Když se budete se svými známými bavit o prémiových limuzínách v cenové relaci nad dva miliony korun, nejspíše vás standardně napadnou BMW řady 5, Mercedes Benz třídy E nebo Audi A6. Všechny vozy se navíc pojí s nějakým stupněm elektrifikace, ale především s ověřenou dávkou luxusu, nadstandardní výbavy a v mnoha případech i silnými motorizacemi pro svižnější a sportovnější jízdu. Jenže je tu jeden nejmenovaný vůz, který by si rád ukradl trochu slávy pro sebe.
Konstrukce | sedan, rozměry: 4934 × 1932 × 1460 mm, hmotnost: 1884 kg |
---|---|
Pohon | plug-in hybrid, benzínový motor 1,6l PureTech, pohon všech kol |
Výkon | 147 kW + elektromotory 81 kW a 83 kW, točivý moment 520 Nm |
Baterie a dojezd | Li-Ion, 13,2 kWh (využitelných 11,5 kWh), udávaný dojezd 50 km |
Nabíjení | palubní 3,7 kW nabíječka |
Spotřeba a dojezd | 4,9 l/100 km, 7,8 kWh/100 km |
Výbava | DS LED Vision, Aktivní odpružení, DS Night Vision, HiFi Focal Electra, DS Park pilot, 20″ litá kola, DS Drive Assist |
Cena testovacího modelu | 2 392 500 Kč |
Francouzské limuzíny vždy byly nějaký ten krok za zmíněnými premianty. I když nabídly bohatý vnitřní prostor a robustní karoserie, prémiový feeling jste z nich pořádně neměli. Skupina Stellantis se ale rozhodla, že tomuto předsudku je potřeba učinit za dost. Nyní máte možnost naplnit všechny prémiové aspekty i jinak než pomocí německých automobilek. Limuzína DS 9 E-Tense vás o tom velmi jednoduše přesvědčí.
Záměrně jsem zatím nezmiňoval, že za vozy DS původně stojí automobilka Citroën. Historicky značka DS z této stáje pochází, dnes o tom ale již tolik přesvědčený nejsem. Pravdou je, že DS se dnes prezentuje jako samostatná značka, proto se možná na svou historii tolik neodkazuje a to jak exteriérem, tak ani uvnitř. Zvenku vám dravou kapotou, ostrými linkami, šavlozubými LED denními světly i křišťálovými světelnými prvky připomene spíše sesterský Peugeot. A to je teprve začátek.
Čtěte také: DS 3 E-Tense (2023) – Prémiový kočár na baterky má nový design, ale i techniku
Logicky se ve Stellantisu rozhodli použít ověřenou technologii, a tak nebylo potřeba vymýšlet nové systémy a platformy. Vzhledem k přítomnosti plug-in hybridního pohonu je vůz DS 9 E-Tense postavený na skupinové platformě EMP2. Kola primárně pohání benzínový motor o objemu 1,6 litru doplněný o turbo. S nižšími stupni výbavy se přidá i jeden elektromotor na zadní nápravě. V případě čtyřkolky jde rovnou o dvojici elektromotorů. Každý z nich je pak umístěný na jedné nápravě. Dohromady toto ústrojí generuje výkon 265 kW. To je v přepočtu 360 koňských sil. Vůz je na tuto hodnotu právem hrdý a proto ji viditelně přidává do názvu modelu.
Technika uvnitř vozu je také standardní pro skupinu a nepřekvapí velmi podobné funkce jako u sesterských Peugeotů. Uživatelské rozhraní infotainmentu se liší především v barevném provedení a odlišně uspořádanými prvky na displeji. Zde jsem narazil na první obtíže. Málokdy se mi stane, že bych si k vozu musel procházet uživatelské příručky. Ovšem logika umístění různých nastavení a přizpůsobení funkcí vozidla je občas trochu nelogická a za jízdy není vhodné tyto obrazovky procházet.
Podobné starosti nastaly i u různých stylů zobrazení digitálních palubních budíků. Ve skrze jednoduché ovládání postrádá drobnou dávku techničnosti. Mnoho řidičů nejspíše potěší, že si jedním kolečkem přepnou jeden ze šesti způsobů zobrazení informací, drobné doplňující možnosti úpravy by ale byly skvělé. Blíže svým představám si navíc můžete upravit jen jeden styl zobrazení.
