Opatrný vstup do světa elektromobilů

Toyota a její vedení má na elektrický pohon svůj svérázný postoj. Pokud není ve voze u baterie přítomný i spalovací motor, nejeví o tuto technologii velký zájem. A není se čemu divit. Hybridní technologie Japonců patří ke světové špičce. A vysoké prodeje takových motorizací jsou jasným potvrzením. Proč by se tedy měli zaměřovat na něco jiného? Navíc na něco, co by technologicky snížilo prodeje těchto vozidel? S tímto mindsetem se nejspíše vyvíjel i první elektrický model bZ4X.

Vůz jednoznačně udal designový směr celé automobilce. Zatímco před dvěma lety vypadalo bZ4X jako by k automobilce zavítal od nezvaných hostů z jiné galaxie, dnes podobné rysy najdeme i u dalších modelů. Zcela nejblíž je svojí extravagancí nový model C-HR. Lehce střídmější křivky si převzal i nový Prius. Na první pohled se elektrický sourozenec RAV4 nedá úplně přesně zařadit, při bližším pohledu ale zjistíte, odkud vítr fouká. A nezvyklé prvky nehledejte pouze zvenku.

Design na prvním místě. Ale co to zpracování?

O první místo ve výstřednosti interiéru se dělí Toyota bZ4X opět s Priusem, ovšem zde to Toyota vzala ještě o stupeň dále. Na digitální budíky se řidič dívá přes volant vrchem, nikoliv středem. To by ještě tak nezvyklé nebylo, Peugeot razí stejnou taktiku. Celý displej je posunutý blíže k čelnímu sklu a nahrazuje i Head-up displej, proto jej Toyota u modelu ani nenabízí. Mnohem více rozpaků budí obrovský a masivní středový tunel.

Mezi řidičem a spolujezdcem tento výrazný prvek vytváří doslova hradbu plnou lesklých a levných prvků. I když se mi líbí možnost uzavřít mobilní telefon do vlastní přihrádky s bezdrátovým nabíjením Qi a možností skrytého USB připojení k platformám Android Auto a Apple CarPlay, povrchová úprava s imitací solárního článku a špatně lícující rámeček působí neskutečně lacině. I když testovaný model ve výbavě Prestige postrádá střešní okno, odlesky od povrchu jsou místy skutečně nepříjemné.

A bohužel to není jediné místo, na které si jde u modelu stěžovat. Velké množství obložení a prvků je vyrobené snad z té nejlevnější verze plastů. I kolébkový přepínač hlasitosti na volantu působí velmi lacině a vrže. Kapličku přístrojů obklopuje plastové vedení. Oči sice přirozeně vedou správným směrem, zpracování ale taktéž pokulhává. A nastavení směru výdechů klimatizace byste měli provádět v rukavičkách. Plasty působí opravdu velmi křehce. Tohle se tedy dle mého subjektivního názoru opravdu moc nepovedlo.

Nepříjemnosti, které jiné Toyoty nemají

Až nepříjemně mnoho věcí působí, že brzy upadne. Skla vnějších zrcátek se už od stovky klepou tak, že v nich toho příliš nevidíte. Při pohledu do vnitřního zpětného se zděsíte, co se vám to klepe v kufru. Může za to měkká roleta, která se na silnici nepříjemně houpe. První večerní svezení sice láká na velmi slušné segmentové LED světlomety, při následování vozu před vámi ale budete hypnotizovat houpající se horní linku světel. U automaticky řízených LED to považuji za velký nedostatek.

Pokud máte zkušenosti s oblíbenými modely Toyoty, pravděpodobně jste nyní velmi překvapení. Já jsem byl také. Je to vzkaz vedení, že tohle vozidlo vzniklo na truc době a přehnanému nadšení, které před pár lety prošlo celým světem? Vlastně je dobře, že se Toyota nevrhla po hlavě do celého elektrické pobláznění, pokud by všechny modely měly mít podobné zpracování.

Tlačítek výrazně ubylo, systém je naštěstí standardní

Toyota si často nenechá sáhnout ani na své tradiční tlačítkové uspořádání ovládání klimatizace. U modelu bZ4X se ale rozhodla experimentovat a celý management je v těsné blízkosti displeje kompletně dotykový. Zvukové potvrzení není špatné, ale drobná haptická odezva by se hodila. Když se ale naučíte tlačítka lehce zmáčknout místo dotyku, je ovládání vcelku přesné. Když ale i výstřední Prius může mít skvělou tlačítkovou lištu, je škoda, že si ji bezemisní model nevypůjčil.

Ať ale není celé shrnutí jen negativní, jsou na voze k nalezení i pozitivní a příjemné věci. Můžeme začít zbytkem interiéru. Digitální budíky i centrální displej dosahují běžných kvalit, rozvržení i grafika je také stejná a tak bude první šok z usednutí do vozu s odlišným pohonem o něco menší. Zatímco budíky mají úhlopříčku 7 palců, středový displej má v základní výbavě palců osm, dvě vyšší výbavy navyšují velikost až na 12,3”.

