Češi podceňují rizika: NÚKIB varuje před čínskými technologiemi u solárů

Nebezpečí v srdci solárních elektráren

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje, že hlavní „chytrou“ součástí mnoha malých solárních systémů je měnič napětí, který může být zranitelný vůči vzdálené manipulaci a sběru dat.

V analýzách úřadu se opakovaně objevuje varování, že velká část těchto střídačů pochází od čínských dodavatelů, což zvyšuje riziko předávání provozních a uživatelských dat mimo EU. To vyvolává obavy nejen o soukromí, ale i o stabilitu sítě.

NÚKIB konkrétně uvádí, že u malých domácích střídačů dominují výrobci z Číny — v některých částech trhu jde dokonce o drtivou většinu nabízených zařízení, což komplikuje diverzifikaci dodavatelů. Doporučení zahrnují technická i regulační opatření.

Stav fotovoltaiky v Česku

Rok 2024 přinesl do české sítě desítky tisíc nových zdrojů. Podle oficiálních dat bylo zprovozněno 44 593 nových fotovoltaických instalací s celkovým výkonem zhruba 967 MWp.

Celkový počet fotovoltaických elektráren v ČR k 31. 12. 2024 činil přes 212 tisíc a instalovaný výkon dosáhl kolem 4 430 MWp. Rychlý nárůst malých domácích instalací mění demografii zdrojů v distribuční soustavě.

I přes velký počet domácích FVE roste také podíl větších projektů nad 1 MW – to znamená, že zátěž a rizika na síti jsou nově rozložena mezi široké spektrum provozovatelů a míst. Řešení musí být tedy komplexní.

Jak snížit riziko bez plošného zákazu

Zavedení plošného zákazu technologií z jedné země by bylo podle odborníků nejen nerealistické, ale i finančně náročné. Mnohem účinnější cestou je zavádění cílených technických opatření, lepší správa dat a větší rozmanitost dodavatelů. Takový přístup je dosažitelný i v praxi.

K nejčastěji doporučovaným krokům patří přesměrování datových toků na evropské servery, používání zabezpečených síťových prvků a omezení automatických aktualizací, které probíhají bez vědomí uživatele. Tím lze výrazně omezit hrozbu vzdáleného zásahu nebo zneužití zařízení.

Zároveň experti zdůrazňují potřebu větší podpory evropských výrobců a začlenění bezpečnostních požadavků do dotačních programů. Díky tomu by nové instalace mohly stavět na otevřenějších a transparentních řešeních, která posílí celkovou odolnost energetické infrastruktury.

Kyberbezpečnost v praxi

Majitelé solárních systémů mohou výrazně snížit riziko tím, že zvolí bezpečnější způsob připojení. Namísto běžné domácí Wi-Fi je vhodné využít samostatnou SIM kartu nebo oddělenou síť. Pomáhá také rozdělení provozních dat tak, aby citlivé informace zůstaly mimo dosah neautorizovaných přístupů. Tyto kroky jsou snadno proveditelné a účinné.

Obce a firmy by zase měly pravidelně prověřovat své fotovoltaické instalace. Odborníci doporučují využít takzvané „chytré filtry“, které sledují datovou komunikaci měničů a dokážou zastavit podezřelé aktualizace nebo vzdálené příkazy. Díky tomu lze rychle odhalit neobvyklé chování zařízení a předejít větším problémům.

Do budoucna bude klíčová spolupráce mezi energetickými společnostmi, bezpečnostními úřady a výrobci technologií. Společným cílem by mělo být nastavení jasných standardů a vytvoření odolného systému, který dokáže čelit i koordinovaným kybernetickým útokům. Ochrana infrastruktury je totiž zájmem celé společnosti.

Zdroje: NÚKIB, ČTK, MPO