Elektrickevozy.cz

Trendy: ankety Elektrickevozy.cz | filmy o elektromobilech | elektromobilová revoluce v ČR | Tesla Model 3 | TOP 10 elektromobilů roku 2020

Test Hyundai Ioniq Plug-in hybrid (2020): přehlížený král?

  |  Luboš Srb  |  1 komentář

Druhá generace plug-in hybridu Hyundai Ioniq navazuje na unikátního předchůdce, který byl společně s elektromobilem Ioniq Electric a hybridem Ioniq Hybrid nabízen od roku 2016 jako první auto na světě rovnou ve třech elektrifikovaných variantách, takže výběr tím zůstal víceméně jen na zákazníkovi. A i když je plug-in zatím tou nejméně prodávanou verzí, díky vylepšením u nové generace by se to klidně mohlo změnit. Nemluvě o tom, že na mnoha frontách Hyundai poráží otce této kategorie, nejnovější Prius od Toyoty. Více prozradí náš dnešní test!

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, design a výbava
» 2. Jízda a spotřeba, závěr

Vylepšený Ioniq Plug-in hybrid (2020) přináší spoustu změn a vylepšení, za které by nejspíše zákazníci první generace automobilu dali nevím co. Příkladem je vylepšený infotainment s větší obrazovkou či možností ovládání auta na dálku přes smartphone, dále elektronická parkovací brzda, nebo také pádla pod volantem pro ovládání intenzity rekuperace či manuální řazení ve sportovním režimu. Jenže některé chyby zůstaly, například horší výhled přes zadní spoiler či absence zadního stěrače. A cena je opět velmi vysoká. Pak je tady spousta věcí, které jsou na jedničku provedené již od první generace, ať už jde o nízkou spotřebu, moderní design, či praktický interiér. Aby to ovšem nebylo tak úplně jednoduché, s příchodem nové generace se objevilo i pár nových přešlapů, které by si mohl výrobce odpustit.

Vypadá stejně, ale je jiný

Při letmém pohledu na nový Ioniq pro rok 2020 by si kdekdo mohl myslet, že jde vlastně o generaci původní z roku 2016. Vždyť jde opět o auto, které má z bočního pohledu charakteristikou siluetu podřízenou co nejlepšímu odporu vzduchu (cx opět jen 0,24, tedy stejně jako u nejnovější Toyoty Prius), aby byla spotřeba co nejnižší. Ve skutečnosti ovšem najdeme již při pohledu zvenku více než dost mezigeneračních změn. Tak například maska chladiče má nyní zcela nové provedení, dále je nový design předního a zadního nárazníku, přední světlomety LED, světla LED pro denní svícení, zadní svítilny LED, nový design 16″ aerodynamických kol, nebo i nové kryty bočních prahů. Za mě je design tohoto hatchbacku opět skvělý.


Pokud jde ovšem o praktickou stránku věci, mohlo to být lepší. Jde především o výhled dozadu přes středové zpětné zrcátko, kde lepšímu a ničím nerušenému výhledu opět brání výrazný zadní spoiler, takže si musíte dávat dobrý pozor, abyste náhodou nepřehlédli něco důležitého na vozovce za vámi. A co také nepotěší, že si stále nemůžete pomoct zadním stěračem, pokud najdete na zadním skle zvenku třeba jen ranní rosu. Ioniq totiž opět nemá zadní stěrač. Do třetice výtek pak nemůžu Ioniqu odpustit, že má stále umístěný nabíjecí konektor (Mennekes) před dveřmi řidiče, což nemusí být vždy úplně praktické při parkování u veřejných dobíjecích stanic. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že umístit slot raději za zadní dveře na kteroukoliv ze stran nebo nejlépe přímo do masky auta bývá mnohem praktičtější a nestane se, že byste pak museli z důvodu obsazenosti nabíjecích míst a krátkého nabíjecího kabelu parkovat mimo parkovací místo.


V interiéru se pak odehrála spousta změn a nejde jen o nějaké kosmetické záležitosti. Plug-in má konečně elektronickou parkovací brzdu, stejně jako plně elektrická varianta Ioniq Electric (test), takže už nebudete muset brzdit pedálem úplně vlevo pod volantem. Na volantu pak nově najdete pádla, se kterými ovládáte intenzitu rekuperace nebo ve sportovním režimu pak můžete dokonce manuálně řadit. A za to musím nesmírně poděkovat, neboť s novým plug-inem můžete lépe pracovat s rekuperací a třeba ve městě získávat mnohem více energie zase zpátky do baterie a snižovat tak spotřebu. Samozřejmě i brzdový pedál nejprve využívá rekuperace a až následně samotné brzdy, nicméně po tomto upgradu můžete s vozem brzdit více plynule a postupně, než jak to šlo doposud.

