• V první polovině roku 2024 bylo v Evropě instalováno 6,4 GW nové větrné kapacity
• Úzká místa v síti a pomalé povolování moderních brzdí další projekty
• Investiční rozhodnutí o výstavbě nových větrných elektráren oproti loňsku poklesla

Větrná elektrárna | foto: Unsplash

Evropa čelí výzvám i příležitostem v oblasti větrné energie. I když objednávky větrných turbín a investice do dodavatelského řetězce rostou, je třeba urychleně jednat o sítích, povolování nových sítí a návrhu aukcí, aby bylo možné dosáhnout cílů stanovených pro rok 2030.

Růst kapacity větrné energie

Podle údajů společnosti WindEurope bylo v Evropě v první polovině roku 2024 postaveno 6,4 GW nových větrných elektráren. Z toho 5,3 GW na pevnině a 1,1 GW na moři. Z tiskové zprávy asociace též vyplývá, že členské státy EU vybudovaly 5,7 GW. Nejvíce nových instalací zaznamenalo Německo, následované Francií a Španělskem. Celková kapacita větrné energie v Evropě dosahuje 278 GW (EU má momentálně 225 GW).

Hlavní překážkou pro další rozvoj větrné energie jsou nyní elektrické sítě. Nová připojení nejsou budována ani povolována dostatečně rychle, což zpomaluje realizaci nových projektů. Německo dosáhlo pokroku v oblasti povolování díky zavedení konceptu převažujícího veřejného zájmu, ale většina evropských zemí stále zaostává.

Investiční pokles

I přes růst objednávek větrných turbín a vysoké objemy aukcí poklesla investiční rozhodnutí o výstavbě nových větrných elektráren. V první polovině roku 2024 bylo přijato konečné investiční rozhodnutí (FID) na výstavbu nových větrných elektráren v hodnotě 15,4 miliardy eur, což je méně než 30 % celkového počtu FID přijatých v roce 2023. Kombinace stále vysokých úrokových sazeb a vstupních nákladů s nižší perspektivou budoucích velkoobchodních cen elektřiny rovněž ztěžuje přijetí FID pro nové větrné farmy, zejména ty velké na moři.