Test Toyota Camry Hybrid (2019): cenově dostupný luxus
Novou osmou generaci modelu Camry, který přišel poprvé v roce 1982, označuje samotná Toyota za návrat legendy. Vždyť po sečtení všech předchůdců má na svém kontě již téměř 20 milionů prodaných kusů. Ovšem v minulosti se Toyota Camry v Evropě příliš dobře neprodávala, a tak zde její prodej na několik let dokonce skončil. Bude tedy pokus o comeback úspěšný?
Camry je auto, které si mají převážně pořizovat firemní zákazníci. Důvodem je jednak vyšší pořizovací cena, tak především bohatší výbava a více luxusu, za který se běžně platí zlatem. Ale v případě Toyoty to není zas tolik, jako v případě sesterské značky Lexus, přitom rozdíl není tak velký. Něco mi říká, že Japonci mohou zajímavým způsobem obohatit střední třídu firemních vozidel s pořizovací cenou kolem milionu a nabídnout zajímavou alternativu ke konkurenčním vozům Škoda Superb, Volkswagen Passat nebo Ford Mondeo. V hlavní roli je kvalita a spolehlivost, nadčasový design, nízká spotřeba, či luxusní interiér. I když ani Toyota se nevyvarovala některých nedostatků a prohřešků.
Sedan, kupé, nebo limuzína?
Od všeho trochu. Toyota skřížila sedanovou siluetu s designem kupé a přidala špetku elegence známé z limuzíny. Zvenčí vypadá Camry (2019) celkem moderně, ale nijak výstředně. Je to spíše takový usedlejší design vyzrálého elegána. Pokud s takovým autem vyjedete na silnice i za 10 let, nejspíše bude stále vypadat dobře, ačkoliv se trendy do té doby změní. A to je přesně to, co firmy chtějí a nebudou muset svůj firemní park obměňovat každý rok.
Camry Hybrid (2019) působí jako větší auto a skutečně tomu tak je, když se podíváme na rozměry. Třeba i Passat je menší, kromě výšky vozu. Toyota používá svou nejnovější platformu TNGA se sníženým těžištěm, které přispívá k lepším jízdním dojmům. Není to sice tak dokonalé jako u Lexusu, ale je to velmi podobné a hlavně je to výrazně lepší než u konkurence. V tomto směru se dá říct, že Toyota odvedla skvělou práci.
Nejen maximální prostor v interiéru, ale i pohodlí. To je něco, co šéfové firem trávící možná i více času někde na cestách než v kanceláři, jistě ocení. Komfort, nízká spotřeba nebo spolehlivost jsou hodnoty, na kterých Camry staví. V interiéru musím ocenit především velmi pohodlné a elektricky polohovatelné kožené sedačky. Platí to i v případě zadních sedadel, kde se možná coby šéfové budete vozit a kvitovat nejen tichý provoz a dobře odhlučněnou kabinu, ale také například okenní clony, které vám z auta vytvoří takovou praktickou pojízdnou kancelář. Nechybí ani vyhřívání sedadel nebo takové příjemné maličkosti, jako je elektricky otevíratelný kufr. Ovšem zavírání už musíte provést manuálně a při dobouchnutí uslyšíte docela plechový zvuk, který nejde tak úplně ruku v ruce s jinak prémiově působícím autem. Stejně jako absence zadního stěrače, takže obzvláště pak v těchto zimních měsících to znamená vyhradit si pár minut navíc čekáním v rozehřívajícím se autě, které má na zadním skle rosu a vy ji nemůžete odstranit jednoduše jen stěračem, protože zkrátka chybí.
Celý interiér v testovaném světlém provedení působí velmi luxusně, ačkoliv mohlo by se zdát, že se rychle zašpiní nebo upatlá. Palubní deska je ovšem vyvedena v takových materiálech, abyste s sebou nemuseli neustále vozit ještě úklidovou četu a třeba upatlání hrozí pouze v případě osmipalcového displeje se systémem Toyota Touch 2. Vzhledem k jeho zastaralosti se ovšem s trochou nadsázky netřeba bát, že byste jej příliš často a hlavně rádi používali, a tedy upatlávali prsty. Celkově nemoderní a hůře ovladatelný infotainment je asi největší nedostatek, který jsem u Camry našel. Připočítat do toho musím i tenká tlačítka, která nejsou na stisknutí moc příjemná, nebo absence funkcí Android Auto či Apple CarPlay pro jednoduché propojení s chytrým telefonem.
