Jak ekologické jsou elektromobily? Možná budete překvapeni

Třaskavé téma že? Určitě nejeden čtenář našeho magazínu si tuhle otázku položil již několikrát, stejně jako my v redakci, a na internetu naleznete na toto téma článků nespočet. My jsme si tentokrát vypůjčili výzkum, který se objevil na zahraničním magazínu Bloomberg a na první pohled nevypadá pro elektromobily příliš příznivě, ale…

Rozhovor: Alza věří elektroautům, ale varuje před nebezpečím

Poslední výzkum totiž ukazuje, že někteří řidiči s dieselovými auty mohou vypouštět v celkových hodnotách méně CO2 než elektromobily. Pod kapotami miliónu elektrických aut po celém světě totiž stále pracuje „špinavá“ lithium-iontová baterie. Každý významný výrobce automobilů má plány na snížení emisí skleníkových plynů a to se zdá být splnitelné pouze s využitím elektrických vozidel, přesto jejich výrobci z velké části vyrábějí lithium-iontové baterie na místech, které patří mezi největší znečišťovatele na světě. Většina dodávek pochází z míst jako je Čína, Thajsko, Německo a Polsko, které se opírají z velké části o neobnovitelné zdroje a to hlavně uhlí.

„Stojíme před vlnami doprovodných emisí CO2,“ uvedl Andreas Radics, poradce v automobilovém průmyslu v Mnichově, který tvrdí, že řidiči v Německu nebo v Polsku mohou být v důsledku efektivnější s dieselovým motorem. Zatímco elektromobily jsou na silnici bez emisí, stále ještě vypouštějí spoustu oxidu uhličitého a to díky neefektivní výrobě bateriových článků.

Jen pro vybudování každé automobilové baterie – o hmotnosti vyšší než 500 kilogramů by se vyprodukovalo až o 74 procent více CO2 než u produkce automobilu s efektivním konvenčním motorem, pokud je baterie vyrobena v továrně poháněném fosilními palivy jako je Německo, tvrdí konzultační společnost Berylls. A to podle firmy představuje takovou zátěž, že v některých zemích elektromobilu trvá 10 let, než se ekologicky vyplatí ve srovnání s konvenčním autem s naftovým motorem. Tedy že až po 10 letech čistého bezemisního provozu se kompenzují vysoké emise vypouštěné při výrobě daného auta s elektrickým pohonem.

A to studie počítala s baterií elektromobilu BMW i3 (test) o kapacitě 42 kWh, nadcházející příchod EQC značky Mercedes bude mít baterii o hodnotě 80 kWh a Audi e-tron přijde až s 95 kWh. U tak těžkých baterií může uhlíková stopa elektromobilu růst ještě rychleji.

Např. ve Francii, která se silně opírá o jadernou energii, vyletí mnohem méně CO2 než v Německu, kde cca 40 procent elektrátren spaluje uhlí.

„Elektrické vozy budou lepší v každém případě, ale samozřejmě, když se baterie vyrábějí v elektrárně na bázi uhlí, bude to trvat déle než se podaří překonat dieselové motory, řekl generální ředitel společnosti NorthVolt AB Peter Carlsson, bývalý manažer společnosti Tesla.

Z výše uvedeného výzkumu  je jasné, že elektromobily čeká z pohledu obahojoby jejich eko-provozu ještě trnitá cesta. Je však na místě si uvědomit, že za tímto vývojem stojí především nevyvážený energetický mix jednotlivých zemí, kde se baterie vyrábějí. O to víc je potřeba se soustředit na to, aby výrobci baterii více tlačili na dodavatele energií a požadovali více dodávek z obnovitelných zdrojů. Stejně tak jako na samotný technologický vývoj v bateriových článcích. Jedině tak se podaří zlepšit efektivitu a snížit emise při výrobě baterií pro elektromobily, které se viděno touto optikou nemusejí zdát tak ekologické, jak bychom si všichni přáli…