Proč mají Češi tak velký problém s elektromobily? (2. díl)

Na co se můžeme „těšit“ za deset let?
Myslí bruselští úředníci na své spoluobčany z východu?
Podívejte se na rodinný vůz běžného Čecha v roce 2035

Čas neúprosně letí a zdá se, že většina automobilových výrobců už nabrala nevratný směr vedoucí k elektromobilitě. Asi se nedá říct, že všechny automobilky „radostně“ směřují k zeleným zítřkům, nicméně směr je daný. Přichází jasná otázka: „Jsou zákazníci připraveni na razantní změnu?“

Kde budeme nabíjet?

K elektrickému autu ideálně potřebujete soukromé místo pro nabíjení. Pravidlo zní: když elektromobil stojí, nabíjí se. Ale je třeba mít kde.

Zvlášť na sídlištích velkých měst to musí být skutečná láska k elektromobilitě, pokud si se stávající infrastrukturou pořídíte elektromobil a spoléháte pouze na veřejné nabíjení.

Čtěte také: Proč mají Češi tak velký problém s elektromobily? (1. díl)

Málokdo je rád, když mu je cokoli vnucováno

„Za deset let budete všichni jezdit elektricky. A ti, kteří si elektromobil nekoupí, stanou se občany druhé kategorie. Nebudou smět do měst, benzín jim pěkně zdražíme a pěkně jim ten život okořeníme, a nakonec jim zakážeme všechna spalovací vozidla. To by bylo, aby nebylo po našem.“ Nějak takto je vnímán přístup bruselských politiků.

Navíc se ukazuje, že občany EU druhé kategorie už jsme teď. Tedy my všichni, východně od Aše. Podpora elektromobility je zatím nulová a ceny stejné jako v mnohem bohatších zemích, které své (v porovnání s námi) mnohem movitější občany podporují horem dolem, aby si elektromobil konečně pořídili. Ale pravidla máme v EU zcela stejná. Prostě Green Deal i kdyby na chleba nebylo.

Elektromobily za to nemohou

Nechtěl jsem, aby dnešní článek vyzněl negativně vůči elektromobilům. Auta za naši situaci nemohou. Myslím, že každý z nás má rád nové technologie a dobře vybavená auta. Problém asi bude jinde. Zkusme se zeptat jinak. Vadily by nám elektromobily, kdybychom si zítra jeden nový vůz koupili, po pěti letech ho prodali a ihned si vyzvedli zase úplně nový automobil? Asi ne. My (Češi, Slováci, Poláci, Maďaři, …) na ta auta prostě nenašetříme.

V tom je, podle mě, celá ta láska, nebo nenávist vztažená k elektromobilům. Jelikož „vrchnost“ říká: „kdo nebude mít elektromobil, bude chodit pěšky“ a nám ta „zdravá chůze“ v takovém případě skutečně hrozí. Neříkám, že všem, ale mnohým zcela jistě.

Čtěte také: Test Dacia Spring – Rumunsko-čínská medicína na elektrické předsudky

Několik čísel na závěr

Vozový park v České republice neustále stárne. Za rok 2020 se průměrný věk osobních automobilů vyšplhal na 15 let. Co je pro Čechy při výběru ojetého vozu nejdůležitější? Prim hraje cena, spotřeba paliva a provozní náklady.

Průměrný plat v ČR je 37 047 korun (medián mezd je 32 979 korun) za 3. čtvrtletí 2021. Medián mezd u mužů dosáhl 35 086 Kč, u žen byl 30 433 Kč. 80 % zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17 133 Kč a 58 875 Kč (zdroj: Český statistický úřad).

Tesla Model 3	od 1 200 000 korun (32 průměrných platů)
Nissan Leaf	850 000 korun (23 průměrných platů)
Škoda Octavia	od 520 000 korun (14 průměrných platů)
Hyundai i30	od 360 000 korun (necelých 10 průměrných platů)
Průměrná cena ojetého automobilu	245 000 korun (necelých 7 průměrných platů)

Průměrná mzda v Německu v roce 2020 činila 4 342 eur, tedy 110 500 Kč, česká průměrná mzda netvořila ani třetinu průměrné mzdy německé (zdroj: Finance.cz). Příspěvky na elektromobily v současnosti mohou v Německu dosáhnout až 9 tisíc eur (téměř 230 tisíc korun) na vozidlo. Přímo vláda na nové elektrické vozidlo nabízí dotaci 6 tisíc eur, další 3 tisíce eur pak přihodí samotní výrobci.

Jak to máte s elektromobilitou vy? Jsou peníze hlavním problémem při přechodu na elektrický pohon? Umíme dostatečně využít dostupné nástroje financování automobilů? Jak byste šli na nákup elektromobilu vy? Podělte se o své názory i zkušenosti.