Když už si stěžuju, tak pořádně. Palubní obrazovka za volantem taktéž zamrzla v čase a uvidíte zde nejen ještě klasické staré budíky, ale uprostřed i barevný displej s velmi nízkým rozlišením. Přitom Toyota přidala do výbavy barevný 10″ Head-Up displej, který vám promítá důležité informace například s aktuální rychlostí, adaptivním tempomatem, či rozpoznávané dopravní značky přímo na čelní sklo a vy informace vidíte, jako kdyby ležely přímo na silnici před vámi. Vlastně tedy nedokážu přesně říct, jestli je tento střet technologií z doby minulé a z doby aktuální či budoucí pro zákazníky dobře nebo špatně. Na jednu stranu usednete za volant Toyoty a víceméně vše je tak, jako u předchozích vozů této značky. Na druhou stranu ale je potřeba dělat změny, které jdou s časem, jinak se může stát, že některé příští modely budou působit opravdu jako retro.
Příjemný hybrid s nízkou spotřebou
Camry je ve svém modelovém ročníku 2019 nabízena pouze jako hybrid. Kombinuje tedy spalovací benzinový motor s elektromotorem, který pomáhá nejen při rozjezdech, ale umožňuje i jízdu v čistě elektrickém režimu, leč stejně jako u ostatních stájových kolegů je to spíše otázka náhody, než možnost volby.
Jedná se již o 4. generaci hybridního pohony od Toyoty, tentokrát s celkovým výkonem 218 koní. Pohon předních kol zajišťuje čtyřválec 2,5 l s výkonem 177 koní pracující v Atkinsonově cyklu (více úsporný, ale méně výkonný) doplněný o pomocný elektromotor s 88 koňmi. Funguje to tak, že benzinový motor průběžně během pohonu auta také dobíjí baterii, stejně tak získáváte energii zpátky při brzdění a rekuperování, a ta pak dodává energii elektromotoru s vyšším a hlavně okamžitým maximálním točivým momentem pro dynamičtější rozjezdy a současně pro snížení spotřeby paliva. Nemusíte nic dobíjet, používáte zkrátka energii, o kterou konvenční neelektrifikovaná auta přicházejí a kvůli tomu pak mají i vyšší spotřebu.
Pokud jedete v čistě EV režimu, což je mimochodem často nadlidský úkol, protože ve vyšších než 50 km/hod rychlostech se o volbu pohonu stará čistě jen auto, nikoliv vy jako řidič. Když se budete chtít na křižovatce rozjet z 0 km/hod na 50 km/hod, tak se to sice dá při lehkém a velmi postupném sešlápnutí pedálu akcelerace, ovšem auta před vámi vám už nejspíše ujedou a vy budete brzdit dopravu. V tomto směru by Japonci ještě měli vylepšit možnost ovládání režimů a volby typů pohonů. Na druhou stranu s malou 1,59kWh NiMH baterií toho moc stejně nezvládnete a ujete jen pouhých pár kilometrů v čiště elektrickém režimu. Mimochodem baterie je umístěna pod zadními sedadly a neubírá tak žádný prostor pro cestující či zavazadla. Kufr má objem celkem pěkných 525 l.
Když sešlápnete pedál pro akceleraci až k podlaze nebo přepnete režim z ECO na NORMAL nebo dokonce SPORT, pak můžete od Camry čekat trochu lepší dynamiku a rychlejší odezvu pedálu pro zrychlení. Ovšem nečekejte žádný sporťák. Toyota připravila spíše vůz, se kterým budete jezdit tak, aby to bylo pohodlné a dosáhli jste co nejnižší spotřeby, třeba s využitím čistě elektrické jízdy klidně i při plachtění při rychlostech na okresních silnicích. A že vás k tomu výrobce donutí, jistě přispěje i automatická e-CVT převodovka, která po sešlápnutí pedálu akcelerace až k podlaze okamžitě zajistí, že dojde k vytočení motoru do vyšších otáček a z kabiny dostane veškeré ticho a klid a naopak dovnitř vpustí nepříjemný zvuk připomínající domácí vysavač. Za mě stále největší slabina jinak skvělého hybridního pohonu od Toyoty. Ale pokud budete jezdit bez nějakého dramatického zrychlování, tak to není zas tak často na pořadu dne.