Techničtější povahy si budou muset chvíli zvyknout na jednoduchý multifunkční volant. Na každé straně volantu najdete pouze tři tlačítka. Jedním kolečkem ovládáte režimy budíků před řidičem, druhým přepínáte skladby nebo rozhlasové stanice. Kolečka jsou doplněna pouze o regulaci hlasitosti, příjem hovoru a hlasové vytáčení. Ovládání tempomatu a omezovače rychlosti dostalo vlastní ovládací panel pod volantem. To je ale společným prvkem všech vozů DS Automobiles.
Ani tento sdružený ovladač ale není plně intuitivní. Nejdůležitější tlačítko pro zapnutí funkce ACC nebo omezovače je totiž jako jediné schované ze zadní strany. A pokud na toto umístění nejste z předešlých vozů zvyklí, budete mačkat knoflík pozastavení činnosti a displej vám bude neustále připomínat chybovou hlášku. Když se ale k nastavení tempomatu konečně dostanete, bude vám odměnou velmi pohodlná a plynulá jízda.
Asistent pro udržování v jízdním pruhu je příjemně citlivý, do řízení zasáhne až když se skutečně blížíte vyjetí a do řízení vám moc nemluví. Odstup adaptivního tempomatu je dobře dávkovatelný a činnost brzdění se velmi přibližuje citlivosti lidského řidiče. Nehrozí vám tedy, že tempomat vozidlo před vámi zpozoruje na poslední chvíli a vy budete rázem mít oči až na předním skle. V tomto ohledu plní doplňkové systémy roli v pohodlné limuzíně naprosto přesně.
Elektrické DS 9 E-Tense nabízí za příplatek i funkci nočního vidění. S použitou technikou adaptivních a natáčejících se LED světlometů můžete tmavá místa při cestování značně omezit. Systém je velmi citlivý a skutečně na přítomnost zranitelných chodců včas upozorní. Bohužel ale již nerozlišuje, zda jste ve městě či mimo a tak i večerní projížďka po vaší čtvrti znamená neustálé pípání a aktivaci kamery v kapličce přístrojů. Přirozeně vám odtáhne pozornost od řízení a spíše než pomocná je tato funkce v intravilánu na škodu. S funkcí je proto dobré pracovat podle potřeby a nenechávat ji neustále aktivní.
U světlometů se ale ještě chvíli zdržíme. Již při příchodu k vozu vás přední lampy pozdraví a trojice krystalů se otočí o 180 stupňů. Na krajích je ještě doplní velká čočka matice LED diod. Vůz nemá oddělené světla pro užití v mlze ani pro svícení do dálky. O intenzitu a směr kuželu se starají pouze tyto čtyři prvky v každé lampě. Světlomety se samozřejmě spouští automaticky a doplňuje je aktivní asistent pro přepínání dálkových světel. Ten opět vyniká skvělou citlivostí a žádné protijedoucí vozidlo nebylo po dobu testu oslněno.
Nezvykle u horní hrany zadního skla najdeme dvoji pozičních světel. Je to zajímavý doplněk, ale žádnou jinou funkci zde nemá. Zadní svítilny jsou pak složeny z mnoha malých trojúhelníčků a nabízí ukázku toho, co na vás čeká ve velkém množství uvnitř vozu. Pro snazší přístup do kufru je vůz vybaven i funkcí bezklíčového otevírání i zavírání. Stačí kopnout pod kufr a máte hotovo.
Když se posadíte za volant nebo do zadní řady, dýchne na vás pocit jak z luxusního salónku. Všechna sedadla jsou obšitá červenou kůží Nappa, stropnice a sloupky dokreslují příjemné a tlumené prostředí díky použité alcantaře. Všechna čtyři sedadla jsou vyhřívaná a nabídnou masážní funkce. Mnoho částí interiéru nabídne decentní ambientní osvětlení. Ta jsou velmi příjemně umístěná i ve středové loketce v zadní řadě sedadel.
