1. díl)

---

Zapomeňte na klimatizaci, tady jde o watthodiny!

Nastal čas závodu. Po technické přejímce, přivítání a převzetí všech potřebných podkladů jsme se s kolegou vrhli do průzkumu trasy a alespoň jsme se pokusili odhadnout čas, za jaký bychom měli dojet do cíle první etapy v závodě Škoda Auto Vrchlabí. V 10:15 jsme odstartovali. Vypnutá klimatizace, nastavený eco režim, žádné nabíjení telefonu a jen malá škvírka u obou okének, abychom měli alespoň malý přísun vzduchu.

Z počátku všechno šlapalo, trasa byla přehledná a dobře čitelná. Žádné prudké zacházení s pedálem akcelerátoru, maximální využívání plachtění, předvídavost. Takto soustředění jsme jeli první úsek trasy 3 hodiny. Během toho jsme se nechali zmást posádkou konkurenčního vozu a spolu s nimi jsme zabočili o jednu odbočku dříve. Naštěstí jsme si hned uvědomili, že tudy cesta nevede a po pár desítkách metrů jsme se otočili a vydali se správnou cestou.

Do cíle první etapy ve Vrchlabí jsme dojeli po 3 hodinách s průměrnou spotřebou 12,6 kWh/100 km (dle palubního počítače). To nebyla vůbec špatná hodnota, ale neměli jsme srovnání s ostatními vozy. Nezbývalo tedy než doufat, že spotřeby ostatních soutěžících jsou vyšší než ta naše. Průměrná rychlost vycházela na 54 km/h.

Cestou zpět už trochu pospícháme

Opět jsme si detailně prošli cestu a konečně jsme věděli přesný čas, kdy musíme dorazit do cíle. Zbývalo nám jen 170 minut na projetí trasy dlouhé zhruba 155 km. Zvolili jsme taktiku, že první polovinu trasy druhé etapy pojedeme svižněji s průměrnou rychlostí kolem 60 km/h a v půlce si spočítáme, jestli můžeme zvolnit a soustředit se více na spotřebu, nebo jedeme tak akorát.

K našemu překvapení jsme na tom byli časově více než v pohodě, měli jsme časovou rezervu 10 minut, a tak jsme se posledních 30 kilometrů maximálně soustředili na co nejlepší optimalizaci spotřeby.

Do cíle jsme dorazili zhruba 8 minut před koncem časového limitu se 47 % baterie a se spotřebou 12,1 kWh/100 km (dle palubního počítače). Na Škodu Enyaq 80 iV opravdu krásná spotřeba, v tomto případě by dojezd činil 630 km. Následovalo měření celkově spotřebované a narekuperované energie, z čehož se dala vypočítat finální a oficiální spotřeba, která činila 12,26 kWh/100 km.

---

Čtěte také: Kupujeme ojetý elektromobil Škoda Enyaq iV. Komu se vyplatí a na co si dát pozor?

---

Nervy až do posledního okamžiku

Hned v závěsu dorazilo pár dalších kolegů v naší kategorii, a tak jsme na tabulce průběžných výsledků mohli sledovat, jak si vedly ostatní posádky. A k našemu údivu jsme hned obsadili první místo s náskokem 0,2 kWh/100 km oproti druhému místu a po započtení poslední posádky dokonce jen o 0,04 kWh/100 km. Takto drobný rozdíl se dal jednoduše smazat i trochu prudším rozjezdem.

Byly to tedy nervy až do posledního okamžiku, ale neuvěřitelné se stalo skutečností a s kolegou Petrem jsme v kategorii elektrických motorů s naší premiérovou účastí obsadili hned první místo. Měli jsme velkou radost a byl jsem na nás patřičně pyšný. Příští rok se pokusíme první příčku obhájit.

Spotřeby všech kategorií si můžete prohlédnout na tomto odkazu.