A je to černé na bílém! Asistenční systémy řidičům reálně moc nepomáhají
- Asistenční technologie jsou běžnou výbavou aut už řadu let
- Jejich hlavním úkolem je pomáhat přecházet nehodám
- Nová studie ale zpochybňuje jejich přínos
Nová auta mají plno asistenčních systémů, ale ve skutečnosti jsou spíš na obtíž
Moderní auta jsou doslova prošpikována nejrůznějšími poloautonomními asistenčními systémy a neustále přibývají další. Od července je například v EU u nových vozů povinný systém ISA neboli Inteligent Speed Asistent. Ten řidiče upozorní v momentě, kdy překročí nejvyšší povolenou rychlost na dané silniční komunikaci. Americká organizace Insurance Institute for Highway Safety (IIHS) se v nové studii zaměřila na to, jestli mají tito asistenti skutečně takový pozitivní vliv na bezpečnost. Výsledek (ne)překvapí.
Technologie nepomáhají předcházet nehodám
Studie analyzovala data shromážděná neziskovou výzkumnou organizací Highway Loss Data Institute, která publikuje statistiky o pojistných ztrátách na amerických silnicích. Změřila se přitom na data o pojistných událostech vozidel Nissan a BMW v letech 2013 až 2022. Obě značky používají i velké části své modelové řady funkci poloautonomního řízení – ProPilot u Nissanu a Driving Assistant Plus u BMW.
IIHS, která je americkou obdobou evropského Euro NCAP, zjistila, že přítomnost bezpečnostních funkcí, jako je asistent změny jízdního pruhu nebo asistent pro udržování vozu v jízdním pruhu, nevedla ke statisticky významnému snížení počtu nehod.
„Vzhledem k tomu, že neexistují jasné důkazy o tom, že částečná automatizace předchází haváriím, uživatelé ani regulátoři by si ji neměli plést s bezpečnostním prvkem,“ varovala Jessica Cicchino, senior viceprezidentka pro výzkum v IIHS s tím, že takové funkce vyvolávají falešný pocit bezpečí. Prezident IIHS David Harkey částečně autonomní funkce spíše než k bezpečnostním prvkům k výbavě zajišťující pohodlí, jako jsou elektricky ovládaná okna nebo vyhřívaná sedadla.
Volant v autě značky Nissan | foto: Unsplash
Čtěte také: Pokuta za pásy – Na místě je to až za 2 000 Kč, ve správním řízení i více
Nouzové brzdy smysl mají
Vozy vybavené těmito funkcemi mívaly také systém automatické nouzové brzdy (AEB), které jsou součástí moderních asistenčních systémů. Při detekci nebezpečí srážky s vozidlem před sebou, automaticky aktivuje brzdy, aby minimalizoval riziko srážky. AEB však IIHS klasifikuje jako funkci zabraňující havárii, nikoli jako částečnou autonomní funkci.
Ze studie přitom vyplynulo, že u automobilů vybavených AEB došlo k výraznému snížení nároků z odpovědnosti za škodu, což jsou nároky, kdy dojde k poškození majetku cizích řidičů. Například vozy Nissan Rogue z let 2017-19 vybavené varováním před čelním nárazem zaznamenaly o 49 % nižší míru tohoto typu nehod. Pokud byl Rogue vybaven vedle AEB i adaptivním tempomatem, klesla míra o 54 %.
Celkově pak Nissany vybavené AEB měly 8% pokles nároků z odpovědnosti, zatímco vozy BMW a Mini s AEB v letech 2013-17 zaznamenaly o 13 % nižší míru.
Související
Nepřehlédněte
Diskuze
Nejčtenější články
A je to černé na bílém! Asistenční systémy řidičům reálně moc nepomáhají
- Asistenční technologie jsou běžnou výbavou aut už řadu let
- Jejich hlavním úkolem je pomáhat přecházet nehodám
- Nová studie ale zpochybňuje jejich přínos
Nová auta mají plno asistenčních systémů, ale ve skutečnosti jsou spíš na obtíž
Moderní auta jsou doslova prošpikována nejrůznějšími poloautonomními asistenčními systémy a neustále přibývají další. Od července je například v EU u nových vozů povinný systém ISA neboli Inteligent Speed Asistent. Ten řidiče upozorní v momentě, kdy překročí nejvyšší povolenou rychlost na dané silniční komunikaci. Americká organizace Insurance Institute for Highway Safety (IIHS) se v nové studii zaměřila na to, jestli mají tito asistenti skutečně takový pozitivní vliv na bezpečnost. Výsledek (ne)překvapí.
Technologie nepomáhají předcházet nehodám
Studie analyzovala data shromážděná neziskovou výzkumnou organizací Highway Loss Data Institute, která publikuje statistiky o pojistných ztrátách na amerických silnicích. Změřila se přitom na data o pojistných událostech vozidel Nissan a BMW v letech 2013 až 2022. Obě značky používají i velké části své modelové řady funkci poloautonomního řízení – ProPilot u Nissanu a Driving Assistant Plus u BMW.
IIHS, která je americkou obdobou evropského Euro NCAP, zjistila, že přítomnost bezpečnostních funkcí, jako je asistent změny jízdního pruhu nebo asistent pro udržování vozu v jízdním pruhu, nevedla ke statisticky významnému snížení počtu nehod.
„Vzhledem k tomu, že neexistují jasné důkazy o tom, že částečná automatizace předchází haváriím, uživatelé ani regulátoři by si ji neměli plést s bezpečnostním prvkem,“ varovala Jessica Cicchino, senior viceprezidentka pro výzkum v IIHS s tím, že takové funkce vyvolávají falešný pocit bezpečí. Prezident IIHS David Harkey částečně autonomní funkce spíše než k bezpečnostním prvkům k výbavě zajišťující pohodlí, jako jsou elektricky ovládaná okna nebo vyhřívaná sedadla.
Volant v autě značky Nissan | foto: Unsplash
Čtěte také: Pokuta za pásy – Na místě je to až za 2 000 Kč, ve správním řízení i více
Nouzové brzdy smysl mají
Vozy vybavené těmito funkcemi mívaly také systém automatické nouzové brzdy (AEB), které jsou součástí moderních asistenčních systémů. Při detekci nebezpečí srážky s vozidlem před sebou, automaticky aktivuje brzdy, aby minimalizoval riziko srážky. AEB však IIHS klasifikuje jako funkci zabraňující havárii, nikoli jako částečnou autonomní funkci.
Ze studie přitom vyplynulo, že u automobilů vybavených AEB došlo k výraznému snížení nároků z odpovědnosti za škodu, což jsou nároky, kdy dojde k poškození majetku cizích řidičů. Například vozy Nissan Rogue z let 2017-19 vybavené varováním před čelním nárazem zaznamenaly o 49 % nižší míru tohoto typu nehod. Pokud byl Rogue vybaven vedle AEB i adaptivním tempomatem, klesla míra o 54 %.
Celkově pak Nissany vybavené AEB měly 8% pokles nároků z odpovědnosti, zatímco vozy BMW a Mini s AEB v letech 2013-17 zaznamenaly o 13 % nižší míru.
