Každý den se v různých českých médiích můžete dočíst novinky ze světa elektromobility. Častokrát ovšem bývají tyto zprávy buď zcela nepochopené nebo dokonce překroucené tak, aby širší veřejnost věřila v naprosto absurdní argumenty. A jelikož se naše redakce elektromobilitou zabývá už deset let téměř každý den, tak jsme si řekli, že zkusíme v článku a podcastu shrnout to zcela nejpodstatnější. Pojďme si nyní zkusit předpovědět, zda se Česko stane rájem elektromobilů nebo pouhou popelnicí Evropy.
V našem krátkém shrnutí podcastu si nejprve musíme říct, že za nás existují celkem dva extrémní scénáře. Ten první předpokládá, že v Česku stále máme dostatek “šikovných ručiček” a inženýrů, kteří dokážou vybruslit i z nemožného. Druhý scénář je už o něco více smutnou záležitostí, protože se opírá o současnou politickou či byznysovou situaci.
V žádném případě však nejsme samozvaní soudci, kteří vidí do budoucnosti a jasně říkají, že to dopadne tak či onak. Za naši redakci lze říct, že vzhledem k možnostem se brzy ocitneme někde mezi, přičemž jen některá cílová skupina bude spokojena. A jak tedy zní oba konkrétní scénáře?
Nejspíš teď kroutíte hlavou a říkáte si, proč by zrovna Česko mělo mít předpoklady k tomu, aby se stalo elektromobilovou velmocí. Tak předně – jsme malá a hustě obydlená země, díky čemuž 99 % času řešíme pouze krátké dojezdové vzdálenosti mezi nabíječkami. To je zcela opačný problém než u větších zemí typu USA, kde museli něco takového řešit jako zcela zásadní bod. Pokud nezvládnete s dojezdem vozu dorazit až k nabíjení stanici, tak nemá elektromobilita žádný smysl.
Mezi další benefit patří fakt, že jsme celkem rovinatá země s příhodným počasím v mírném pásu. V zimě u nás není katastrofálních – 30°C a v létě zase neřešíme vedro jako v Mexiku. Jde o takový zlatý střed, při kterém baterie elektrovozu netrpí a lze z ní vyždímat maximum. Severské státy to mají horší, ale přesto jsou na tom s rozšířením aut na baterky lépe. Náhoda? Ne tak docela.
Dalším nesporným benefitem našeho národa je automobilový průmysl, který má velkou tradici a historii. Škoda Auto je plná šikovných inženýrů, kteří za roky fungování dokázali vyprodukovat z továrny několik legendárních vozů. V rámci elektrifikace se pak automobilka snažila s modelem Citigo iV, který později nahradil první čistý elektromobil značky, Škoda Enyaq iV. Věříme, že při současném trendu dokáže domácí výrobce zaujmout velké masy zákazníků. Třeba právě s chystaným elektrickým crossoverem?
A aby to nevypadalo, že máme chytré mozky jen v automobilce, tak musíme připomenout také další české úspěchy. Pokud se porozhlédnete kolem sebe, tak zjistíte, že jsme úspěšní v zahraniční medicíně, nanotechnologii nebo ve filmovém či herním průmyslu. Obecně u nás každým rokem vystuduje tisíce lidí, kteří mají chuť ve světě něco dokázat. Tak proč nezačít přímo u nás?
V neposlední řadě máme v zásobě jeden bod, který je nutné vzít v potaz. Česko má totiž obrovské zásoby lithia, což by se mohlo v budoucnu hodit při rozhodnutí stavby bateriové Gigafactory. Výrobci by nemuseli všechen materiál tahat přes půlku světa, čímž by opět snížili hodnoty CO2 a zároveň ušetřili na nákladech. Bylo by ovšem nutné promyslet těžbu tak, aby příliš neovlivnila přirozený život okolní přírody.
Po benefitech musíme přijít s tím, co nás v současné době dosti brzdí. Celý vývoj stojí a padá na sérii rozhodnutí vlády, která v tuto chvíli není k elektromobilům příliš nakloněna, a tak patříme na úplný chvost zemí v Evropě. Zdlouhavá byrokracie zcela zabíjí jakékoliv snahy o posun, a to jak v technologiích, tak myšlení jednotlivců. Proč se nemůžeme inspirovat u ostatních?
Co dále chybí je například smysluplná dotace pro všechny či podpora rozvoje dobíjecí infrastruktury. Nyní je vše řešeno poměrně “na punk”, přičemž nic nemá zcela jasný a transparentní plán. A pokud by taková iniciativa nevyšla, tak stále můžeme zavést penalizace starých spalovacích aut, které mají horší uhlíkovou stopu. V Norsku podobný systém funguje poměrně dobře a ostatní státy se inspirují.