Nejváženější člen posádky pak má možnost odsunout sedadlo spolujezdce tlačítkem na opěradle. Je to ale příjemná funkce i pro řidiče, pokud potřebuje se sedadlem manipulovat, aniž by musel měnit svoji obvyklou polohu. Samotného mě překvapilo, kolikrát se tato funkce u DS 9 E-Tense za dobu testu hodila.
Když se ale z ředitelské či prominentní pozice přesuneme za volant, pár překvapení zde na řidiče rozhodně čeká. Výplň dveří je elegantní, ale nenajdete na ní typické prvky pro ovládání oken, dveří ani nastavení zrcátek. Většina se přemístila na středový panel k řadící páce nebo na skryté místo za volant. Samotné přemístění ovladačů okna na střed není špatná myšlenka, spolujezdec tak může otvírat okna která běžně nemá k dispozici. Pokud vozíte malé členy rodiny, tuto vlastnost zajisté oceníte.
Bohužel provedení, jak tlačítka vypadají, nepůsobí příliš dobře. Opakovaný vzor diamantů a provázaných trojúhelníčku působí v kontrastu s kvalitně provedeným interiérem poněkud levně. Řidič by navíc na tomto místě ocenil spíše pár fyzických tlačítek pro rychlé nastavení asistentů nebo uživatelských funkcí.
Z těchto možností zde zůstal pouze přepínač jízdních režimů. Pokud vám půjde o nejlepší jízdní efektivitu, budete jej používat velmi často. Vůz se vám ale náležitě odmění. Pár zkratek spolu se základním ovládáním teploty ve voze našlo místo v úzkém dotykovém pásku na spodní hraně displeje. Potěší rychlý přístup k elektrickému provozu vozidla. Zbytek levé poloviny pásku patří ovládání teplotního komfortu. Pravá polovina nabídne přepínače hudby, navigaci, nastavení vozu, aplikace a telefon.
Automobilka DS naštěstí u vozu zahrnula i podporu Android Auto a Apple CarPlay. Co je ale velkým zklamáním, je nutnost připojovat telefon kabelem. Vůz nabízí krásné a velké prostory pro uložení telefonu i s bezdrátovým nabíjením, pokud ale máte tyto platformy rádi, kabelu se zde nezbavíte. Z celého bezklíčového a téměř bezdotykového ovládání to dojem velmi kazí. Skutečně by u vozu za tuto cenu nestálo za to připlatit za bezdrátovou licenci?
Jak se ale vůz DS 9 E-Tense vlastně chová v provozu? Milovníky ekologie potěší přítomnost bezemisního provozu na elektřinu. Tak jako u většiny plug-in hybridů ale nečekejte rychlé nabíjení. Pokud se budete spoléhat pouze na běžnou domácí zásuvku, připravte si šest hodin čekání na doplnění prázdné baterie. Poté vám bude odměnou zhruba 28 kilometrů levnější cesty. Výrobce na svém webu uvádí dojezd na baterie až 50 kilometrů, ovšem papírových hodnot většinou málokdy dosáhnete.
Hodnota dojezdu ale skutečně sedí. Nesmíte od elektromotoru ale čekat výrazné zrychlení od úplného zastavení. Pokud se navíc potřebujete rychleji rozjet, musíte počítat s drobnou prodlevou. Benzínový motor ale tuto prodlevu dokáže samozřejmě smazat. Těchto necelých třicet kilometrů pak budete jezdit s průměrnou spotřebou 25 až 30 kWh na sto kilometrů.
Když ale víte, že vás čeká delší cesta, je lepší vůz rovnou přepnout do Hybridního nebo Komfortního režimu. Pokud to neuděláte, pojedete na elektřinu, dokud baterii nevybijete nebo nepřekročíte rychlost 120 km/hod. A to by byla škoda. Vůz totiž s oběma pohony pracuje velmi kvalitně a na delších cestách díky tomu dokáže spoustu paliva ušetřit. V takových podmínkách umí vůz jet i pod 6 litrů/100 km.
Při testovacím okruhu, který kombinuje městský provoz, okresky i dálnici, vždy ujedu 60 kilometrů. Spotřeba u DS 9 E-Tense dosáhla na 4,9 litru paliva a 7,8 kWh elektřiny na sto kilometrů. Z dlouhodobého hlediska se tedy i s takto velkým a těžkým vozem dá dostat na velmi příjemné hodnoty. To se ale nedá říci o jízdě s prázdnou baterií nebo ve sportovním režimu. To se pak musíte smířit s tím, že pod 7 litrů, respektive pod 10 l se budete dostávat složitě. Odměnou za více spáleného paliva vám ale bude skvělé svezení.
