Na rozdíl od sousedního Německa, kde je rychlost na tamních dálnicích neomezená, ačkoli ve skutečnosti na mnoha úsecích limit existuje, se čeští řidiči musí stále spokojit maximálně se 130 km/h. O zvýšení maximální rychlosti na 150 km/h alespoň na vybraných úsecích českých dálnic se mluví už dlouhé roky. Nyní to však vypadá, že se konečně začíná něco dít. Ředitelství silnic a dálnic vypsalo tendr na dodávku proměnného dopravního značení, které to umožní.
Veřejná zakázka na dodávku proměnného dopravního značení, na kterou upozornil server Zdopravy, se týká přibližně 50 kilometrů dálnice D3 mezi Táborem a Českými Budějovicemi. Hlavním cílem této modernizace je zvýšení dopravní bezpečnosti a přizpůsobení se novým požadavkům na povolené rychlosti.
Nové předpisy pro zvýšení rychlosti na dálnicích platí od ledna tohoto roku, a byly zavedeny vládní novelou zákona o provozu na pozemních komunikacích. Vládní prohlášení podmínilo zvýšení rychlosti především dobrými podmínkami viditelnosti, což má na dálnicích zajistit nově implementované proměnné značení.
Zakázka, jejíž celková hodna se odhaduje na 90 milionů korun, zahrnuje dodání a instalaci proměnného značení, které umožní zvýšit nejvyšší povolenou rychlost na 150 km/h v úseku mezi kilometrem 80 a 130. Součástí zakázky je i pětiletá údržba systému a jeho provoz. Podle dokumentace budou značky napájeny solárními panely kombinovanými s akumulátory a řízeny bezdrátově, což umožní flexibilní a ekologické provozní řešení.
Paradoxem je, že v době, kdy se Česko rozhoupalo zvýšit maximální povolenou rychlost na dálnicích, se mnoho jiných evropských zemí, včetně Nizozemska, Rakouska a dokonce i Německa, přiklání naopak k jejímu snižování. Ve všech zemích, kde probíhají diskuze na toto téma, jsou přitom na stole stejné argumenty: nižší rychlost snižuje spotřebu paliva, redukuje emise a zvyšuje bezpečnost silničního provozu.
To, že by měla být bezpečnost hlavním kritériem, dokazuje příklad skandinávských zemí, které dlouhodobě vykazují jedny z nejnižších počtů smrtelných nehod na světě. Na tamních dálnicích je přitom běžná maximální povolená rychlost 100 km/h. „Doporučení Evropské komise pro bezpečnost silničního provozu zní 110 km/h,“ uvedl loni v této souvislosti pro Aktuálně.cz Igor Sirota, mluvčí Ústředního automotoklubu České republiky.
Na rozdíl od sousedního Německa, kde je rychlost na tamních dálnicích neomezená, ačkoli ve skutečnosti na mnoha úsecích limit existuje, se čeští řidiči musí stále spokojit maximálně se 130 km/h. O zvýšení maximální rychlosti na 150 km/h alespoň na vybraných úsecích českých dálnic se mluví už dlouhé roky. Nyní to však vypadá, že se konečně začíná něco dít. Ředitelství silnic a dálnic vypsalo tendr na dodávku proměnného dopravního značení, které to umožní.
Veřejná zakázka na dodávku proměnného dopravního značení, na kterou upozornil server Zdopravy, se týká přibližně 50 kilometrů dálnice D3 mezi Táborem a Českými Budějovicemi. Hlavním cílem této modernizace je zvýšení dopravní bezpečnosti a přizpůsobení se novým požadavkům na povolené rychlosti.
Nové předpisy pro zvýšení rychlosti na dálnicích platí od ledna tohoto roku, a byly zavedeny vládní novelou zákona o provozu na pozemních komunikacích. Vládní prohlášení podmínilo zvýšení rychlosti především dobrými podmínkami viditelnosti, což má na dálnicích zajistit nově implementované proměnné značení.
Zakázka, jejíž celková hodna se odhaduje na 90 milionů korun, zahrnuje dodání a instalaci proměnného značení, které umožní zvýšit nejvyšší povolenou rychlost na 150 km/h v úseku mezi kilometrem 80 a 130. Součástí zakázky je i pětiletá údržba systému a jeho provoz. Podle dokumentace budou značky napájeny solárními panely kombinovanými s akumulátory a řízeny bezdrátově, což umožní flexibilní a ekologické provozní řešení.
Paradoxem je, že v době, kdy se Česko rozhoupalo zvýšit maximální povolenou rychlost na dálnicích, se mnoho jiných evropských zemí, včetně Nizozemska, Rakouska a dokonce i Německa, přiklání naopak k jejímu snižování. Ve všech zemích, kde probíhají diskuze na toto téma, jsou přitom na stole stejné argumenty: nižší rychlost snižuje spotřebu paliva, redukuje emise a zvyšuje bezpečnost silničního provozu.
To, že by měla být bezpečnost hlavním kritériem, dokazuje příklad skandinávských zemí, které dlouhodobě vykazují jedny z nejnižších počtů smrtelných nehod na světě. Na tamních dálnicích je přitom běžná maximální povolená rychlost 100 km/h. „Doporučení Evropské komise pro bezpečnost silničního provozu zní 110 km/h,“ uvedl loni v této souvislosti pro Aktuálně.cz Igor Sirota, mluvčí Ústředního automotoklubu České republiky.