Hodně se o tom mluvilo a zprvu to vypadalo jako naprosto jasná věc. Konec spalovacích aut v EU se váže na rok 2035. Za tímto postojem stojí nejen tvrdší limity např. v rámci Euro 7, jež je vnímána jako poslední předzvěst před nástupem plné elektrifikace, ale celková snaha o co nejnižší uhlíkovou stopu.
Tento krok kritizovala nejen Česká republika, ale i několik dalších zemí včetně Německa, Itálie nebo Polska. Nakonec to bylo právě Německo, které nejen že křičelo nejhlasitěji, ale s ohledem na své strategické postavení v rámci evropského automobilového trhu zkrátka nešlo ignorovat.
Tento tlak pak vyústil v nový konsensus, který i nadále počítá se spalováky po roce 2035, avšak pouze za předpokladu, že budou využívat syntetická paliva. Jako hlavní výhodu e-paliv Evropská komise spatřuje v tzv. uhlíkové neutralitě, jež je dána výrobním procesem. Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou cestou.
Čtěte také: Češi na zlevněné Tesly slyší! Letos už se jich prodalo více, než za celý loňský rok
Ač drtivá většina automobilek razí trend plné elektrifikace, některé tuto změnu rétoriky přivítaly s povděkem. Ať je to, jak chce, jde o další možnost navíc. A dost možná jen o mezičlánek, který oddálí nevyhnutelné, nicméně představuje alternativu. S ohledem na stávají ceny e-paliv je však otázkou, zdali jde o výhru, ale to je spíše téma pro další diskuzi.
Ne všichni však takové rozhodnutí kvitují. Například na odborném serveru Nature se objevil nový článek, který informuje o tom, že jedině úplný přechod na elektromobilitu dává smysl. Magazín argumentuje tím, že jen v roce 2021 vyprodukovala letadla spolu s vlaky a automobily přibližně 7,7 gigatuny oxidu uhličitého, což je pětina všech skleníkových plynů.
Výše zmíněná syntetická paliva jsou prý všechno jen ne (byť dočasná) výhra pro nikoho. Svoji teorii web opírá o tvrzení, že se spoléhají na vstupy jako zelený vodík, který se vyrábí štěpením vody pomocí obnovitelné elektřiny, nebo biomasa. Tyto technologie jsou prý v plošném měřítku neefektivní, drahé, a navíc z pohledu uhlíkové neutrality minimálně sporné.
Jaký na to máte názor? Napište nám do komentářů!
Hodně se o tom mluvilo a zprvu to vypadalo jako naprosto jasná věc. Konec spalovacích aut v EU se váže na rok 2035. Za tímto postojem stojí nejen tvrdší limity např. v rámci Euro 7, jež je vnímána jako poslední předzvěst před nástupem plné elektrifikace, ale celková snaha o co nejnižší uhlíkovou stopu.
Tento krok kritizovala nejen Česká republika, ale i několik dalších zemí včetně Německa, Itálie nebo Polska. Nakonec to bylo právě Německo, které nejen že křičelo nejhlasitěji, ale s ohledem na své strategické postavení v rámci evropského automobilového trhu zkrátka nešlo ignorovat.
Tento tlak pak vyústil v nový konsensus, který i nadále počítá se spalováky po roce 2035, avšak pouze za předpokladu, že budou využívat syntetická paliva. Jako hlavní výhodu e-paliv Evropská komise spatřuje v tzv. uhlíkové neutralitě, jež je dána výrobním procesem. Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou cestou.
Čtěte také: Češi na zlevněné Tesly slyší! Letos už se jich prodalo více, než za celý loňský rok
Ač drtivá většina automobilek razí trend plné elektrifikace, některé tuto změnu rétoriky přivítaly s povděkem. Ať je to, jak chce, jde o další možnost navíc. A dost možná jen o mezičlánek, který oddálí nevyhnutelné, nicméně představuje alternativu. S ohledem na stávají ceny e-paliv je však otázkou, zdali jde o výhru, ale to je spíše téma pro další diskuzi.
Ne všichni však takové rozhodnutí kvitují. Například na odborném serveru Nature se objevil nový článek, který informuje o tom, že jedině úplný přechod na elektromobilitu dává smysl. Magazín argumentuje tím, že jen v roce 2021 vyprodukovala letadla spolu s vlaky a automobily přibližně 7,7 gigatuny oxidu uhličitého, což je pětina všech skleníkových plynů.
Výše zmíněná syntetická paliva jsou prý všechno jen ne (byť dočasná) výhra pro nikoho. Svoji teorii web opírá o tvrzení, že se spoléhají na vstupy jako zelený vodík, který se vyrábí štěpením vody pomocí obnovitelné elektřiny, nebo biomasa. Tyto technologie jsou prý v plošném měřítku neefektivní, drahé, a navíc z pohledu uhlíkové neutrality minimálně sporné.
Jaký na to máte názor? Napište nám do komentářů!