Velký podíl na tom má i aktivní podvozek a zavěšení kol DS Active Scan Suspension. Tlumiče žehlí většinu nerovností na silnici a uvnitř byste mohli balancovat s vejcem na lžíci. Zvýšená tuhost volantu a skvělá zpětná vazba řidiči změní limuzínu na sportovní kupé. Hmotnost vozu kvůli trojici motorů sice jen tak neztratíte, ale pozici na silnici máte bezvadně ve svých rukou.
Na dlouhé cesty do Alp se zajížďkou přes horské průsmyky máte naprosto skvělé vozidlo. Až na pár spíše drobných nedostatků se jedná o překvapivě vyrovnané vozidlo. S čím se mi ovšem trochu hůře srovnávalo, byla pořizovací cena. U stupně výbavy Rivoli se model DS 9 E-Tense 360 4×4 začíná prodávat za 2 075 000 korun. S příplatkovou výbavou v tomto voze činí pořizovací cena 2 392 500 korun.
A to se mi na DS zdá poněkud hodně. Značka se do prémiové třídy profiluje správně, v určitých detailech se ale musí ještě pár věcí přiučit. Pokud by se na voze nedala najít jediná výtka, bylo by to jistě o něčem jiném. V případě, že by se dala cena stlačit blíže dvou milionové hranici, dostali byste prémiové auto s plug-in hybridem téměř bez jediného kompromisu. Pokud hledáte náhradu za německé prémiovky, pak pár set tisíc stále ušetřit můžete.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
Progresivní design | Umístění fyzických tlačítek |
Kvalita zpracování interiéru | Nedostatek fyzických tlačítek |
Jízdní projev | Vyšší cena |
Výborné asistenční systémy a travel assist | Zbytečné drobné nedostatky v interiéru |
Slušná spotřeba v komfortním režimu | Absence bezdrátového připojení telefonu |
Když se budete se svými známými bavit o prémiových limuzínách v cenové relaci nad dva miliony korun, nejspíše vás standardně napadnou BMW řady 5, Mercedes Benz třídy E nebo Audi A6. Všechny vozy se navíc pojí s nějakým stupněm elektrifikace, ale především s ověřenou dávkou luxusu, nadstandardní výbavy a v mnoha případech i silnými motorizacemi pro svižnější a sportovnější jízdu. Jenže je tu jeden nejmenovaný vůz, který by si rád ukradl trochu slávy pro sebe.
Konstrukce | sedan, rozměry: 4934 × 1932 × 1460 mm, hmotnost: 1884 kg |
---|---|
Pohon | plug-in hybrid, benzínový motor 1,6l PureTech, pohon všech kol |
Výkon | 147 kW + elektromotory 81 kW a 83 kW, točivý moment 520 Nm |
Baterie a dojezd | Li-Ion, 13,2 kWh (využitelných 11,5 kWh), udávaný dojezd 50 km |
Nabíjení | palubní 3,7 kW nabíječka |
Spotřeba a dojezd | 4,9 l/100 km, 7,8 kWh/100 km |
Výbava | DS LED Vision, Aktivní odpružení, DS Night Vision, HiFi Focal Electra, DS Park pilot, 20″ litá kola, DS Drive Assist |
Cena testovacího modelu | 2 392 500 Kč |
Francouzské limuzíny vždy byly nějaký ten krok za zmíněnými premianty. I když nabídly bohatý vnitřní prostor a robustní karoserie, prémiový feeling jste z nich pořádně neměli. Skupina Stellantis se ale rozhodla, že tomuto předsudku je potřeba učinit za dost. Nyní máte možnost naplnit všechny prémiové aspekty i jinak než pomocí německých automobilek. Limuzína DS 9 E-Tense vás o tom velmi jednoduše přesvědčí.