Nabídka infotainmentu je totožná s hybridy. Kupodivu dokonce vůz přišel o záložku se stavem baterie a jakoukoliv možností nastavení. Jediné, co přes displej nastavíte, je plánované nabíjení. Vůz se tak chová ve všech směrech zcela automaticky. Nemáte ani možnost zapnout termální management baterie před plánovanou nabíjecí zastávkou. Ovšem při zadání stanice do vestavěné navigace se vůz nabíjel obstojnou rychlostí.

Elektromotor je tahounem pozitiv

Papírově má Toyota bZ4X (2024) schopnost nabíjení výkonem až 150 kW stejnosměrného proudu. Tuto vlastnost lze potvrdit a patří mezi silnější stránky vozu. I po krátké jízdě byl vůz schopný přijímat stabilně 140 kW. Při dosažení 80-85 % ale narazíte na zeď. Tou projde jen velmi drobný výkon a posledních 15 % strávíte na výkonu pod 10 kW. Ušetřete si proto čas a vydejte se na cestu. Zbytek raději doplňte přes noc doma ze zásuvky.

Jestli se Toyotě musí něco nechat, tak je to výkon, který elektromotor pohánějící přední nápravu generuje. Nabízí 150 kW výkonu a především v nižších rychlostech má skvělou odezvu na plyn. Pružné zrychlení je velmi dobré a mimo města vám zajistí rychlé a bezpečné předjetí ostatních vozidel. Rychlejší jízda je zde návyková a i přes vyšší stavbu karoserie auto příjemně drží v zatáčkách. Svůj podíl na tom mají i větší 18″ kola. Nehledejte žádná tlačítka se sportovním režimem, opět se o vše stará vůz sám.

Autonomní management jízdních stylů

Přítomnost tlačítka pro eko jízdu zde také žádnou roli nehraje. Reakce na plyn se sice zklidní, na dojezdu ale nic nevyděláte a spotřeba se také bude stále pohybovat na stejné úrovni. Toyota si jednoduše řekla, že co nepotřebujete u hybridu, nebudete potřebovat ani u elektra. A svým způsobem má pravdu. Menší množství nastavení a režimů najdeme i u levnějších vozidel, kde ale výrobci bojují s konkurencí cenou. Toyota zde alespoň nabízí spolehlivou motorizaci, rozumný dojezd a skvělé servisní zázemí.

Při průměrné spotřebě 17-19 kWh/100 km se nemusíte striktně bát rychlostních omezení, ani jezdit s lehkou nohou. I s návyky z konvenčních motorizací bude bZ4X jezdit s příjemnou spotřebou. Toyota inzeruje spotřebu na 14,4 kWh/100 km. Po městě je teoreticky dosažitelná, ale počítejte s vypnutou klimatizací a jízdou ideálně po rovině.

Komfortní jízda s chlazením interiéru si ale příliš nerozumí s ukazatelem dojezdu. S plnou baterií jste prý schopní ujet až 400 kilometrů. Jakmile si chcete ale zatopit nebo přichladit, rázem přijdete o 100 kilometrů. To je celá čtvrtina baterie. Tohle je velmi nezvládnutý management. Propagační materiály se navíc zmiňují u předokolky o dojezdu až 500 km. Netuším, kde by Toyota na baterky mohla další stovku kilometrů získat.

Závěr testu Toyoty bZ4X

Co ale na displeji dojezdu uvidíte, to i skutečně ujedete. Ani dálniční jízda s dojezdem výrazně nehýbe a v průměru se dá hodnotám na displeji věřit. Při rozumné jízdě se tak dostanete z Prahy do Brna na jedno nabití. Dlouhodobá spotřeba na hranici 20 kWh/100 km se řadí mezi lepší. V závislosti na zdroji nabíjení můžete s Toyotou jezdit i na hranici koruny na jeden kilometr. A to v případě, že budete nabíjet doma z běžné distribuční sítě. Při zmíněném průměru a využitelnosti baterie 64 kWh ale dojezd kolem 300 kilometrů skutečně sedí.

Jaké je tedy resumé po týdenním testování Toyoty bZ4X? Děkujeme za špičkové hybridy. Pokud by totiž Toyota vyráběla všechny vozy stejnou jehlou, neměla by šanci na přežití. Pár pozitiv bohužel nemůže vyrovnat mraky nedostatků a chyb, které jednoduše nejde ignorovat. Prostornost vozu je velmi příjemná, ale nebude hrát hlavní roli. I když výrobci pravděpodobně nejde o to udělat ze zatím jediného elektromobilu prodejní hit, se zajímavou cenovou nabídkou bude snazší určité problémy přejít. V cenové hladině o 200 tisíc níže by šlo o zajímavého konkurenta.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
Neotřelý design	Špatné dílenské zpracování
Jízdní projev elektromotoru	Mnoho lesklých ploch
Pohodlný a prostorný interiér	Standardní nemoci Toyoty (autohold bez paměti, atd.)
Rychlé nabíjení do 80%	Vysoká cena