Češi si o elektromobilitě stále myslí svoje, ukázal průzkum. Realita je dávno jiná

Elektromobilita pod lupou

Elektromobily jsou stále obestřeny řadou předsudků a polopravd. Češi se jich často obávají, aniž by je osobně vyzkoušeli. Průzkumy ale potvrzují, že realita je mnohem příznivější.

Podle výzkumu společnosti E.ON ve spolupráci s IPSOS se elektromobilita u nás setkává s výraznou skepsí. Přesto má více než polovina Čechů pocit, že se infrastruktura pro elektromobily za posledních pět let zlepšila.

Jenže i tak by si čistě elektrické auto jako příští vůz vybrala pouhá 4 % lidí. Většina stále dává přednost tradičním spalovacím motorům, i kdyby cena i parametry byly stejné.

Čtěte také: Příběh, o kterém se nemluví. Nepál téměř kompletně přešel na elektromobilitu

Dojezd elektromobilů už dávno není problém

Nejčastější obava Čechů? Lidé se bojí, že s elektromobilem nedojedou daleko. Například k moři by si jízdu bez obav trouflo jen 10 % respondentů. Skutečnost je ale jiná.

Současné modely zvládnou běžně 400–600 km na jedno nabití. To znamená, že na cestě do Chorvatska vám vystačí dvě plánované zastávky, což odpovídá běžnému režimu řidiče i bez elektromobilu.

Navíc se dramaticky zrychlilo i samotné nabíjení. Na moderních stanicích typu UFC dobijete energii na stovky kilometrů za pouhých 20 minut. To je ideální čas na kávu nebo rychlý odpočinek.

Nabíječky nejsou jen v Praze

Ačkoliv jen 15 % Čechů považuje síť dobíjecích stanic za dostatečně hustou, realita hovoří jinak. V Česku je přes 5 400 dobíjecích bodů a ročně přibývá okolo tisícovky dalších.

Společnost E.ON má aktuálně více než 650 dobíjecích bodů na 210 místech a do dvou let plánuje více než dvojnásobek. Rychlé nabíječky najdete nejen na dálnicích, ale i u supermarketů nebo na sídlištích.

Dobíjení elektromobilu je dnes možné nejen na veřejných stanicích, ale i doma nebo v práci. Pokud máte vlastní fotovoltaiku, lze náklady v sezóně výrazně snížit a jezdit tak téměř zadarmo.

Peníze? Ne vždy to musí bolet

Z průzkumu vyplývá, že 29 % lidí odrazuje vyšší pořizovací cena elektromobilu. Rozdíl oproti spalovacímu vozu činí zhruba 200 000 korun, ale tato propast se postupně snižuje a přibývá také množství ojetých elektroaut.

Navíc i po ukončení dotační podpory pro firmy zájem neklesá. Trh se přirozeně vyvíjí, roste počet registrací elektromobilů a poptávka tak potvrzuje životaschopnost elektromobility i bez státních pobídek.

Náklady na provoz jsou pak jasnou výhodou. Registrovaní řidiči (využití čipu nebo aplikace) se mohou dostat i při veřejném dobíjení na cenu 1,50 Kč za kilometr. Pro porovnání: u klasického dieselu je to běžně více než 2 Kč na kilometr.

Ekologie není jen marketing

Mnozí stále pochybují, zda je elektromobil skutečně ekologičtější. Pravdou je, že výroba elektromobilu zatím znamená vyšší emise, hlavně kvůli náročné výrobě baterií. Tyto počáteční „ekologické náklady“ se ale díky nižším emisím při provozu vyrovnají přibližně do 2,5 let.

Největší ekologický přínos elektromobilů však závisí na zdroji elektřiny, kterou používáme. Pokud pochází z obnovitelných zdrojů, je provoz téměř bezemisní. Naopak elektřina z fosilních paliv snižuje celkový ekologický efekt.

Kromě nižších emisí přinášejí elektromobily i další výhody – tichý provoz, nulové výfukové zplodiny a nižší náklady na servis. Nepotřebují výměny oleje, filtrů ani složité výfukové systémy. I když se lidé často bojí neznámého, zkušenosti a data ukazují, že elektromobilita není slepá ulička, ale směr, který dává smysl.