Městské rodinné vozítko od BMW vstupuje do nového modelového roku jako de facto zbrusu nový vůz. Vizuálně se elektromobil téměř nezměnil, ale svou filosofií je zcela jiný než dříve – i3 se totiž nově řadí mezi dalekodojezdové elektromobily, které dovedou atakovat mytickou hranici 300 km na jedno nabití. Díky BMW Stratos Auto se nám dostal do ruky jeden z prvních vozů na našem trhu kombinující větší baterii a výkonnější motor.
Neexistuje mnoho elektromobilů, které bychom už teď, jen pár let po jejich vstupu do mainstreamu, mohli označit za legendy. Kromě Tesly Model S a Nissanu Leaf by však takovým vozem bylo bezesporu právě BMW i3. V roce 2014 vystoupilo na trh s neortodoxními tvary, přístrojovou deskou designovanou po vzoru kosmické lodi a vyrobenou z recyklovaných plastových lahví, nebo karoserií bez sloupků. Po pěti letech prošlo jen mírným faceliftem, ale stále se za ním otáčí více lidí než za jakýmkoli jiným elektrovozem, který jsem měl tu čest testovat.
Přesto od té doby uplynulo v řece poměrně dost vody. BMW i3 (test) už se neprodává s 22kWh baterií, s níž řidič děkoval za každý kilometr nad 100km dojezd. Už rok jej lze také získat ve “sportovní” variantě i3s, která má zvýšený výkon ze 125 na 137kW, a kromě toho umožňuje řidiči přepnout vůz do režimu “Sport” nabízející rychlejší akceleraci. A přesně takové auto se nám díky BMW Stratos Auto dostalo do ruky. Během pár dní jsme najezdili 400 km ve všemožných režimech. Na konci nezbývá než konstatovat: ne všechno na tomto autě dává smysl. Konečně ale dokáže fungovat i jako téměř plnohodnotné rodinné vozidlo.
To jako vážně?
Ano vážně. Protože jsem bohužel neměl to štěstí a řízení původního modelu ani jeho omlazené verze z roku 2016 mi zůstalo zapovězeno, mohl jsem k automobilu, jehož celý název zní BMW i3s 120Ah (a jehož baterie má tedy kapacitu 42 kWh) přistupovat naprosto nestranně. Kolega Luboš Srb před pár lety nazval jednoho z předchůdců současné inkarnace “i-trojky” milionářským vozítkem. Tím zůstává stále. Díky jeho velké baterii a dojezdu, o kterém si za chvíli povíme víc, si však dovedu představit člověka, který i za tu cenu o BMW zcela seriozně uvažuje.
Nejvíce mi totiž i3s připomínala velké a legendární designérské experimenty jako je Renault Avantime nebo Fiat Multipla. Nelíbí se skoro nikomu, ale najde se i hrstka jejich nekritických obdivovatelů. Má žena například o BMW tvrdí, že je to to nejošklivější, co jsem kdy přivezl domů. Má samozřejmě pravdu – tu mají manželky pokaždé. Když si ale sednu za volant já, vidím něco docela jiného.
Ohromnou prosklenou plochu, díky níž vidíte všechno kolem sebe, a dokonce díky vysokému čelnímu sklu tak trochu nad sebou. Nekonečné množství odkládacích ploch, kdy k účelu odhození jakéhokoli předmětu můžete využít libovolnou rovinu, kterých se v interiéru nachází nepočítaně. Tolik děr hned pro několik lahví v jedněch dveřích. Prostor, jaký minimálně v první řadě sedaček naleznete u málokterého vozu, a který šoféra za pár dní naučí řídit výhradně v poloze zvané zlými jazyky “manspreading”, tedy se zcela roztaženýma nohama a podsunutou pánví.
Vlastně mě baví i ty proklatě švihlé protilehlé dveře, které vyvolávají v mých dětech neuvěřitelnou radost a pobavení, a nutí je zjišťovat, co všechno je v autě ještě jinak, než jsou zvyklé. Pravda, děti musejí být malé a nejlépe pouze dvě. Pokud tomu tak je, ani ony si nebudou na prostor vzadu stěžovat. A když dojde na 260litrový zavazadlový prostor, dojdou bohužel argumenty pro rodinné využití vozu už i mně.
Futurismus s sebou zkrátka nese svá “ALE”. A není to jen o prostoru. Kdo někdy zápasil se zcela nepřirozeným ovládáním blinkrů, jejichž páčky se na rozdíl od těch klasických ihned vracejí do středové polohy, dá mi jistě za pravdu. Bylo by také fajn, kdyby si člověk po každém zhasnutí motoru nemusel znovu nastavovat, aby mu stěrače stíraly sklo samočinně. Potom se totiž často diví, že cestu vůbec nevidí. Existují prostě věci, které se za těch pět let aspoň trochu k lepšímu změnit mohly. Například fakt, že pokud někdo zaplatí svůj milion a půl za auto, zasloužil by si možná elektrické sedačky, které disponují aspoň základním bočním vedením a bederní opěrkou.
Už jen proto, že i3s umí jezdit vážně dost rychle. A může za to právě ono “s” v názvu. Na volič jízdních režimů na středovém panelu hned vedle ovládání infotainmentu přibyl režim Sport a moc mě bavil. Nový i3s totiž tímto způsobem umí zrychlit z nuly na stovku za méně než sedm vteřin. Nečekal jsem, že mě malé autíčko na vysokých kolech v něčem připomene nedávno testovaný Jaguar I-Pace, ale tady se to stalo. Jen by BMW nesmělo používat stále ty stejné úzké “nízkospotřebové” pneumatiky. Potom by se člověk třeba o něco méně bál převrhnutí. V rychlostech nad dálniční limity umí být i3 dosti nestabilní, a to i přesto, že varianta „s“ využívá sportovnější pružení, má mírně snížený podvozek a decentně širší rozchod.
