Málokdo ví, že vodíková auta nejsou ekologická. Tohle je hlavní důvod proč

Vodíková auta zní zeleně, ale realita je složitější

Na první pohled vypadají vodíková auta jako ideální řešení: tichý provoz, žádné výfukové plyny, jen vodní pára. Ekologická stopa ale nezáleží jen na tom, co vychází z výfuku.

Klíčovým faktorem je způsob výroby samotného vodíku. Až 95 % světové produkce pochází z fosilního zemního plynu, při jehož zpracování vznikají velké emise oxidu uhličitého.

Kvůli tomu má většina vodíkových aut ve výsledku podobnou uhlíkovou stopu jako moderní hybridy. Technologie sama o sobě špatná není – problém je, čím se dnes vodíkový pohon „krmí“.

Elektromobily jsou čistší volbou

Elektromobily také nejsou zcela bez emisí – výroba baterií je energeticky náročná. Rozdíl je ale v tom, že provoz na elektřinu se čistí spolu s celou elektrickou sítí. Jak roste podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako je slunce, vítr nebo voda, klesají i emise spojené s jejich provozem.

Například v Evropě dnes průměrný elektromobil vyprodukuje zhruba 60 gramů CO₂ na kilometr. U vodíkového auta to bývá téměř trojnásobek, pokud se používá konvenčně vyrobený vodík.

Data z organizace ICCT jasně ukazují, že bateriové elektromobily mají v současnosti nejnižší emise za celou dobu své životnosti – od výroby přes provoz až po likvidaci.

Vodík budoucnosti musí být skutečně zelený

Existuje i ekologická alternativa – takzvaný zelený vodík, který se vyrábí elektrolýzou vody pomocí elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie. Ten má skutečný potenciál snížit emise na minimum.

Problém je v jeho dostupnosti. V roce 2023 tvořil zelený vodík méně než 1 % celosvětové produkce. Důvodem jsou vysoké náklady i chybějící infrastruktura pro jeho výrobu a distribuci.

Bez masivních investic se ekologický přínos vodíkových aut nikdy plně neprojeví. Potenciál tady je, ale zatím se ho nedaří uvést do praxe v měřítku, které by mělo reálný dopad.

Elektřina má náskok

Zatímco výroba čistého vodíku teprve hledá cestu, elektromobily těží z rostoucího podílu obnovitelné elektřiny. Ta se stále častěji stává standardem, hlavně v Evropě.

Ve státech jako Norsko, Rakousko nebo Švédsko už dnes pochází většina elektřiny z vody a větru. Díky tomu je provoz elektromobilu téměř bezemisní už nyní, bez čekání.

To dává elektromobilům silný náskok. Jsou ekologicky čistší už dnes a s dalším rozvojem energetiky se jejich uhlíková stopa bude dál snižovat. Vodík má v tomto směru co dohánět.

Vodík má své místo, ale ne v osobní dopravě

Navzdory všem nevýhodám by nebylo fér vodík úplně odepsat. Jeho výhodou je velmi rychlé tankování a potenciál pro těžkou nákladní dopravu nebo dálkové jízdy.

V těchto případech může vodík nabídnout řešení, kde baterie nestačí – například kvůli dlouhému dobíjení nebo nedostatku výkonu u velkých vozidel.

Automobilky jako Toyota, Hyundai nebo Honda proto s vodíkem stále počítají. Ale jako ekologická náhrada osobních aut se zatím jeví elektromobily jako jednoznačně lepší volba.

Zdroje:

• autorský text / Elektrickevozy.cz
• ICCT