Rychlonabíječky víří drobné částice PM2,5 v okolí. Je to na hraně limitu WHO

U nabíječek se víří víc prachu, než byste čekali

Elektromobily jsou považovány za čistší alternativu k autům se spalovacím motorem. Nemají výfuk, a tak nevypouštějí škodlivé plyny při jízdě. Přesto se ukazuje, že u nabíjecích stanic mohou vznikat situace, kdy vzduch není tak čistý, jak by se čekalo.

Americká studie upozornila, že v okolí rychlonabíječek se objevuje zvýšené množství drobných částic PM2,5. Tyto částice mají průměr menší než 2,5 mikrometru a mohou pronikat hluboko do plic. Vysoká koncentrace tak může mít negativní vliv na zdraví lidí.

Výzkum probíhal v Los Angeles na padesáti různých místech, z nichž většina byla Tesla Superchargery. Průměrná hodnota naměřených částic činila 15,2 µg/m³, což je na hranici doporučení WHO. Ta stanovuje limit pro 24 hodin právě na 15 µg/m³.

Chlazení jako hlavní viník

Samotné nabíjecí stojany částice nevytvářejí. Pravděpodobně však fungují jako vířiče prachu – jejich chladicí systémy nasávají vzduch u země a rozfoukávají prachové částice z pneumatik nebo brzd. Efekt je podobný, jako když doma zapnete větrák.

To ovšem neznamená, že by byly nabíječky zdrojem nového znečištění. Spíše zviditelňují prach, který se v prostředí už nachází. Ve srovnání s benzinkami jsou hodnoty sice vyšší, ale rozdíl není dramatický a nejedná se o zásadní ekologické riziko.

Někteří provozovatelé už na problém reagují. Například americká síť ChargePoint instaluje filtry a dbá na to, aby sání i výdech byly umístěny výše, a tím se snížilo nasávání prachu a vlhkosti. Podobná opatření se plánují i u dalších sítí.

Jak je to v Česku?

Dotázaní čeští provozovatelé nabíjecích stanic potvrzují, že jejich zařízení filtry skutečně disponují. Pražská energetika uvádí, že filtry je třeba v rušnějších lokalitách měnit často, což dokládá, kolik prachu se v ovzduší běžně nachází.

Podle PRE se ale nejedná o zásadní problém. Prach v okolí totiž víří i běžná auta, tramvaje nebo vítr. Vliv samotné nabíječky proto není výrazně odlišný od běžného ruchu v městském prostředí.

Studie tak upozorňuje spíše na zajímavý detail než na skutečnou hrozbu. Výsledky ukazují, že hlavní roli hraje konstrukce nabíjecích stojanů a jejich chlazení, nikoli samotné fungování elektromobilů.

Zdroj: Bloomberg