Test Toyota Prius (2024) – Nepřehlédnutelný ekolog z Japonska
- Nejnovější Toyota Prius (2024) má skvělé (plug-in) hybridní vlastnosti
- Vy byste nechtěli auto se spotřebou kolem dvou litrů?
- Na dokonalosti mu ubírá jen pár detailů
- Více prozradí náš podrobný test

Kdo by neznal ikonický Prius. Před 27 lety tímto modelem Toyota otevřela dveře do segmentu, který si prakticky od nuly vybudovala. Hybridní motorizace byla tehdy něco přelomového a unikátního. Její současná pátá generace dělá modelu stále velmi dobré jméno. Na autě ale nezůstal téměř kámen na kameni. Nový Prius by se dal výstižněji popsat jako první generace kosmické lodě japonské značky.
Dlouho se mi nestalo, že by se za mnou otáčelo tolik pohledů nebo že by se kolemjdoucí ptali na původ modelu. Z původního Priusu zde skutečně zůstala snad jen prapůvodní myšlenka ekologie, levného provozu a hybridního pohonného ústrojí. Dokonce zarytí odpůrci nepříliš pohledného modelu uznávají, že tohle se Toyotě designově moc povedlo. I samotný testovací týden velmi rychle utekl a dovedl bych si s ním představit nejen testovací období. Čím mě vůz nejvíce ohromil? Je toho spousta.
Toyota Prius PHEV (2024): specifikace
Konstrukce | liftback, rozměry: 4599 × 1782 × 1420 mm, hmotnost: 1995 kg |
---|---|
Pohon | plug-in hybrid, synchronní elektromotor s permanentním magnetem, pohon zadní nápravy, 2,0 l atmosférický zážehový agregát |
Výkon | 164 kW, točivý moment 190 Nm |
Baterie a dojezd | Li-Ion, 13,6 kWh, udávaný dojezd 75 km |
Nabíjení | palubní 3,3 kW nabíječka |
Spotřeba a dojezd | udávaná spotřeba 0,7l/100 km |
Výbava | Výbava Executive, pokročilé jízdní asistenty Toyota T-Mate, LED světlomety, solární střecha, bezklíčový přístup, kamery 360˚, parkovací asistent |
Cena testovacího modelu | 1 355 000 Kč (základní cena od 1 150 000 Kč) |
Designéři se nedrželi zkrátka. Díky za to!
Začněme rovnou designem. Toyota zde šla čistě po co nejlepším aerodynamickým koeficientu. Konečná hodnota u nového Priusu páté generace hlásí 0,27 Cd. Tomuto stylu se přizpůsobila i dlouhá kapota, céčkové linky LED denních světel i typicky svažitá záď vozu liftbacku.
Jestli Priusu od první generace něco zůstalo, tak je to zvláště omezený výhled vzad skrze interiér. Vrchní hrana víka kufru je vcelku vysoko a u takto nízko posazeného vozu vidíte dozadu velmi omezeně. S posádkou na zadních sedadlech ještě o něco méně. Ale i tohle dokázala Toyota velmi elegantně vyřešit.

- Logo automobilky
- Pohled dovnitř
- Zadní část
Zadní partie vozu dělají z ekologického vozu pohledově sportovní střelu. V určitých prvcích zde vidím Kiu Stinger, při bočním pohledu jsou patrné prvky, které připomínají sportovní model GT68. Jen ty dvojité koncovky výfuku zde rozhodně nehledejte. Neznalé hybridních pohonů do zásuvky zaručeně překvapí velká „tankovací“ víka po obou bocích karoserie.
Zadní dveře postrádají typické kliky, místo nich jsou u C sloupku umístěné ve vybrání mikrospínače. Ty bohužel mají tendenci fungovat jen za předpokladu splnění mnoha náhodných podmínek. Proto je u nich pro jistotu umístěné i mechanické tlačítko. Zde není elektronické umístění příliš na místě. Toyota si je toho naštěstí vědomá a v rámci svolávací akce mikrospínače mění za jiné.