A co je na něm tedy tak nového?
Už při předávání vozu v BMW Stratos Auto mi jeho technici tvrdili, že díky zadnímu pohonu a zvýšenému výkonu se s i3s dá užít kvalitní zábava. Jedním dechem však dodali, že k měření spotřeby a dojezdu jsme “sportovní” verzi vlastně nevybrali úplně nejlépe. Klasická i3 120Ah prý umí jezdit ještě úsporněji.
Nejprve, však co se píše na papíře. Metodika NEDC hovoří o teoretickém možném nájezdu 345 km, novější WLTP jej srazí na 285. Pravda, jak už to tak bývá, leží někde uprostřed. Nové BMW jsme testovali během extrémně deštivého a nepříliš teplého týdne, což ve mně vyvolává naději, že by na tom během letních měsíců mohlo být ještě lépe.
Největší hlad se samozřejmě v i3 probouzí na dálnici. Při nepříliš ukázněném tempu konzumuje vůz někde kolem 23 kWh. To v praxi znamená dojezd jen kolem 168 km. Jakmile se řidičsky uklidníte a zvolníte aspoň trochu pod povolenou stotřicítku, rychle stoupá až někam ke dvěma stovkám. O dost zajímavější čísla pak přinesla pomalejší jízda po městském okruhu systémem „eco-rallye“, tedy s co největším využíváním rekuperace. Záměrně nepíši nic o plachtění – BMW používá jen jeden poměrně radikální stupeň rekuperace, kdy auto výrazně brzdí z jakkoli příkrého kopce.Spotřeba kolem 14 kWh s sebou přinesla teoretický dojezd kolem 290 km. Tento se mi dovedlo překonat už jen plahočením se v zácpách s minimem prudší akcelerace. Tehdy jsem se dostal dokonce pod 13 kWh, což je ve světě elektromobilů velmi pěkné číslo. Pokud bychom vydrželi tímto tempem jezdit celou dobu, BMW by teoreticky dojelo až na hranici 305 km. A to už je skutečně pěkné.
Podotýkám, že všechna tato měření jsem prováděl výpočtem, kdy jsem se nespoléhal na vrtkavý ukazatel teoretického potenciálu. Tady je ale BMW potřeba pochválit. Ukazatel dojezdu nepředvádí žádné zběsilé kousky a snaží se naopak velmi dynamicky reagovat na řidičův styl jízdy. Po nabití na 100 % vždy ukazoval dojezd kolem 280 km, což se ukázalo jako nejpravděpodobnější průnik všech stylů jízdy.
Teoreticky by mohlo BMW dojet i dál. Kromě režimů Sport a Comfort totiž disponuje ještě režimem Eco, který trochu uzemní reakce na plynový pedál. Spořílkové pak mohou zapnout ještě ECO Power+, který umí omezit jak palubní spotřebiče, tak i rychlost vozidla, konkrétně na maximálku 90 km/h. Ten poslední zmíněný umí podle BMW zvýšit dojezd o desítky procent, podle našich zkušeností s ukazatelem potenciálu to může být maximálně o 20-30 km podle stylu jízdy. Bohužel, snaha o trvalé zařazení úspornějšího režimu vychází naprázdno. Automobil pokaždé startuje v nastavení Comfort.
Kromě vyšší kapacity baterie přinesl do BMW nový akumulátor ještě jedno příjemné překvapení, které objevíte na dobíjecích stanicích. Nové i3 dokáže na 50kW dobíječce zachovat plný tok energie až někam k 93 % kapacity akumulátoru. Teprve potom začne pomalu padat. Oproti konkurenci, která začíná často zpomalovat už u 80 % se jedná o vítaný benefit, především pokud plánujete s BMW delší cestu po dálnici.
Závěr
BMW i3 už dávno není směšným autíčkem do města. Za dosti podobnou cenu jako v minulosti už si teď koupíte elektromobil, který můžete směle vyvézt i ven z metropole, aniž byste museli trpět přehnaným strachem o to, zda vůbec dojedete. Ještě zajímavější, než aktuální inkarnace BMW i3s 120Ah je příslib, který přináší do budoucna.
Naznačuje totiž, že i bavorský výrobce umí dělat rychlý elektromobil s vysokým dojezdem, který už se nemusí schovávat za karoserii městského supermini. Do příštího klání elektrických vozů, které se odehraje na pomezí střední a nižší střední třídy, kam míří například Volkswagen ID nebo Tesla 3, přichází BMW skvěle připraveno. Natrénováno má v tuhle chvíli rozhodně lépe než jeho budoucí konkurent z Wolfsburgu.
Baví mě auta a technologie, které v dnešním světě používáme. Jsem bývalý český novinář a moderátor, známý z České televize. Ve volném čase rád cestuji, poslouchám hudbu a zajímám se o společenská témata. Otevřeně sdílím svůj boj s alopecií a podporuji osvětu o zdraví.
Baví mě auta a technologie, které v dnešním světě používáme. Jsem bývalý český novinář a moderátor, známý z České televize. Ve volném čase rád cestuji, poslouchám hudbu a zajímám se o společenská témata. Otevřeně sdílím svůj boj s alopecií a podporuji osvětu o zdraví.