Pokud jde o podvozek, TNGA zajišťuje výrazné zlepšení jízdních vlastností oproti předchozím generacím a přiblížení se dokonalosti z vozů Lexus, které jsou tím doslova vyhlášené. Toyota vsadila na tužší provedení podvozku, který přináší jistotu díky sníženému těžišti a lepšímu rozložení celkové hmotnosti vozidla. Po vyžehlených silnicích čekejte příjemnou jízdu a v zatáčkách pak velmi dobrou stabilitu. Ale naopak při přejetí jakékoliv větší nerovnosti či zpomalovače to ucítíte znatelně více, než v případě měkčích provedení.
Stovku zvládne Camry za 8,3 sekund a maximálku má papírově 180 km/hod, nicméně zjistil jsem, že se dá jet v reálu klidně i o pár desítek km/hod více. Pokud jde o předjíždění, akcelerace při dálničních rychlostech (130 km/hod) je dostatečná, ale je zkrátka znát, že to není žádný trhač asfaltů, jako spíše vozidlo s hlavním cílem dovést vás z bodu A do bodu B maximálně pohodlně. A díky všem možným bezpečnostním asistentům také maximálně bezpečně. Camry samozřejmě přináší bohatý balíček prvků Toyota Safety Sense, ve kterém najdeme například předkolizní systém s rozpoznáním chůdců a vozidel, který umí sám brzdit nebo případně vám s brzděním dopomoci, abyste se nestřetli s překážkou před vámi. Dále je to adaptivní tempomat, který umožňuje nastavení různé vzdálenosti od vozidla před vámi a funguje naprosto skvěle. Pak také sledování mrtvých úhlů, varování před projíždějícími auty za vozidlem při couvání, udržení vozidla v jídním pruhu, nebo zobrazování dopravních značek, což ale stále nefunguje stoprocentně a některé značky to stále nerozpozná, takže se tím nemůžete vždy řídit.
Dojezd hybridní Camry s plně natankovanou 50l nádrží je klidně něco přes 800 km v kombinovaném provozu, nicméně ve městě to může být ještě více. Na papírových a výrobcem udávaných 4,3 l/100 km se samozřejmě dostanete jen ve snu nebo případně opravdu jen výjimečně, ovšem reálná spotřeba není o moc horší. Ve městě jsem při běžném stylu jezdil se spotřebou kolem 5 l/100 km a kratší vzdálenosti, kde jsem využíval jízdy v čistě elektrickém režimu, pak dokonce i pod 4 l/100 km. Po dálnici spotřeba vzrostla na cca 6 l/100 km nebo při prudší a agresivnější jízdě se pak pohybovala kolem 7 l/100 km.
Závěr
Myslím si, že se Toyota Camry již tentokrát v Evropě neztratí a bude celkem zajímavou alternativou k zaběhlým značkám. Ne každému totiž může sedět koncernový firemní sedan střední třídy, který vychází taktéž kolem milionu korun a je prostě jiný. Toyota začíná na 920 tisících a plná výbava pak vyjde na 1 050 000 korun. Když se podíváme, že jejími největšími přednostmi je především cenově dostupný luxus ne o moc odlišný z Lexusů (ať už jde o design auta či interiér a prostornost, ale především jízdní vlastnosti), nízká spotřeba díky hybridnímu pohonu, nebo také spolehlivost až skoro nezničitelnost celého pohonného ústrojí včetně baterie, tak pokud se ve firmách budou rozhodovat především podle poměru cena/výkon/kvalita, Camry se neztratí. I když má zastaralý infotainment nebo ji chybí zadní stěrač.
