Dokážou se moderní elektromobily prosadit i bez podpory státu?

Opravdu by se dokázal prosadit elektromobil i bez podpory státu?
Pojďme si spočítat, zda je výhodnější spalovák nebo elektroauto
Z výsledku budete pravděpodobně velmi překvapeni

Tato otázka dělí motoristy na zatím dva nesmiřitelné tábory. Pokusme se zde teoreticky porovnat dva důležité procesy. V tom prvním lijeme klasicky benzín do nádrže auta se spalovacím motorem. V tom druhém se hypoteticky ze stejného množství benzínu vyrobí v elektrárně elektřina na dobití elektromobilu. Následně již snadno porovnáme dojezd na stejné množství vložené energie. To zjistíme z celkové účinnosti obou případů.

Dokáže se elektromobil prosadit bez pomoci politiků?

Účinnost kvalitního spalovacího motoru v automobilu se uvádí 30 – 40 % . Znamená to, že z chemické energie uložené v benzínu převedeme pouze 30 – 40 % na mechanickou práci. Avšak ta horní hranice platí pro motor s optimální zátěží a s optimálními otáčkami, spíše někde v laboratoři a nikoli v reálném autě. Tam se otáčky i zátěž značně mění, musíme řadit, protože jezdíme z kopce i do kopce, brzdíme před křižovatkou i zatáčkou, a pak následně zrychlujeme. Brzdění není jen ono šlápnutí na brzdu, ale třeba i prudší ubrání plynu, nebo též jízda z kopce bez plynu. Ta energie je i takovýmto brzděním beznadějně ztracena.

Takže skutečná účinnost využití benzínu přenesená na kola se u aut se spalovacím motorem udává 17 – 25%. Uvažujme pro naše další porovnání účinnost nejvyšší, tedy 25 %. To proto, že systematickým vývojem by se jí patrně v budoucnu dosáhlo jako účinnosti běžné.

Nabíjení elektromobilu hraje v adopci obrovskou roli

V hlavní roli rekuperace

Elektromobily mají jednu obrovskou výhodu v podobě rekuperace. To brzdění vrací podstatnou část energie zpět do baterie. Celková účinnost poměru mezi dodanou elektrickou energií a jejího převodu na kola se u elektromobilu i díky rekuperaci udává 78 – 82% .

Pro objektivitu uvažujme raději pouze 78 %, protože je nutné počítat především i se ztrátami v přenosové síti při nabíjení. Ale ani tu elektřinu nevyrobíme z fosilních paliv beze ztrát. Zde opět s ohledem na vývoj, lze uvažovat nad špičkovou úrovní výroby, kdy elektrárna v německém Düsseldorfu již v roce 2016 dosáhla celkové účinnosti 85 %.

Elektromobily se musí prosadit i bez dotací

Čtěte také: Jaké mají dotace na elektromobily v Rakousku? Závidět jim opravdu (ne)musíme

Jak je to s efektivitou?

Elektrárna je paroplynová a je nutno podotknout, že zde se jedná též i o využívání energie ztrátového tepla v podobě ohřevu vody pro obyvatele. Využití ztrátového tepla je však trendem i u ostatních elektráren. Celkovou účinnost převodu paliva na kola elektromobilu dostaneme vynásobením účinnosti elektromobilu a účinnosti elektrárny. Tedy 0,78 × 0,85 × 100 = 66,3 %.

Pro mnohé jistě překvapivý výsledek. 25 % „klasika“ versus 66,3 % elektromobil. Využití stejného benzínu v elektrárně pro elektromobil zde vychází 2,6× lépe než využití benzínu přímo v autě na spalovací motor. Znamená to, že když v průměru ujedu s autem na benzín 100 km, ujel by elektromobil 260 km na stejné množství benzínu. To veledůležité zde je ještě to, že vypustíte až 2,6× méně provozních škodlivin na jeden km. Námitce, že uvažovat špičkové hodnoty je zavádějící, lze oponovat tím, že i při hodnotách průměrných se budeme pohybovat někde kolem dvojnásobné účinnosti, tedy i včetně provozní ekologie ve prospěch elektromobilu.

Elektromobil je daleko efektivnější než spalovací protějšek

Závěrem

Elektromobily mají v možnostech ještě další bonus pro energetiku i ekologii. Fotovoltaické elektrárny a větrníky dělají energetikům vrásky hlavně s časově proměnlivým výkonem. Na stabilizaci proměnlivého výkonu se stavěly a staví za miliardy nákladné přečerpávající elektrárny. Stačilo by ale, okamžitě promítnout tento momentální přebytek energie ihned do snížené ceny elektřiny v průběhu dne. Takže někdy v budoucnu vaše naprogramovaná nabíječka bude doma zapínat a přerušovat nabíjení tak, aby to vše vyšlo co nejlevněji. Tisíce chytře připojených automobilů odčerpají přebytky z fotovoltaik ihned dle ceny a pomohou k výše zmíněné stabilizaci elektrické sítě.

Snížení výkonu ostatních elektráren lze předpokládat především v létě. V zimě pak zvýšený výkon klasických elektráren vyprodukuje více odpadního tepla využitelného zase na vytápění domů. Vyděláte vy, dodavatel energií i ekolog. A i když opustíme toto budovatelské hurá, je z výše popsaného jasné, že k velkým úsporám dojít lze. Na tom může vydělat především stát. Ušetří ropu a bohužel jistě nalezne i způsoby zdanění nahrazujících dnešní daně za pohonné hmoty.

V Německu i jinde se z všelijak pokroucených úspor, plánovaných až na někdy příště, poskytují již dnes dotace pro nákup nových elektromobilů. Taková motivace je především pro ty bohatší. Mnohem účelnější by přece bylo, zajistit s předstihem hustou dobíjecí sít za rozumné ceny. Ta dnešní nedostatečná, odrazuje všechny. Tedy bohaté, méně bohaté i podnikatelský sektor. Na otázku z nadpisu si však musí odpovědět každý sám.

Text nám do redakce zaslal náš čtenář Ing. Milan Prokop, magazín Elektrickevozy.cz článek s jeho souhlasem publikuje.