Venku se pomalu probouzí příroda a sluníčko začíná lákat k výletům. Začíná cyklistická sezóna. Řada jezdců už po zimě oprášila své stroje a stále většímu počtu pomáhá při pohybu na dvou kolech elektrický pohon. Počet nových vyznavačů jízdy s elektrickou přípomocí se rok od roku zvyšuje.
Jsou ale i tací, kteří se svým dvoukolovým společníkem nedojedou do cíle. Několik kilometrů před dojezdem s vybitou baterií a s těžkou hlavou řeší, jak se dopravit domů. Elektrické kolo, které nepomáhá, je noční můrou každého, kdo byl někdy donucen dokončit trasu bez přípomoci motoru. Můžete mít štěstí, že se nacházíte na kopci a domů se jen svezete samospádem, ale takhle to většinou nefunguje.
Naopak platí Murphyho zákony a můžeme vám s velkou pravděpodobností zaručit, že vám šťáva dojde nejlépe v pětikilometrovém stoupání před cílem náročné horské etapy. Co ale dělat, abychom se do podobné situace nedostali? Ano, je třeba znát dojezd elektrokola a souvislosti, které ho ovlivňují.
Čtěte také: Tohle jsou 3 nejlepší elektrokoloběžky, které uhání rychlostí až 100 km/h!
Celé to začíná už při výběru elektrického kola. Prosím, nedejte na marketingové vábení prodejců a zejména jim nevěřte, že kolo s baterií o kapacitě 10 Ah za extrémně nízkou cenu ujede 100 km a vy se u toho ani nezapotíte. Ledaže byste si našli „šedesátikilometrový“ sjezd. Zbývajících 40 kilometrů možná ujedete. Nebo takovou trasu zvládnete, pokud si budete chtít potrénovat se zátěží a pojedete větší část bez pomoci motoru. Takové svezení si ale většina rekreačních jezdců nepředstavuje. Jak je to tedy s dojezdem?
Dojezd elektrokol souvisí s řadou proměnných. Jednak je to kapacita baterie, terén a profil trasy, vliv počasí, hmotnost jezdce. A samozřejmě zde je přímá souvislost s úrovní asistence, kterou používáte pro usnadnění jízdy. Uživatel, který používá vyšší úroveň podpory, si baterii vybije mnohem rychleji. Proto je dobré o technických nárocích uvažovat ještě před nákupem kola.
Ideální je stanovit si s dostatečnou rezervou způsob, kde budete na elektrokole nejčastěji jezdit (rovinatý nebo kopcovitý terén) a jak dlouhé trasy budete chtít absolvovat. Podle těchto priorit nakonec vyjde konfigurace vašeho nového stroje. Na základě požadavků, týkajících se délky tras spočítáte, jak velkou baterii pro svůj dojezd potřebujete. Asi úplně nejlepší je před nákupem otestovat elektrokolo nanečisto. Zvolte si náročnější trasu a na palubních přístrojích kola sledujte, jak vysokou spotřebu energie (Wh/km) při jízdě máte. Potom už je to jen násobilka.
Řekněme, že budete chtít absolvovat maximálně 50km výlety na jedno nabití baterie. Na své (náročnější, kopcovité) testovací trase jste si naměřili průměrnou spotřebu energie 10 Wh/km – pro jednoduchost výpočtu. Jinak může reálná spotřeba být od cca 4 Wh/km u trénovaných jedinců v lehkém terénu až po klidně 20 Wh/km při jízdě do kopce v horách. Osobně potřebuji přibližně 6-8 Wh/km v kopcích Drahanské vrchoviny a myslím, že to je pohodlná jízda, z níž se (coby netrénovaná kancelářská síla) vracím rozumně unavený.
Zpět k výpočtu. Vaše spotřeba energie je tedy 10 Wh/km. Na padesát kilometrů potřebujete mít v baterii 500 Wh (50 km × 10 Wh/km). Určitě bychom přidali nějakou rezervu, třeba pro budoucí degradaci baterie. Takže budeme počítat se 700 Wh.
Pokud bude vaše kolo používat baterii s napětím 36V, budete v obchodě pokukovat po kolech, vybavených baterií s kapacitou přibližně 20 Ah (20 Ah × 36V = 720 Wh). Potom byste měli mít jistotu, že budete mít na podobně náročné trase dostatek energie. Tak ať vám to jezdí!