Související
Nepřehlédněte
Diskuze
Nejčtenější články
Test Toyota Camry Hybrid (2019): cenově dostupný luxus
Novou osmou generaci modelu Camry, který přišel poprvé v roce 1982, označuje samotná Toyota za návrat legendy. Vždyť po sečtení všech předchůdců má na svém kontě již téměř 20 milionů prodaných kusů. Ovšem v minulosti se Toyota Camry v Evropě příliš dobře neprodávala, a tak zde její prodej na několik let dokonce skončil. Bude tedy pokus o comeback úspěšný?
Camry je auto, které si mají převážně pořizovat firemní zákazníci. Důvodem je jednak vyšší pořizovací cena, tak především bohatší výbava a více luxusu, za který se běžně platí zlatem. Ale v případě Toyoty to není zas tolik, jako v případě sesterské značky Lexus, přitom rozdíl není tak velký. Něco mi říká, že Japonci mohou zajímavým způsobem obohatit střední třídu firemních vozidel s pořizovací cenou kolem milionu a nabídnout zajímavou alternativu ke konkurenčním vozům Škoda Superb, Volkswagen Passat nebo Ford Mondeo. V hlavní roli je kvalita a spolehlivost, nadčasový design, nízká spotřeba, či luxusní interiér. I když ani Toyota se nevyvarovala některých nedostatků a prohřešků.
Sedan, kupé, nebo limuzína?
Od všeho trochu. Toyota skřížila sedanovou siluetu s designem kupé a přidala špetku elegence známé z limuzíny. Zvenčí vypadá Camry (2019) celkem moderně, ale nijak výstředně. Je to spíše takový usedlejší design vyzrálého elegána. Pokud s takovým autem vyjedete na silnice i za 10 let, nejspíše bude stále vypadat dobře, ačkoliv se trendy do té doby změní. A to je přesně to, co firmy chtějí a nebudou muset svůj firemní park obměňovat každý rok.
Camry Hybrid (2019) působí jako větší auto a skutečně tomu tak je, když se podíváme na rozměry. Třeba i Passat je menší, kromě výšky vozu. Toyota používá svou nejnovější platformu TNGA se sníženým těžištěm, které přispívá k lepším jízdním dojmům. Není to sice tak dokonalé jako u Lexusu, ale je to velmi podobné a hlavně je to výrazně lepší než u konkurence. V tomto směru se dá říct, že Toyota odvedla skvělou práci.
Nejen maximální prostor v interiéru, ale i pohodlí. To je něco, co šéfové firem trávící možná i více času někde na cestách než v kanceláři, jistě ocení. Komfort, nízká spotřeba nebo spolehlivost jsou hodnoty, na kterých Camry staví. V interiéru musím ocenit především velmi pohodlné a elektricky polohovatelné kožené sedačky. Platí to i v případě zadních sedadel, kde se možná coby šéfové budete vozit a kvitovat nejen tichý provoz a dobře odhlučněnou kabinu, ale také například okenní clony, které vám z auta vytvoří takovou praktickou pojízdnou kancelář. Nechybí ani vyhřívání sedadel nebo takové příjemné maličkosti, jako je elektricky otevíratelný kufr. Ovšem zavírání už musíte provést manuálně a při dobouchnutí uslyšíte docela plechový zvuk, který nejde tak úplně ruku v ruce s jinak prémiově působícím autem. Stejně jako absence zadního stěrače, takže obzvláště pak v těchto zimních měsících to znamená vyhradit si pár minut navíc čekáním v rozehřívajícím se autě, které má na zadním skle rosu a vy ji nemůžete odstranit jednoduše jen stěračem, protože zkrátka chybí.
Celý interiér v testovaném světlém provedení působí velmi luxusně, ačkoliv mohlo by se zdát, že se rychle zašpiní nebo upatlá. Palubní deska je ovšem vyvedena v takových materiálech, abyste s sebou nemuseli neustále vozit ještě úklidovou četu a třeba upatlání hrozí pouze v případě osmipalcového displeje se systémem Toyota Touch 2. Vzhledem k jeho zastaralosti se ovšem s trochou nadsázky netřeba bát, že byste jej příliš často a hlavně rádi používali, a tedy upatlávali prsty. Celkově nemoderní a hůře ovladatelný infotainment je asi největší nedostatek, který jsem u Camry našel. Připočítat do toho musím i tenká tlačítka, která nejsou na stisknutí moc příjemná, nebo absence funkcí Android Auto či Apple CarPlay pro jednoduché propojení s chytrým telefonem.
