Toyota se do aktuální situace zapsala jako nedůvěřivá vůči čistě elektrické budoucnosti. Svým způsobem se dá říci, že svůj první elektromobil uvedla na trh jen na popud a šílenství na poli elektromobility. Zní to trochu paradoxně, když vezmeme v potaz, že je to právě japonský výrobce, která světu představil elektrické pohony ke spalovacím agregátům.
Toyota se ovšem do čistě bateriových vozidel nehrne z určitých důvodů. A nyní přichází s dalším. Automobilka sesbírala data, která podle ní dokazují, jak jsou elektromobily nejen špatným rozhodnutím pro byznys, ale i pro celé životní prostředí. Vrchní vědec společnosti, Gill Pratt, vysvětluje, jak by pro průmysl mělo mnohem větší smysl zaměřit se především na alternativní zdroje energie. A to včetně hybridů a vodíku.
Veřejnost se ale ptá, proč by se měla spokojit s hybridy, pokud bateriové vozy neprodukují vůbec žádné emise. Podle Pratta jde především o dostupnost surovin pro výrobu velkých baterií, počínaje lithiem. Automobilový průmysl se již brzy dostane do bodu, kdy bude tohoto minerálu skutečně nedostatek. Po chvíli se ale to ale může týkat i dalších důležitých prvků. Kromě výroby ale zmiňuje nedostatek nabíjecích stanic, kterých je neúměrné množství k vysoké poptávce po elektromobilech.
Čtěte také: Toyota zůstává na trůnu. V loňském roce prodala více než 10,4 milionu aut
Pratt dodává, že pokud není dostatečné množství lithia na provoz desítek milionů vozidel, dává větší smysl toto omezené množství rozdělit mezi hybridní vozy. Výroba milionů hybridů může mít větší pozitivní vliv na úbytek emisí uhlíku než u menšího množství výhradně bateriových automobilů. Vědec pro server Automotive News vytvořil hypotetický model fungování.
Na počátku stojí stovka spalovacích aut s průměrnou produkcí 250 gramů CO2 na kilometr jízdy. S dostatečným množstvím lithia na výrobu jedné baterie pro Teslu jsme se zbavili jednoho spalovacího vozu a průměrná produkce klesla o 2 gramy na kilometr. Jestliže ale stejnou kapacitu baterie rozdělíme mezi 90 hybridů, pouze deset vozidel zůstane čistě spalovacích a průměrná produkce klesne na 205 gramů CO2 na jeden kilometr jízdy.
Toyota se tímto modelem i výrokem nesnaží vyjádřit svůj nesouhlas s elektrickou technologií. Jen vyjadřuje obavy, že automobilky, které vsází vše pouze na elektrické modely, tak podle ní dělají chybu, když si nenechají otevřené jiné možnosti.
Pratt tvrdí, že nedostatku surovin je třeba se obávat. Toyota si svojí zdrženlivostí získává čas a udržuje možnosti pro diverzifikaci více pohonných typů. Nejen výrobci, ale i vlády musí nakonec uznat, že sázka na jednu kartu není tou správnou cestou a že lepší cestou ven je použít mix více technologií současně.
Toyota se do aktuální situace zapsala jako nedůvěřivá vůči čistě elektrické budoucnosti. Svým způsobem se dá říci, že svůj první elektromobil uvedla na trh jen na popud a šílenství na poli elektromobility. Zní to trochu paradoxně, když vezmeme v potaz, že je to právě japonský výrobce, která světu představil elektrické pohony ke spalovacím agregátům.
Toyota se ovšem do čistě bateriových vozidel nehrne z určitých důvodů. A nyní přichází s dalším. Automobilka sesbírala data, která podle ní dokazují, jak jsou elektromobily nejen špatným rozhodnutím pro byznys, ale i pro celé životní prostředí. Vrchní vědec společnosti, Gill Pratt, vysvětluje, jak by pro průmysl mělo mnohem větší smysl zaměřit se především na alternativní zdroje energie. A to včetně hybridů a vodíku.
Veřejnost se ale ptá, proč by se měla spokojit s hybridy, pokud bateriové vozy neprodukují vůbec žádné emise. Podle Pratta jde především o dostupnost surovin pro výrobu velkých baterií, počínaje lithiem. Automobilový průmysl se již brzy dostane do bodu, kdy bude tohoto minerálu skutečně nedostatek. Po chvíli se ale to ale může týkat i dalších důležitých prvků. Kromě výroby ale zmiňuje nedostatek nabíjecích stanic, kterých je neúměrné množství k vysoké poptávce po elektromobilech.
Čtěte také: Toyota zůstává na trůnu. V loňském roce prodala více než 10,4 milionu aut
Pratt dodává, že pokud není dostatečné množství lithia na provoz desítek milionů vozidel, dává větší smysl toto omezené množství rozdělit mezi hybridní vozy. Výroba milionů hybridů může mít větší pozitivní vliv na úbytek emisí uhlíku než u menšího množství výhradně bateriových automobilů. Vědec pro server Automotive News vytvořil hypotetický model fungování.
Na počátku stojí stovka spalovacích aut s průměrnou produkcí 250 gramů CO2 na kilometr jízdy. S dostatečným množstvím lithia na výrobu jedné baterie pro Teslu jsme se zbavili jednoho spalovacího vozu a průměrná produkce klesla o 2 gramy na kilometr. Jestliže ale stejnou kapacitu baterie rozdělíme mezi 90 hybridů, pouze deset vozidel zůstane čistě spalovacích a průměrná produkce klesne na 205 gramů CO2 na jeden kilometr jízdy.
Toyota se tímto modelem i výrokem nesnaží vyjádřit svůj nesouhlas s elektrickou technologií. Jen vyjadřuje obavy, že automobilky, které vsází vše pouze na elektrické modely, tak podle ní dělají chybu, když si nenechají otevřené jiné možnosti.
Pratt tvrdí, že nedostatku surovin je třeba se obávat. Toyota si svojí zdrženlivostí získává čas a udržuje možnosti pro diverzifikaci více pohonných typů. Nejen výrobci, ale i vlády musí nakonec uznat, že sázka na jednu kartu není tou správnou cestou a že lepší cestou ven je použít mix více technologií současně.