Mezi další problémy patří veřejné mínění a tendence držet se něčeho starého, než dát šanci něčemu novému, co nemáme odzkoušené. Něco takového se ovšem nezmění ze dne na den, a tak je potřeba veřejnost nadále edukovat a poukazovat na benefity elektromobility. Tento bod je bohužel velmi ovlivněn tím, co vypouští do světa jiná média. Lidé pak argumentují proti elektromobilům i v případech, kdy v nich sami ani neseděli.
Trápí nás zároveň neochota klasických automobilek vyrábět a prodávat elektromobily ve velkém, protože na tom tolik (zatím) nevydělají a brzdí je nedostatek součástek na trhu či staré investice do spalovacích aut, které se musí nejprve zaplatit. Jistě, přechod nelze udělat hned, ale je potřeba na tom začít stavět co nejefektivněji. Pokud bude totiž onen přechod příliš pomalý či rychlý, tak bude mít obojí za následek propouštění.
A naposled je zde stále malá nabídka elektromobilů v různých cenových kategoriích a v různých konstrukčních provedeních. Většina aut se v současnosti vyrábí jako SUV či crossover, ale každý na takové provedení zkrátka a dobře není. Výrobci se snaží trefit do statistik místo toho, aby nad vozem uvažovali z uživatelského hlediska. Což takhle vytvořit kombík nebo hatchback?
Jak již bylo řečeno výše, tak o všech zásadních změnách zatím může rozhodnout pouze vláda. Součástí toho bude boj o stavbu Gigafactory na baterie, kterou chce vybudovat na severu Čech dvojice firem Škoda Auto a ČEZ. Tak či onak, chleba se bude lámat již na přelomu letošního a příštího roku, protože Evropa neustále utahuje opasek a automobilky chtějí být do roku 2030 zcela uhlíkově neutrální. Pokud Česko nezareaguje, tak bude bohužel zle.
Nutno ovšem podotknout, že být alespoň částečnou “popelnicí Evropy” taktéž není nic hrozného. Na našem trhu se vždy prodávalo a bude prodávat většina aut z bazarů. To znamená, že během dalších deseti let se můžeme dočkat výrazně lepších cen než u spalováků, díky čemuž se elektromobily ještě více rozšíří. A o to nám vlastně celou dobu jde.
Co si myslíte o takto složitém tématu Vy? Jak si představujete budoucnost s elektromobilitou v Česku? Souhlasíte s nějakým tvrzením nebo naopak ne? Podělte se o svůj názor v diskuzi!
Každý den se v různých českých médiích můžete dočíst novinky ze světa elektromobility. Častokrát ovšem bývají tyto zprávy buď zcela nepochopené nebo dokonce překroucené tak, aby širší veřejnost věřila v naprosto absurdní argumenty. A jelikož se naše redakce elektromobilitou zabývá už deset let téměř každý den, tak jsme si řekli, že zkusíme v článku a podcastu shrnout to zcela nejpodstatnější. Pojďme si nyní zkusit předpovědět, zda se Česko stane rájem elektromobilů nebo pouhou popelnicí Evropy.
V našem krátkém shrnutí podcastu si nejprve musíme říct, že za nás existují celkem dva extrémní scénáře. Ten první předpokládá, že v Česku stále máme dostatek “šikovných ručiček” a inženýrů, kteří dokážou vybruslit i z nemožného. Druhý scénář je už o něco více smutnou záležitostí, protože se opírá o současnou politickou či byznysovou situaci.
V žádném případě však nejsme samozvaní soudci, kteří vidí do budoucnosti a jasně říkají, že to dopadne tak či onak. Za naši redakci lze říct, že vzhledem k možnostem se brzy ocitneme někde mezi, přičemž jen některá cílová skupina bude spokojena. A jak tedy zní oba konkrétní scénáře?
Nejspíš teď kroutíte hlavou a říkáte si, proč by zrovna Česko mělo mít předpoklady k tomu, aby se stalo elektromobilovou velmocí. Tak předně – jsme malá a hustě obydlená země, díky čemuž 99 % času řešíme pouze krátké dojezdové vzdálenosti mezi nabíječkami. To je zcela opačný problém než u větších zemí typu USA, kde museli něco takového řešit jako zcela zásadní bod. Pokud nezvládnete s dojezdem vozu dorazit až k nabíjení stanici, tak nemá elektromobilita žádný smysl.
Mezi další benefit patří fakt, že jsme celkem rovinatá země s příhodným počasím v mírném pásu. V zimě u nás není katastrofálních – 30°C a v létě zase neřešíme vedro jako v Mexiku. Jde o takový zlatý střed, při kterém baterie elektrovozu netrpí a lze z ní vyždímat maximum. Severské státy to mají horší, ale přesto jsou na tom s rozšířením aut na baterky lépe. Náhoda? Ne tak docela.