Záměrně jsem zatím nezmiňoval, že za vozy DS původně stojí automobilka Citroën. Historicky značka DS z této stáje pochází, dnes o tom ale již tolik přesvědčený nejsem. Pravdou je, že DS se dnes prezentuje jako samostatná značka, proto se možná na svou historii tolik neodkazuje a to jak exteriérem, tak ani uvnitř. Zvenku vám dravou kapotou, ostrými linkami, šavlozubými LED denními světly i křišťálovými světelnými prvky připomene spíše sesterský Peugeot. A to je teprve začátek.
Čtěte také: DS 3 E-Tense (2023) – Prémiový kočár na baterky má nový design, ale i techniku
Logicky se ve Stellantisu rozhodli použít ověřenou technologii, a tak nebylo potřeba vymýšlet nové systémy a platformy. Vzhledem k přítomnosti plug-in hybridního pohonu je vůz DS 9 E-Tense postavený na skupinové platformě EMP2. Kola primárně pohání benzínový motor o objemu 1,6 litru doplněný o turbo. S nižšími stupni výbavy se přidá i jeden elektromotor na zadní nápravě. V případě čtyřkolky jde rovnou o dvojici elektromotorů. Každý z nich je pak umístěný na jedné nápravě. Dohromady toto ústrojí generuje výkon 265 kW. To je v přepočtu 360 koňských sil. Vůz je na tuto hodnotu právem hrdý a proto ji viditelně přidává do názvu modelu.
Technika uvnitř vozu je také standardní pro skupinu a nepřekvapí velmi podobné funkce jako u sesterských Peugeotů. Uživatelské rozhraní infotainmentu se liší především v barevném provedení a odlišně uspořádanými prvky na displeji. Zde jsem narazil na první obtíže. Málokdy se mi stane, že bych si k vozu musel procházet uživatelské příručky. Ovšem logika umístění různých nastavení a přizpůsobení funkcí vozidla je občas trochu nelogická a za jízdy není vhodné tyto obrazovky procházet.
Podobné starosti nastaly i u různých stylů zobrazení digitálních palubních budíků. Ve skrze jednoduché ovládání postrádá drobnou dávku techničnosti. Mnoho řidičů nejspíše potěší, že si jedním kolečkem přepnou jeden ze šesti způsobů zobrazení informací, drobné doplňující možnosti úpravy by ale byly skvělé. Blíže svým představám si navíc můžete upravit jen jeden styl zobrazení.
Techničtější povahy si budou muset chvíli zvyknout na jednoduchý multifunkční volant. Na každé straně volantu najdete pouze tři tlačítka. Jedním kolečkem ovládáte režimy budíků před řidičem, druhým přepínáte skladby nebo rozhlasové stanice. Kolečka jsou doplněna pouze o regulaci hlasitosti, příjem hovoru a hlasové vytáčení. Ovládání tempomatu a omezovače rychlosti dostalo vlastní ovládací panel pod volantem. To je ale společným prvkem všech vozů DS Automobiles.
Ani tento sdružený ovladač ale není plně intuitivní. Nejdůležitější tlačítko pro zapnutí funkce ACC nebo omezovače je totiž jako jediné schované ze zadní strany. A pokud na toto umístění nejste z předešlých vozů zvyklí, budete mačkat knoflík pozastavení činnosti a displej vám bude neustále připomínat chybovou hlášku. Když se ale k nastavení tempomatu konečně dostanete, bude vám odměnou velmi pohodlná a plynulá jízda.
Asistent pro udržování v jízdním pruhu je příjemně citlivý, do řízení zasáhne až když se skutečně blížíte vyjetí a do řízení vám moc nemluví. Odstup adaptivního tempomatu je dobře dávkovatelný a činnost brzdění se velmi přibližuje citlivosti lidského řidiče. Nehrozí vám tedy, že tempomat vozidlo před vámi zpozoruje na poslední chvíli a vy budete rázem mít oči až na předním skle. V tomto ohledu plní doplňkové systémy roli v pohodlné limuzíně naprosto přesně.
Elektrické DS 9 E-Tense nabízí za příplatek i funkci nočního vidění. S použitou technikou adaptivních a natáčejících se LED světlometů můžete tmavá místa při cestování značně omezit. Systém je velmi citlivý a skutečně na přítomnost zranitelných chodců včas upozorní. Bohužel ale již nerozlišuje, zda jste ve městě či mimo a tak i večerní projížďka po vaší čtvrti znamená neustálé pípání a aktivaci kamery v kapličce přístrojů. Přirozeně vám odtáhne pozornost od řízení a spíše než pomocná je tato funkce v intravilánu na škodu. S funkcí je proto dobré pracovat podle potřeby a nenechávat ji neustále aktivní.
