Cílem mnoha měst je utlumit až celkově zakázat provoz spalovacích vozidel. Jejich náhradou mají být čistě elektrické, lokálně bezemisní vozy. K tak radikálnímu omezení vjezdu zatím nedochází. Tedy až na jednu výjimku. V jednom evropském městě takový systém funguje dokonce již dlouhé roky. Když se vydáte do švýcarského Zermattu, nepotkáte tady jediné spalovací vozidlo.
Jestliže jste o Zermattu slyšeli, víte, že se jedná o vysoko položené horské středisko ve švýcarských Alpách pod Matterhornem. Doprava je zde obecně velmi omezená a spalovací vozy i běžné autobusy sem prakticky nesmí dlouhá desetiletí. Místní uličky jsou navíc vcelku úzké a nejsou na provoz auty příliš přizpůsobené. Zde se město postavilo pro lidi, nikoliv pro automobily.
To ovšem neznamená, že byste zde žádné automobily nepotkali. Jsou ovšem velmi odlišné a pouze elektrické. Nepředstavujte si Tesly, Polestary, Volkswageny ani žádné jiné běžné komerční značky. Elektrické „krabice“ vyrábí místní firma ručně. Ročně vyrobí zhruba 30 vozidel. Používají je místní taxi služby, záchranné složky nebo kurýři. Běžní občané nemají na vozidlo nárok. Stejně tak velké omezení platí i pro ostatní služby. Získat povolení je velmi náročné a má přísné podmínky.
Čtěte také: Zákaz elektrokoloběžek v Praze? Zřejmě rozhodnou občané v referendu
Místní elektromobily vychází z britských dodávek pro rozvoz mléka ze sedmdesátých let. I ty byly poháněné elektřinou, kvůli použití olovnatých baterií ale měly velmi krátký jízdní radius. Švýcarská firma Stimbo dnes již používá standardní Li-Ion baterie a například autobusy zde na jedno nabití jezdí i tři hodiny. Vezměme v potaz velikost Zermattu a zjistíte, že jedna taková linka objede město na jedno nabití hned několikrát. Životnost vozidel je podle jejich výrobce 30 až 50 let. Celá konstrukce je vyrobena z hliníku.
Turisté se dostanou vozem nejblíže Zermattu zhruba na 6 kilometrů. Svůj vůz musí ale odstavit ve městečku Täsch a dále se vydat vlakem. Ve městě je proto vybudováno mnoho záchytných parkovišť. Přes den je i bez vozidel v Zermattu běžně rušno, když se ale večer posadíte na terasu, uslyšíte jen šum řeky z tajících ledovců.
Cílem mnoha měst je utlumit až celkově zakázat provoz spalovacích vozidel. Jejich náhradou mají být čistě elektrické, lokálně bezemisní vozy. K tak radikálnímu omezení vjezdu zatím nedochází. Tedy až na jednu výjimku. V jednom evropském městě takový systém funguje dokonce již dlouhé roky. Když se vydáte do švýcarského Zermattu, nepotkáte tady jediné spalovací vozidlo.
Jestliže jste o Zermattu slyšeli, víte, že se jedná o vysoko položené horské středisko ve švýcarských Alpách pod Matterhornem. Doprava je zde obecně velmi omezená a spalovací vozy i běžné autobusy sem prakticky nesmí dlouhá desetiletí. Místní uličky jsou navíc vcelku úzké a nejsou na provoz auty příliš přizpůsobené. Zde se město postavilo pro lidi, nikoliv pro automobily.
To ovšem neznamená, že byste zde žádné automobily nepotkali. Jsou ovšem velmi odlišné a pouze elektrické. Nepředstavujte si Tesly, Polestary, Volkswageny ani žádné jiné běžné komerční značky. Elektrické „krabice“ vyrábí místní firma ručně. Ročně vyrobí zhruba 30 vozidel. Používají je místní taxi služby, záchranné složky nebo kurýři. Běžní občané nemají na vozidlo nárok. Stejně tak velké omezení platí i pro ostatní služby. Získat povolení je velmi náročné a má přísné podmínky.
Čtěte také: Zákaz elektrokoloběžek v Praze? Zřejmě rozhodnou občané v referendu
Místní elektromobily vychází z britských dodávek pro rozvoz mléka ze sedmdesátých let. I ty byly poháněné elektřinou, kvůli použití olovnatých baterií ale měly velmi krátký jízdní radius. Švýcarská firma Stimbo dnes již používá standardní Li-Ion baterie a například autobusy zde na jedno nabití jezdí i tři hodiny. Vezměme v potaz velikost Zermattu a zjistíte, že jedna taková linka objede město na jedno nabití hned několikrát. Životnost vozidel je podle jejich výrobce 30 až 50 let. Celá konstrukce je vyrobena z hliníku.
Turisté se dostanou vozem nejblíže Zermattu zhruba na 6 kilometrů. Svůj vůz musí ale odstavit ve městečku Täsch a dále se vydat vlakem. Ve městě je proto vybudováno mnoho záchytných parkovišť. Přes den je i bez vozidel v Zermattu běžně rušno, když se ale večer posadíte na terasu, uslyšíte jen šum řeky z tajících ledovců.