Vědci se snaží vyvinout nejen pokročilé baterie s co největší energetickou hustotou, které by dokázaly například prodloužit dojezd elektromobilů, ale také hledají taková chemická složení baterií, kde by se využívalo běžných prvků, které se v přírodě vyskytují v hojnějším počtu než v případě vzácných kovů, což je právě případ současných, moderních Li-Ion baterií.
Jedním z příkladů je využití sodíku (Na), u kterého ovšem baterie s touto komponentou vždy měly problémy. Nový prototyp vytvořený týmem Imperial College London ale dokázal většinu z nedostatků odstranit, až na jeden celkem zásadní – nízkou energetickou hustotu, se kterou se samozřejmě pojí i výsledná kapacita a negativně to pak ovlivňuje i dojezdy elektroaut.
Sodíko-iontová baterie (Na-Ion) využívá makrocyklické molekuly vyrobené z vodíku a uhlíku, je tedy částečně organická. Jde o cyklofany, jejichž nejlepší vlastností, zde konkrétně paracyklofanu-1,9,17,25-tetraenu, je přizpůsobení velkých sodných iontů v jakési síti, kterou vědci raději nazývají kruhovou strukturou.
Výhody a nevýhody Na-Ion baterie
A teď v čem že vlastně spočívá výhoda Na-Ion baterie? Zatímco běžné Li-Ion baterie s narůstajícím počtem nabíjecích cyklů stárnou a ztrácejí na kapacitě, prototyp sodíkovo-iontové baterie vykazoval i po 500 cyklech plného nabití a vybití stále stejnou kapacitu 100 %. Výhodou je také to, že zvládají nabíjení 2x rychlejší než běžné baterie, což by se u elektromobilů taktéž hodilo.
Akorát problém s nižší energetickou hustotou se jeví jako zásadní, takže vědci budou muset bádat dál…
Odjakživa fandím pokroku technologií, nejen ve světě mobilních zařízení a automobilů. Bez chytrých a užitečných inovací je život jako bez vína, žen, nebo vy víte čeho.
Odjakživa fandím pokroku technologií, nejen ve světě mobilních zařízení a automobilů. Bez chytrých a užitečných inovací je život jako bez vína, žen, nebo vy víte čeho.