Kosmos pokračuje i za volantem
Pojďte se ale podívat na místo, ze kterého nebudete chtít vystupovat. Jde o velké změny i pro dlouholeté fanoušky Toyoty. Zatímco nová Corolla nebo modely C-HR se stále snaží být více konzervativní, Prius je velkým pokusem nejen v ergonomii ovládání, ale i výhledu z místa řidiče. Malý displej digitálních budíků (7” úhlopříčky) se omezuje na nejnutnější informace a nabízí pár nabídek uspořádání.

Od dnešního trendu zobrazit na budících snad všechny informace jde o zajímavý krok. Na menší množství údajů jsem si musel chvíli zvykat a pokud bez nich nemůžete žít, nabízí Toyota trik, jak si tam pár řádků čísel o spotřebě nebo toku energie přidat. Na vše byste ale měli použít centrální infotainment o úhlopříčce 12,3” nebo ještě lépe mobilní aplikaci z pohodlí křesla ve vašem obydlí. Většinu důležitých úkonů zvládnete nastavit z pohodlného multifunkčního volantu.
U infotainmentu poznáte tradiční rozhraní Toyoty. Zde na vás žádné překvapení nečeká a je to jen dobře. Vůz si totiž jednou nastavíte a budete se zajímat jen o průběh vaší jízdy. Celý středový panel je příjemně orientovaný na řidiče. Spodní hranu displeje efektivně doplňuje název modelu spolu s decentní lištou ambientního osvětlení. V tomto směru musím inženýrům poděkovat, protože vůz v noci nepůsobí jako blikající matějská pouť.
- Přední sedadla
- Zadní sedadla
Tlačítka a jednoduché ovládání. Toyota své zákazníky poslouchá
Obrovské plusy a pochvalu si taktéž zaslouží skvělý panel ovládání klimatizace. Tlačítka jsou fyzická, často sdružená s jasným stiskem i lehkým akustickým potvrzením. Japonci zde na pár tlačítkách umístili jak samotné ovladače dvouzónové klimatizace, ale i výhřev a chlazení sedadel. Nemusíte tedy podobně jako ve vyšších Toyotách lovit spínače pod koleny ve středových konzolích. Ve voze nenajdete důležitou funkci, která by neměla přiřazené fyzické tlačítko. Za páčkou volantu najdete parkovacího asistenta a pohledy 360° kamer, výhřev volantu, skla či přepínač automatických světel pak najdete na opačné straně. Můžeme Toyotě blahopřát, že se nenechala strhnout nesmyslným trendem slepé dotykové mánie.
Řidiči a spolujezdci slouží i objemné přihrádky na uložení mobilních telefonů i dalších příslušenství spolu s dvojicí konektorů USB-C. Ty slouží i pro připojení telefonu na velký displej a spuštění platforem Android Auto a Apple CarPlay. Bezdrátová konektivita by zajisté byla příjemnější, konektory ale nabízí slušný výkon a tak si i za kratší jízdu doplníte baterii svého telefonu. V tomto ohledu zde vůbec nevadí absence přihrádky bezdrátového nabíjení. V loketní opěrce i na zadní straně středového panelu jsou umístěné další nabíjecí konektory pro zbytek posádky.

- Multifunkční volant s ovládáním tempomatu
- Palubní displej
- Dotykový displej
- Ovládání pomocí klasických tlačítek
Digitální zrcátko. V Priusu má dokonce i praktické využití
Vraťme se k onomu horšímu výhledu vnitřním zpětným zrcátkem. Nízký strop a plně obsazená kabina zapříčiní, že v zrcátku budete koukat na hlavy svým spolucestujícím. Vnější zrcátka jsou sice nadimenzovaná vzhledem k velikosti vozu velmi slušně, ale přímý výhled vzad je stále důležitý. Pro takové situace stačí přepnout zrcátko do digitálního režimu.
Kamera je umístěná vedle couvací na víku kufru a poskytuje rozumný zorný úhel. Digitální kamera ale nepříjemně tahá oči od provozu před vámi a tak je dobré její použít omezit na městské jízdy, kde si potřebujete o to více hlídat okolí vašeho vozu. Rozlišení je ale příjemné, můžete využít digitální zoom i úpravu jasu a drobné korekce pozice kamery. Pro tyto účely slouží trojice tlačítek na spodní hraně zrcátka.