Venku se pomalu probouzí příroda a sluníčko začíná lákat k výletům. Začíná cyklistická sezóna. Řada jezdců už po zimě oprášila své stroje a stále většímu počtu pomáhá při pohybu na dvou kolech elektrický pohon. Počet nových vyznavačů jízdy s elektrickou přípomocí se rok od roku zvyšuje.
Jsou ale i tací, kteří se svým dvoukolovým společníkem nedojedou do cíle. Několik kilometrů před dojezdem s vybitou baterií a s těžkou hlavou řeší, jak se dopravit domů. Elektrické kolo, které nepomáhá, je noční můrou každého, kdo byl někdy donucen dokončit trasu bez přípomoci motoru. Můžete mít štěstí, že se nacházíte na kopci a domů se jen svezete samospádem, ale takhle to většinou nefunguje.
Naopak platí Murphyho zákony a můžeme vám s velkou pravděpodobností zaručit, že vám šťáva dojde nejlépe v pětikilometrovém stoupání před cílem náročné horské etapy. Co ale dělat, abychom se do podobné situace nedostali? Ano, je třeba znát dojezd elektrokola a souvislosti, které ho ovlivňují.
Čtěte také: Tohle jsou 3 nejlepší elektrokoloběžky, které uhání rychlostí až 100 km/h!
Celé to začíná už při výběru elektrického kola. Prosím, nedejte na marketingové vábení prodejců a zejména jim nevěřte, že kolo s baterií o kapacitě 10 Ah za extrémně nízkou cenu ujede 100 km a vy se u toho ani nezapotíte. Ledaže byste si našli „šedesátikilometrový“ sjezd. Zbývajících 40 kilometrů možná ujedete. Nebo takovou trasu zvládnete, pokud si budete chtít potrénovat se zátěží a pojedete větší část bez pomoci motoru. Takové svezení si ale většina rekreačních jezdců nepředstavuje. Jak je to tedy s dojezdem?
Dojezd elektrokol souvisí s řadou proměnných. Jednak je to kapacita baterie, terén a profil trasy, vliv počasí, hmotnost jezdce. A samozřejmě zde je přímá souvislost s úrovní asistence, kterou používáte pro usnadnění jízdy. Uživatel, který používá vyšší úroveň podpory, si baterii vybije mnohem rychleji. Proto je dobré o technických nárocích uvažovat ještě před nákupem kola.
Ideální je stanovit si s dostatečnou rezervou způsob, kde budete na elektrokole nejčastěji jezdit (rovinatý nebo kopcovitý terén) a jak dlouhé trasy budete chtít absolvovat. Podle těchto priorit nakonec vyjde konfigurace vašeho nového stroje. Na základě požadavků, týkajících se délky tras spočítáte, jak velkou baterii pro svůj dojezd potřebujete. Asi úplně nejlepší je před nákupem otestovat elektrokolo nanečisto. Zvolte si náročnější trasu a na palubních přístrojích kola sledujte, jak vysokou spotřebu energie (Wh/km) při jízdě máte. Potom už je to jen násobilka.
Řekněme, že budete chtít absolvovat maximálně 50km výlety na jedno nabití baterie. Na své (náročnější, kopcovité) testovací trase jste si naměřili průměrnou spotřebu energie 10 Wh/km – pro jednoduchost výpočtu. Jinak může reálná spotřeba být od cca 4 Wh/km u trénovaných jedinců v lehkém terénu až po klidně 20 Wh/km při jízdě do kopce v horách. Osobně potřebuji přibližně 6-8 Wh/km v kopcích Drahanské vrchoviny a myslím, že to je pohodlná jízda, z níž se (coby netrénovaná kancelářská síla) vracím rozumně unavený.
Zpět k výpočtu. Vaše spotřeba energie je tedy 10 Wh/km. Na padesát kilometrů potřebujete mít v baterii 500 Wh (50 km × 10 Wh/km). Určitě bychom přidali nějakou rezervu, třeba pro budoucí degradaci baterie. Takže budeme počítat se 700 Wh.
Pokud bude vaše kolo používat baterii s napětím 36V, budete v obchodě pokukovat po kolech, vybavených baterií s kapacitou přibližně 20 Ah (20 Ah × 36V = 720 Wh). Potom byste měli mít jistotu, že budete mít na podobně náročné trase dostatek energie. Tak ať vám to jezdí!