Velký průzkum: Co si Češi skutečně myslí o elektromobilitě

Zkušenost má jen třetina Čechů

E.ON v květnu 2025 zpracoval velký průzkum, který ukazuje, že Češi mají o elektrických autech stále řadu předsudků. Přitom často vycházejí ze zastaralých zkušeností nebo neúplných informací.

Osobní zkušenost s elektromobilem má zatím pouze 36 % respondentů. Nejčastěji jde o obyvatele větších měst ve věku mezi 27 a 35 lety. Právě nedostatek přímé zkušenosti ukazuje jako hlavní důvod, proč se mezi lidmi dál šíří mýty, které už realita dávno překonala.

Bez osobní zkušenosti totiž elektromobilita často zůstává abstraktním pojmem, ke kterému si lidé automaticky přiřazují obavy z dojezdu, nabíjení nebo ceny.

Dojezd stále straší, realita je ale jinde

Největší obavou Čechů zůstává dojezd. Téměř 60 % lidí by si s elektromobilem netrouflo vyrazit na delší cestu, například na dovolenou k moři. Tento strach má ale své kořeny spíš v minulosti než v současnosti.

Ještě před deseti lety byl reálný dojezd elektromobilů skutečně omezený a pohyboval se mezi 150 a 300 kilometry. Dnešní realita je výrazně jiná. Moderní elektromobily běžně zvládnou 400 až 600 kilometrů na jedno nabití, takže i tisícikilometrová cesta vyžaduje jen několik krátkých zastávek. Ty navíc odpovídají přirozeným pauzám, které by řidič absolvoval i s klasickým autem.

Je dobré připomenout i to, že dlouhé cesty podniká většina řidičů jen několikrát do roka. Každodenní realita je výrazně skromnější. Průměrný Čech ujede denně zhruba 30 až 40 kilometrů, tedy hluboko pod limity dnešních elektromobilů.

Dobíjecí infrastruktura roste

Dalším častým mýtem je představa, že v Česku není dostatek dobíjecích stanic. Jen 15 % lidí považuje tuzemskou síť za dostatečnou. Skutečná čísla ale vyprávějí jiný příběh.

V Česku dnes funguje přes 7 000 veřejných dobíjecích bodů, přičemž jejich počet dál rychle roste. Klasických čerpacích stanic je u nás méně než čtyři tisíce. Více než polovina respondentů si všimla, že se síť dobíječek v posledních pěti letech výrazně rozšířila a téměř polovina ví, kde najde nejbližší stanici ve svém okolí.

Orientaci navíc výrazně usnadňují mobilní aplikace a online mapy, které zobrazují dostupné stanice, jejich výkon i aktuální obsazenost. Plánování delší cesty je tak dnes výrazně jednodušší než dříve.

Nabíjení už dávno není otázkou hodin

S představou nedostatečné infrastruktury úzce souvisí i obava z dlouhého nabíjení. Ta ale opět vychází z technologií, které už patří minulosti. Zatímco dříve byly standardem stanice s výkonem kolem 50 kW, dnes se běžně setkáme s rychlonabíječkami o výkonu 150 kW a více.

U těchto moderních stanic se baterie doplní během 15 až 20 minut, tedy zhruba na krátkou oddechovou pauzu na kávu. Rychlost nabíjení samozřejmě závisí i na konkrétním modelu auta, ale rozdíl oproti minulosti je zásadní.

Provozní náklady hrají elektromobilům do karet

Obava z vysokých nákladů na provoz patří k dalším rozšířeným předsudkům. Přitom právě provoz je oblastí, kde elektromobily často vycházejí lépe než auta se spalovacím motorem. Přesná výše se liší podle způsobu a místa nabíjení. Avšak průměrná cena za jeden ujetý kilometr se pohybuje kolem 1,50 Kč, a to zejména při domácím nebo firemním nabíjení.

Rozdíly v cenách existují podle způsobu platby. Méně se vyplatí platba přes platební terminál, která je dražší kvůli poplatkům za zpracování přes bankovní síť. Běžnější je platba přes čip, QR kód nebo aplikaci, které bývají levnější také díky věrnostním programům nebo nižšímu tarifu.

Pořizovací cena a důvěra

Vyšší pořizovací cena zůstává hlavním důvodem, proč se lidé elektromobilům zatím vyhýbají. Rozdíl oproti srovnatelným spalovacím vozům se stále pohybuje kolem 200 tisíc korun, i když se postupně zmenšuje. Významnou roli začíná hrát také rostoucí trh s ojetými elektromobily, který zpřístupňuje elektrický pohon širší veřejnosti.

Přesto platí, že pokud by elektromobily nabízely stejný dojezd a cenu jako klasická auta, rozhodlo by se pro ně zatím jen 9 % Čechů. Většina by stále volila kompromis v podobě hybridu nebo by zůstala u spalovacího motoru. Nedůvěra tedy přetrvává, ale postupně slábne.

Výsledky průzkumu ukazují jednoznačný trend. Největší bariérou rozvoje elektromobility nejsou technologie ani infrastruktura, ale informace a osobní zkušenost.