Jezdí ještě vůbec na benzín?
Co považuji na Priusu za jeho nejsilnější zbraň? Tu, se kterou vůz poslala Toyota do světa. Plug-in hybridní pohon zde funguje naprosto podle představ a možná i o něco více. Zarytí elektromobilisté by nyní měli tuto pasáž přeskočit, jelikož jim výsledky budou stále k smíchu. Pro zájemce o univerzální mašinu pro všechny situace budou ale následující řádky tím stěžejním bodem pro zamilování si této vesmírné lodě.
S plnou nádrží a baterií vás vůz údajně sveze na vzdálenosti 705 kilometrů. O 75 kilometrů se postará elektrický pohon, zbylých 630 km obslouží atmosférický benzínový dvoulitr o systémovém výkonu 223 koní s automatickou bezestupňovou převodovkou e-CVT. Hodnoty na displeji ale rozhodně nejsou konečné. Díky chytré práci s elektrickou složkou je možné jej navýšit o další jednotky až desítku kilometrů. Toyota i u zásuvkového hybridu uplatňuje své nejlepší zkušenosti z plně automatických full hybridů. Po městě tedy budete rekuperovat již od hladiny udržování rychlosti a při dodržování zásad ekonomické jízdy přestanou kilometry na displeji skutečně na chvíli ubývat.

Nabíjení by mohlo být rychlejší. Žádná tragédie to ale není
75 kilometrů čistě elektrické jízdy jsou v praxi dosažitelné a pro běžné denní dojíždění za prací a po městě i dostačují. Na dobíjení navíc plně postačuje i standardní 230V zásuvka. Baterii o kapacitě 13,6 kWh dobijete skrze palubní nabíječku o výkonu 3,3 kW kolem třech hodin. Vůz vás totiž nikdy nenechá vyčerpat celou její kapacitu. Pro elektrickou jízdu je totiž u nového Priusu rezervováno „jen“ 70 procent kapacity. Zbývajících 30 procent si auto šetří na standardní hybridní jízdu. Díky ní se prakticky nemůže stát, že byste vůz o hmotnosti 1 995 kilometrů poháněli čistě z benzínového agregátu a výrazně si tak zvýšili spotřebu. Pokud na okreskách a ve městě vyčerpáte svojí bezemisní dávku pohonu, vyjde vás zbytek cesty v průměru na dva litry na sto kilometrů.
Tankovat tak budete méně často, než byste očekávali. Během týdenního testu s denním domácím dobíjením nebylo potřeba tankovat dříve než po tisíci ujetých kilometrech. Polovinu činily dálniční přesuny, druhou půlku si zhruba stejným poměrem rozdělily okresky a městský provoz. Na dálnicích můžete plně využít tichého a agilního elektromotoru až do hranice maximální přípustné rychlosti. Zajímavější variantou je ale využít hybridního režimu, který chytře kombinuje všechny dostupné pohony. Elektřinu v takovém případě využijete i na více sto kilometrech, než dojde k definitivnímu přepnutí na full hybridní režim. Pokud se budete držet v zákonem vyhrazeném limitu, pak se i na dlouhých trasách budete se spotřebou pohybovat kolem čtyřech litrů na 100 kilometrů.

- Nabíjení na pravé straně vozu
- Tankování pak na levé straně
Žádný vozík za autem ani kolo na střeše!
Jednou z věcí, která neosloví rodiny a chataře, je velikost zavazadlového prostoru. Efektivní tvar karoserie snížil kapacitu na pouhých 284 litrů. Prius (2024) navíc bohužel nenabízí možnost instalace tažného zařízení ani střešních nosičů, proto nepotěší ani sportovní nadšence do cyklistiky nebo lyžování. Proč na střechu neumístíte nosiče? Toyota si totiž připravila na povrchu střechy jednu specialitu. Pro slunečné dny a jižní oblasti můžete využít i bezplatného příbytku energie pomocí slunečních paprsků. Ano, čtete správně. Prius je vybavený solárními panely.
Jejich efektivita i přítomnost je ale velmi diskutabilní a pokud nemáte jiný důvod pro pořízení nejvyšší verze výbavy, doporučuji ušetřit 135 tisíc korun a snížit nároky na střední verzi výbavy Prestige. Panely totiž za den přidají dojezd maximálně dvou kilometrů a to za předpokladu vyšší sluneční aktivity. Jde tedy spíše o výstřelek než praktickou funkci. Jestliže chtěla Toyota pomoci zákazníkům k rychlejšímu dobíjení, měli zvážit větší palubní nabíječku nebo přístup k DC nabíjení. Na nabíjecích stojanech si totiž musíte vždy vystačit s AC připojením Typu 2. Díky menší baterii vám postačí zhruba tři hodiny pro plné nabití.