U světlometů se ale ještě chvíli zdržíme. Již při příchodu k vozu vás přední lampy pozdraví a trojice krystalů se otočí o 180 stupňů. Na krajích je ještě doplní velká čočka matice LED diod. Vůz nemá oddělené světla pro užití v mlze ani pro svícení do dálky. O intenzitu a směr kuželu se starají pouze tyto čtyři prvky v každé lampě. Světlomety se samozřejmě spouští automaticky a doplňuje je aktivní asistent pro přepínání dálkových světel. Ten opět vyniká skvělou citlivostí a žádné protijedoucí vozidlo nebylo po dobu testu oslněno.
Nezvykle u horní hrany zadního skla najdeme dvoji pozičních světel. Je to zajímavý doplněk, ale žádnou jinou funkci zde nemá. Zadní svítilny jsou pak složeny z mnoha malých trojúhelníčků a nabízí ukázku toho, co na vás čeká ve velkém množství uvnitř vozu. Pro snazší přístup do kufru je vůz vybaven i funkcí bezklíčového otevírání i zavírání. Stačí kopnout pod kufr a máte hotovo.
Když se posadíte za volant nebo do zadní řady, dýchne na vás pocit jak z luxusního salónku. Všechna sedadla jsou obšitá červenou kůží Nappa, stropnice a sloupky dokreslují příjemné a tlumené prostředí díky použité alcantaře. Všechna čtyři sedadla jsou vyhřívaná a nabídnou masážní funkce. Mnoho částí interiéru nabídne decentní ambientní osvětlení. Ta jsou velmi příjemně umístěná i ve středové loketce v zadní řadě sedadel.
Nejváženější člen posádky pak má možnost odsunout sedadlo spolujezdce tlačítkem na opěradle. Je to ale příjemná funkce i pro řidiče, pokud potřebuje se sedadlem manipulovat, aniž by musel měnit svoji obvyklou polohu. Samotného mě překvapilo, kolikrát se tato funkce u DS 9 E-Tense za dobu testu hodila.
Když se ale z ředitelské či prominentní pozice přesuneme za volant, pár překvapení zde na řidiče rozhodně čeká. Výplň dveří je elegantní, ale nenajdete na ní typické prvky pro ovládání oken, dveří ani nastavení zrcátek. Většina se přemístila na středový panel k řadící páce nebo na skryté místo za volant. Samotné přemístění ovladačů okna na střed není špatná myšlenka, spolujezdec tak může otvírat okna která běžně nemá k dispozici. Pokud vozíte malé členy rodiny, tuto vlastnost zajisté oceníte.
Bohužel provedení, jak tlačítka vypadají, nepůsobí příliš dobře. Opakovaný vzor diamantů a provázaných trojúhelníčku působí v kontrastu s kvalitně provedeným interiérem poněkud levně. Řidič by navíc na tomto místě ocenil spíše pár fyzických tlačítek pro rychlé nastavení asistentů nebo uživatelských funkcí.
Z těchto možností zde zůstal pouze přepínač jízdních režimů. Pokud vám půjde o nejlepší jízdní efektivitu, budete jej používat velmi často. Vůz se vám ale náležitě odmění. Pár zkratek spolu se základním ovládáním teploty ve voze našlo místo v úzkém dotykovém pásku na spodní hraně displeje. Potěší rychlý přístup k elektrickému provozu vozidla. Zbytek levé poloviny pásku patří ovládání teplotního komfortu. Pravá polovina nabídne přepínače hudby, navigaci, nastavení vozu, aplikace a telefon.
Automobilka DS naštěstí u vozu zahrnula i podporu Android Auto a Apple CarPlay. Co je ale velkým zklamáním, je nutnost připojovat telefon kabelem. Vůz nabízí krásné a velké prostory pro uložení telefonu i s bezdrátovým nabíjením, pokud ale máte tyto platformy rádi, kabelu se zde nezbavíte. Z celého bezklíčového a téměř bezdotykového ovládání to dojem velmi kazí. Skutečně by u vozu za tuto cenu nestálo za to připlatit za bezdrátovou licenci?