Když už si stěžuju, tak pořádně. Palubní obrazovka za volantem taktéž zamrzla v čase a uvidíte zde nejen ještě klasické staré budíky, ale uprostřed i barevný displej s velmi nízkým rozlišením. Přitom Toyota přidala do výbavy barevný 10″ Head-Up displej, který vám promítá důležité informace například s aktuální rychlostí, adaptivním tempomatem, či rozpoznávané dopravní značky přímo na čelní sklo a vy informace vidíte, jako kdyby ležely přímo na silnici před vámi. Vlastně tedy nedokážu přesně říct, jestli je tento střet technologií z doby minulé a z doby aktuální či budoucí pro zákazníky dobře nebo špatně. Na jednu stranu usednete za volant Toyoty a víceméně vše je tak, jako u předchozích vozů této značky. Na druhou stranu ale je potřeba dělat změny, které jdou s časem, jinak se může stát, že některé příští modely budou působit opravdu jako retro.
Příjemný hybrid s nízkou spotřebou
Camry je ve svém modelovém ročníku 2019 nabízena pouze jako hybrid. Kombinuje tedy spalovací benzinový motor s elektromotorem, který pomáhá nejen při rozjezdech, ale umožňuje i jízdu v čistě elektrickém režimu, leč stejně jako u ostatních stájových kolegů je to spíše otázka náhody, než možnost volby.
Jedná se již o 4. generaci hybridního pohony od Toyoty, tentokrát s celkovým výkonem 218 koní. Pohon předních kol zajišťuje čtyřválec 2,5 l s výkonem 177 koní pracující v Atkinsonově cyklu (více úsporný, ale méně výkonný) doplněný o pomocný elektromotor s 88 koňmi. Funguje to tak, že benzinový motor průběžně během pohonu auta také dobíjí baterii, stejně tak získáváte energii zpátky při brzdění a rekuperování, a ta pak dodává energii elektromotoru s vyšším a hlavně okamžitým maximálním točivým momentem pro dynamičtější rozjezdy a současně pro snížení spotřeby paliva. Nemusíte nic dobíjet, používáte zkrátka energii, o kterou konvenční neelektrifikovaná auta přicházejí a kvůli tomu pak mají i vyšší spotřebu.
Pokud jedete v čistě EV režimu, což je mimochodem často nadlidský úkol, protože ve vyšších než 50 km/hod rychlostech se o volbu pohonu stará čistě jen auto, nikoliv vy jako řidič. Když se budete chtít na křižovatce rozjet z 0 km/hod na 50 km/hod, tak se to sice dá při lehkém a velmi postupném sešlápnutí pedálu akcelerace, ovšem auta před vámi vám už nejspíše ujedou a vy budete brzdit dopravu. V tomto směru by Japonci ještě měli vylepšit možnost ovládání režimů a volby typů pohonů. Na druhou stranu s malou 1,59kWh NiMH baterií toho moc stejně nezvládnete a ujete jen pouhých pár kilometrů v čiště elektrickém režimu. Mimochodem baterie je umístěna pod zadními sedadly a neubírá tak žádný prostor pro cestující či zavazadla. Kufr má objem celkem pěkných 525 l.
Když sešlápnete pedál pro akceleraci až k podlaze nebo přepnete režim z ECO na NORMAL nebo dokonce SPORT, pak můžete od Camry čekat trochu lepší dynamiku a rychlejší odezvu pedálu pro zrychlení. Ovšem nečekejte žádný sporťák. Toyota připravila spíše vůz, se kterým budete jezdit tak, aby to bylo pohodlné a dosáhli jste co nejnižší spotřeby, třeba s využitím čistě elektrické jízdy klidně i při plachtění při rychlostech na okresních silnicích. A že vás k tomu výrobce donutí, jistě přispěje i automatická e-CVT převodovka, která po sešlápnutí pedálu akcelerace až k podlaze okamžitě zajistí, že dojde k vytočení motoru do vyšších otáček a z kabiny dostane veškeré ticho a klid a naopak dovnitř vpustí nepříjemný zvuk připomínající domácí vysavač. Za mě stále největší slabina jinak skvělého hybridního pohonu od Toyoty. Ale pokud budete jezdit bez nějakého dramatického zrychlování, tak to není zas tak často na pořadu dne.