- Pohled do zavazadlového prostoru
- Bližší pohled

Startovací procedura jako u bojových letadel
Bohužel ani u Priusu se Toyota nenaučila větší paměti uživatelských preferencí. Jestliže nestojíte o hlášení překročení povolené rychlosti, musíte s každým startem tuto možnost ztlumit nebo úplně vypnout na displeji budíků. Bohužel ani funkce automatické brzdy Auto Hold je třeba pokaždé aktivovat stiskem tlačítka u řadící páky. Tohle ovšem nejsou pro majitele japonských vozidel žádné novinky. Po přesednutí z koncernových vozidel je to ale nepříjemná opakovaná činnost. Při startu se tak trochu cítíte jako pilot bojového letounu nebo komerčních dopravních kolosů. Aspoň že se nemusíte hlásit řízení letového provozu.

Zajímavé možnosti rozšíření nabízí mobilní aplikace. Nejen že můžete vzdáleně ovládat komfortní funkce předehřevu kabiny nebo baterie, mobilní telefon se naučil fungovat i jako digitální klíč. Možnost nastavení počátku či ukončení nabíjení je již samozřejmostí. Aplikace vám také dá detailní přehled o vašich jízdách a efektivitě provozu. Zvyknout si také musíte na neustálého kontrolora vaší bdělosti. Ten neustále sleduje pohyb vaší hlavy a očí a velmi rychle reaguje na nepozornost. I úkony nastavení navigace jej donutí, aby vás napomenul. Ve voze tedy už nikdy nebudete sami. Z hlediska bezpečnosti jde o pochopitelnou funkci, četnost a styl upozornění by ale mohl být jemnější.

Ostatní asistenční služby jsou ale na typické vysoké úrovni celé automobilky. Hlídání okolí vozu s udržováním v pruhu nebo adaptivní tempomat fungují téměř bez ztráty kytičky. Jak je zvykem i u jiných výrobců, systém čtení dopravních značek má své rezervy a rozhodně není dobré se na něj více spoléhat.
Toyota dovedla plug-in hybrid téměř k dokonalosti
Jaké je tedy resumé z týdenní jízdy Priusem? Jde o skvělý vůz pro lidi, kteří se ještě zcela nechtějí vzdát tradičních spalovacích systémů, ale chtějí si užít možnosti lokálně bezemisní jízdy. S tím se pojí nutnost domácího nabíjení, ale i obyčejná zásuvka umí dělat divy. Tankování pouze u delších cest je velkou výhodou. V tomto směru nevadí ani menší 40 litrová nádrž.

Těmito kvalitami a dostupným prostorem by se vůz hodil mladému páru nebo menší rodině. Vůz skvěle poslouží jako druhý v rodině, zde ale může být překážkou vyšší cenovka. Pokud jste se již nacestovali dost a chcete si užít kvalitně zpracované vozidlo s minimálními provozními i servisními náklady, pak je Prius ten pravý parťák.
Co se mi líbí? | Co se mi nelíbí? |
![]() | ![]() |
![]() | ![]() |
![]() | ![]() |
![]() | ![]() |
Autor článku

Zajímám se o moderní technologie nejen v oblasti automotive. Jak je něco digitální a ideálně s Androidem, většinou to má i moji pozornost. Když ve volném čase neřídím, tak většinou něco kutím na rodinném vozovém parku nebo jezdím na kole.
Zajímám se o moderní technologie nejen v oblasti automotive. Jak je něco digitální a ideálně s Androidem, většinou to má i moji pozornost. Když ve volném čase neřídím, tak většinou něco kutím na rodinném vozovém parku nebo jezdím na kole.