Jak se ale vůz DS 9 E-Tense vlastně chová v provozu? Milovníky ekologie potěší přítomnost bezemisního provozu na elektřinu. Tak jako u většiny plug-in hybridů ale nečekejte rychlé nabíjení. Pokud se budete spoléhat pouze na běžnou domácí zásuvku, připravte si šest hodin čekání na doplnění prázdné baterie. Poté vám bude odměnou zhruba 28 kilometrů levnější cesty. Výrobce na svém webu uvádí dojezd na baterie až 50 kilometrů, ovšem papírových hodnot většinou málokdy dosáhnete.
Hodnota dojezdu ale skutečně sedí. Nesmíte od elektromotoru ale čekat výrazné zrychlení od úplného zastavení. Pokud se navíc potřebujete rychleji rozjet, musíte počítat s drobnou prodlevou. Benzínový motor ale tuto prodlevu dokáže samozřejmě smazat. Těchto necelých třicet kilometrů pak budete jezdit s průměrnou spotřebou 25 až 30 kWh na sto kilometrů.
Když ale víte, že vás čeká delší cesta, je lepší vůz rovnou přepnout do Hybridního nebo Komfortního režimu. Pokud to neuděláte, pojedete na elektřinu, dokud baterii nevybijete nebo nepřekročíte rychlost 120 km/hod. A to by byla škoda. Vůz totiž s oběma pohony pracuje velmi kvalitně a na delších cestách díky tomu dokáže spoustu paliva ušetřit. V takových podmínkách umí vůz jet i pod 6 litrů/100 km.
Při testovacím okruhu, který kombinuje městský provoz, okresky i dálnici, vždy ujedu 60 kilometrů. Spotřeba u DS 9 E-Tense dosáhla na 4,9 litru paliva a 7,8 kWh elektřiny na sto kilometrů. Z dlouhodobého hlediska se tedy i s takto velkým a těžkým vozem dá dostat na velmi příjemné hodnoty. To se ale nedá říci o jízdě s prázdnou baterií nebo ve sportovním režimu. To se pak musíte smířit s tím, že pod 7 litrů, respektive pod 10 l se budete dostávat složitě. Odměnou za více spáleného paliva vám ale bude skvělé svezení.
Velký podíl na tom má i aktivní podvozek a zavěšení kol DS Active Scan Suspension. Tlumiče žehlí většinu nerovností na silnici a uvnitř byste mohli balancovat s vejcem na lžíci. Zvýšená tuhost volantu a skvělá zpětná vazba řidiči změní limuzínu na sportovní kupé. Hmotnost vozu kvůli trojici motorů sice jen tak neztratíte, ale pozici na silnici máte bezvadně ve svých rukou.
Na dlouhé cesty do Alp se zajížďkou přes horské průsmyky máte naprosto skvělé vozidlo. Až na pár spíše drobných nedostatků se jedná o překvapivě vyrovnané vozidlo. S čím se mi ovšem trochu hůře srovnávalo, byla pořizovací cena. U stupně výbavy Rivoli se model DS 9 E-Tense 360 4×4 začíná prodávat za 2 075 000 korun. S příplatkovou výbavou v tomto voze činí pořizovací cena 2 392 500 korun.
A to se mi na DS zdá poněkud hodně. Značka se do prémiové třídy profiluje správně, v určitých detailech se ale musí ještě pár věcí přiučit. Pokud by se na voze nedala najít jediná výtka, bylo by to jistě o něčem jiném. V případě, že by se dala cena stlačit blíže dvou milionové hranici, dostali byste prémiové auto s plug-in hybridem téměř bez jediného kompromisu. Pokud hledáte náhradu za německé prémiovky, pak pár set tisíc stále ušetřit můžete.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
Progresivní design | Umístění fyzických tlačítek |
Kvalita zpracování interiéru | Nedostatek fyzických tlačítek |
Jízdní projev | Vyšší cena |
Výborné asistenční systémy a travel assist | Zbytečné drobné nedostatky v interiéru |
Slušná spotřeba v komfortním režimu | Absence bezdrátového připojení telefonu |