Že jde o ekologické auto, pak prozraduje nejen tvar auta, ale také materiály, které se používají v interiéru. Hyundai se opět snažil využít recyklované nebo alespoň “eco-friendly” materiály, ať už jde například o vnitřní část dveří z recyklovaného plastu s příměsí dřeva a sopečného kamene, koberečky a strop s příměsí cukrové třtiny, či metalickou barvu na některých komponentech se složkami extrahovanými ze sójového oleje. Co je však podle mě pro zákazníky možná mnohem důležitější, je design a praktičnost u téměř celého interiéru. Palubní deska, volant, sedadla,… to vše působí celkem kvalitně a zbytečně se neupatlává. Výjimkou je infotainment se zvětšeným 10″ dotykovým displejem a pod ním umístěnými senzorovými tlačítky, která jsou neustále zaprášená a upatlaná, navíc se poslepu těžko ovládají.


Co je podle mě jeden z největších důvodů, proč si pořídit raději novější generaci Hyundai Ioniq Plug-in Hybrid (2020) než přechůdce, je slíbená aplikace Blue Link, která přidá možnost propojení auta se smartphonem přes aplikaci. Díky tomu budete moci nejen sledovat stav baterie a další důležité informace o vozidle, ale také si budete moci na dálku převytopit či předvyklimatizovat interiér na požadovanou teplotu. Aktualizace má dorazit během roku 2020, takže jsme bohužel zatím ještě nemohli tuto funkci vyzkoušet. Novinkou je také praktická bezdrátová nabíječka a co velmi oceňuju, přítomnost Android Auto a Apple CarPlay, se kterými můžete jednoduše připojit již nyní telefon k autu a používat například navigaci Google Mapy, přehrávat hudbu, či používat některé další funkce a aplikace z vašeho telefonu skrze větší obrazovku v autě.

S příchodem nové generace Ioniq byly také vylepšeny asistenční a bezpečnostní funkce Hyundai SmartSense. Z těch, které osobně používám nejčastěji a vítám jejich nasazení, je to: sledování mrtvého úhlu, upozornění před překážkou, upozornění na vozidla přijíždějící ze stran při couvání, upozornění na rozjetí auta před vámi, či adaptivní tempomat (nově u modelu plug-in hybrid s funkcí Stop & Go). Novinkou jsou ve volitelné výbavě asistent pro dálniční jízdu a aktivní asistent pro jízdu v jízdním pruhu, ovšem udržení auta v jízdním pruhu v mém případě ne vždy fungovalo a je tak třeba upozornit, že jde stále spíše jen o asistenta, nikoliv autopilota. Ruce musíte mít neustále na volantu a sami řídit, jde pouze o pomocnou funkci. A nechybí ani asistent dálkových světel nebo asistent pro rozpoznávání únavy řidiče.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, design a výbava
» 2. Jízda a spotřeba, závěr

ŠTÍTKY:, , , , ,

Diskuze

Zásady komentářů: Vyjadřujte se k tématu a buďte ohleduplní k ostatním.
Komentáře považované za spam, komentáře výhradně propagační povahy nebo vulgární komentáře budou smazány.
avatar
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors
Josef Pesice Recent comment authors
  Přihlásit k odběru  
nejnovější nejstarší
Upozornit na
Josef Pesice
Josef Pesice

Po přepnutí do sportovního režimu můžete řadit manuálně (což je velké plus oproti hybridnímu Priusu od Toyoty, který používá bezestupňovou e-CVT převodovku a u ní řazení již ze samotné podstaty není možné, navíc zvuk motoru nepůsobí zrovna dvakrát kultivovaně). Hm, a kdo prosimvas v dnesni dobe touzi po “manualni prevodovce”. To je sileny jak jsme my lidi prasteny. Cela manualni prevodovka neni nic vic nez nouzove reseni bez ktereho by spalovaci motor auto proste nerozjel na potrebnou rychlost. A JEN proto ze si na to lidi za ta leta zvykli, povazuji to nekteri dodneska za kchuul vychytavku. Mam Priuse a… Číst vice »

Mobilní zobrazení