Pokud jde o podvozek, TNGA zajišťuje výrazné zlepšení jízdních vlastností oproti předchozím generacím a přiblížení se dokonalosti z vozů Lexus, které jsou tím doslova vyhlášené. Toyota vsadila na tužší provedení podvozku, který přináší jistotu díky sníženému těžišti a lepšímu rozložení celkové hmotnosti vozidla. Po vyžehlených silnicích čekejte příjemnou jízdu a v zatáčkách pak velmi dobrou stabilitu. Ale naopak při přejetí jakékoliv větší nerovnosti či zpomalovače to ucítíte znatelně více, než v případě měkčích provedení.
Stovku zvládne Camry za 8,3 sekund a maximálku má papírově 180 km/hod, nicméně zjistil jsem, že se dá jet v reálu klidně i o pár desítek km/hod více. Pokud jde o předjíždění, akcelerace při dálničních rychlostech (130 km/hod) je dostatečná, ale je zkrátka znát, že to není žádný trhač asfaltů, jako spíše vozidlo s hlavním cílem dovést vás z bodu A do bodu B maximálně pohodlně. A díky všem možným bezpečnostním asistentům také maximálně bezpečně. Camry samozřejmě přináší bohatý balíček prvků Toyota Safety Sense, ve kterém najdeme například předkolizní systém s rozpoznáním chůdců a vozidel, který umí sám brzdit nebo případně vám s brzděním dopomoci, abyste se nestřetli s překážkou před vámi. Dále je to adaptivní tempomat, který umožňuje nastavení různé vzdálenosti od vozidla před vámi a funguje naprosto skvěle. Pak také sledování mrtvých úhlů, varování před projíždějícími auty za vozidlem při couvání, udržení vozidla v jídním pruhu, nebo zobrazování dopravních značek, což ale stále nefunguje stoprocentně a některé značky to stále nerozpozná, takže se tím nemůžete vždy řídit.
Dojezd hybridní Camry s plně natankovanou 50l nádrží je klidně něco přes 800 km v kombinovaném provozu, nicméně ve městě to může být ještě více. Na papírových a výrobcem udávaných 4,3 l/100 km se samozřejmě dostanete jen ve snu nebo případně opravdu jen výjimečně, ovšem reálná spotřeba není o moc horší. Ve městě jsem při běžném stylu jezdil se spotřebou kolem 5 l/100 km a kratší vzdálenosti, kde jsem využíval jízdy v čistě elektrickém režimu, pak dokonce i pod 4 l/100 km. Po dálnici spotřeba vzrostla na cca 6 l/100 km nebo při prudší a agresivnější jízdě se pak pohybovala kolem 7 l/100 km.
Závěr
Myslím si, že se Toyota Camry již tentokrát v Evropě neztratí a bude celkem zajímavou alternativou k zaběhlým značkám. Ne každému totiž může sedět koncernový firemní sedan střední třídy, který vychází taktéž kolem milionu korun a je prostě jiný. Toyota začíná na 920 tisících a plná výbava pak vyjde na 1 050 000 korun. Když se podíváme, že jejími největšími přednostmi je především cenově dostupný luxus ne o moc odlišný z Lexusů (ať už jde o design auta či interiér a prostornost, ale především jízdní vlastnosti), nízká spotřeba díky hybridnímu pohonu, nebo také spolehlivost až skoro nezničitelnost celého pohonného ústrojí včetně baterie, tak pokud se ve firmách budou rozhodovat především podle poměru cena/výkon/kvalita, Camry se neztratí. I když má zastaralý infotainment nebo ji chybí zadní stěrač.