Dalším nesporným benefitem našeho národa je automobilový průmysl, který má velkou tradici a historii. Škoda Auto je plná šikovných inženýrů, kteří za roky fungování dokázali vyprodukovat z továrny několik legendárních vozů. V rámci elektrifikace se pak automobilka snažila s modelem Citigo iV, který později nahradil první čistý elektromobil značky, Škoda Enyaq iV. Věříme, že při současném trendu dokáže domácí výrobce zaujmout velké masy zákazníků. Třeba právě s chystaným elektrickým crossoverem?
A aby to nevypadalo, že máme chytré mozky jen v automobilce, tak musíme připomenout také další české úspěchy. Pokud se porozhlédnete kolem sebe, tak zjistíte, že jsme úspěšní v zahraniční medicíně, nanotechnologii nebo ve filmovém či herním průmyslu. Obecně u nás každým rokem vystuduje tisíce lidí, kteří mají chuť ve světě něco dokázat. Tak proč nezačít přímo u nás?
V neposlední řadě máme v zásobě jeden bod, který je nutné vzít v potaz. Česko má totiž obrovské zásoby lithia, což by se mohlo v budoucnu hodit při rozhodnutí stavby bateriové Gigafactory. Výrobci by nemuseli všechen materiál tahat přes půlku světa, čímž by opět snížili hodnoty CO2 a zároveň ušetřili na nákladech. Bylo by ovšem nutné promyslet těžbu tak, aby příliš neovlivnila přirozený život okolní přírody.
Po benefitech musíme přijít s tím, co nás v současné době dosti brzdí. Celý vývoj stojí a padá na sérii rozhodnutí vlády, která v tuto chvíli není k elektromobilům příliš nakloněna, a tak patříme na úplný chvost zemí v Evropě. Zdlouhavá byrokracie zcela zabíjí jakékoliv snahy o posun, a to jak v technologiích, tak myšlení jednotlivců. Proč se nemůžeme inspirovat u ostatních?
Co dále chybí je například smysluplná dotace pro všechny či podpora rozvoje dobíjecí infrastruktury. Nyní je vše řešeno poměrně “na punk”, přičemž nic nemá zcela jasný a transparentní plán. A pokud by taková iniciativa nevyšla, tak stále můžeme zavést penalizace starých spalovacích aut, které mají horší uhlíkovou stopu. V Norsku podobný systém funguje poměrně dobře a ostatní státy se inspirují.
Mezi další problémy patří veřejné mínění a tendence držet se něčeho starého, než dát šanci něčemu novému, co nemáme odzkoušené. Něco takového se ovšem nezmění ze dne na den, a tak je potřeba veřejnost nadále edukovat a poukazovat na benefity elektromobility. Tento bod je bohužel velmi ovlivněn tím, co vypouští do světa jiná média. Lidé pak argumentují proti elektromobilům i v případech, kdy v nich sami ani neseděli.
Trápí nás zároveň neochota klasických automobilek vyrábět a prodávat elektromobily ve velkém, protože na tom tolik (zatím) nevydělají a brzdí je nedostatek součástek na trhu či staré investice do spalovacích aut, které se musí nejprve zaplatit. Jistě, přechod nelze udělat hned, ale je potřeba na tom začít stavět co nejefektivněji. Pokud bude totiž onen přechod příliš pomalý či rychlý, tak bude mít obojí za následek propouštění.
A naposled je zde stále malá nabídka elektromobilů v různých cenových kategoriích a v různých konstrukčních provedeních. Většina aut se v současnosti vyrábí jako SUV či crossover, ale každý na takové provedení zkrátka a dobře není. Výrobci se snaží trefit do statistik místo toho, aby nad vozem uvažovali z uživatelského hlediska. Což takhle vytvořit kombík nebo hatchback?
Jak již bylo řečeno výše, tak o všech zásadních změnách zatím může rozhodnout pouze vláda. Součástí toho bude boj o stavbu Gigafactory na baterie, kterou chce vybudovat na severu Čech dvojice firem Škoda Auto a ČEZ. Tak či onak, chleba se bude lámat již na přelomu letošního a příštího roku, protože Evropa neustále utahuje opasek a automobilky chtějí být do roku 2030 zcela uhlíkově neutrální. Pokud Česko nezareaguje, tak bude bohužel zle.
Nutno ovšem podotknout, že být alespoň částečnou “popelnicí Evropy” taktéž není nic hrozného. Na našem trhu se vždy prodávalo a bude prodávat většina aut z bazarů. To znamená, že během dalších deseti let se můžeme dočkat výrazně lepších cen než u spalováků, díky čemuž se elektromobily ještě více rozšíří. A o to nám vlastně celou dobu jde.
Co si myslíte o takto složitém tématu Vy? Jak si představujete budoucnost s elektromobilitou v Česku? Souhlasíte s nějakým tvrzením nebo naopak ne? Podělte se o svůj názor v diskuzi!