Tak se konečně dočkali! Vědci John B. Goodenough, M. Stanley Whittingham, Akira Yoshino získali prestižní Nobelovu cenu za vynález Li-Ion baterií, které dnes pohánějí drtivou většinu všech přenositelných elektronických zařízení, od mobilních telefonů, notebooků, wearables, až po elektromobily.
Tip: Otec Li-Ion baterií vymyslel nový typ baterie. Je doslova revoluční
Na tradiční a velmi prestižní ocenění, jehož historie sahá 118 let zpátky, si přitom museli počkat více než 30 letech od nasazení jejich technologie do komerčních produktů. Získat Nobelovu cenu za chemii totiž není vůbec snadný úkol, především kvůli tomu, jak širokou škálu oborů v sobě zahrnuje.
Kromě významu samotného objevu, který v dnešním světě Li-Ion baterie mají, zde svou roli zřejmě sehrál i věk nejstaršího z vědců, Goodenougha, který se tak stal rekordním laureátem, když si Nobelovku odnáší ve velmi požehnaném věku 97 let. Posmrtně se již tato vědecká cena neuděluje.
„Li-Ion baterie, které se na trhu objevily poprvé v roce 1991, přinesly revoluční změnu do našich každodenních životů. Tyto lehké, nabíjecí, velmi výkonné baterie se využívají všude od mobilních telefonů přes notebooky po elektromobily,“ uvádí na svých stránkách švédská akademie věd, která uděluje Nobelovy ceny. „Mohou také uchovávat značné množství energie z obnovitelných zdrojů a jsou tak základem pro vytvoření bezdrátové společnosti nepoužívající fosilní paliva.“
The 2019 #NobelPrize in Chemistry has been awarded to John B. Goodenough, M. Stanley Whittingham and Akira Yoshino “for the development of lithium-ion batteries.” pic.twitter.com/LUKTeFhUbg
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 9, 2019
Vývoj lithium-iontové baterie začal během ropné krize v 70. letech minulého století, protože se hledaly technologie pro snížení závislosti na fosilních palivech. Nicméně tehdy vědci přišli nejdříve s takovou baterií, která byla kvůli vysokému obsahu lithia velmi hořlavá a tedy nebezpečná, až přidání kobaltu a další zdokonalení zajistilo takový vynález, za který byla právě uvedená trojice vědců rovnoměrně oceněna.
První komerčně použitelná Li-Ion baterie přišla v roce 1985 a kromě bezpečnosti měla 2x větší kapacitu při zachování rozměrů. A vývoj stále pokračuje, ačkoliv v dnešním světě ani další postupné zvyšování hustoty lidem nestačí. Dnešní Li-Ion baterie používané v elektromobilech mají hustotu kolem 250-300 Wh/kg, ovšem jejich nástupcem by měly být tzv. solid-state baterie disponující hustotou přes 400 Wh/kg a jsou ještě více bezpečné.
Tak se konečně dočkali! Vědci John B. Goodenough, M. Stanley Whittingham, Akira Yoshino získali prestižní Nobelovu cenu za vynález Li-Ion baterií, které dnes pohánějí drtivou většinu všech přenositelných elektronických zařízení, od mobilních telefonů, notebooků, wearables, až po elektromobily.
Tip: Otec Li-Ion baterií vymyslel nový typ baterie. Je doslova revoluční
Na tradiční a velmi prestižní ocenění, jehož historie sahá 118 let zpátky, si přitom museli počkat více než 30 letech od nasazení jejich technologie do komerčních produktů. Získat Nobelovu cenu za chemii totiž není vůbec snadný úkol, především kvůli tomu, jak širokou škálu oborů v sobě zahrnuje.
Kromě významu samotného objevu, který v dnešním světě Li-Ion baterie mají, zde svou roli zřejmě sehrál i věk nejstaršího z vědců, Goodenougha, který se tak stal rekordním laureátem, když si Nobelovku odnáší ve velmi požehnaném věku 97 let. Posmrtně se již tato vědecká cena neuděluje.
„Li-Ion baterie, které se na trhu objevily poprvé v roce 1991, přinesly revoluční změnu do našich každodenních životů. Tyto lehké, nabíjecí, velmi výkonné baterie se využívají všude od mobilních telefonů přes notebooky po elektromobily,“ uvádí na svých stránkách švédská akademie věd, která uděluje Nobelovy ceny. „Mohou také uchovávat značné množství energie z obnovitelných zdrojů a jsou tak základem pro vytvoření bezdrátové společnosti nepoužívající fosilní paliva.“
The 2019 #NobelPrize in Chemistry has been awarded to John B. Goodenough, M. Stanley Whittingham and Akira Yoshino “for the development of lithium-ion batteries.” pic.twitter.com/LUKTeFhUbg
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 9, 2019
Vývoj lithium-iontové baterie začal během ropné krize v 70. letech minulého století, protože se hledaly technologie pro snížení závislosti na fosilních palivech. Nicméně tehdy vědci přišli nejdříve s takovou baterií, která byla kvůli vysokému obsahu lithia velmi hořlavá a tedy nebezpečná, až přidání kobaltu a další zdokonalení zajistilo takový vynález, za který byla právě uvedená trojice vědců rovnoměrně oceněna.
První komerčně použitelná Li-Ion baterie přišla v roce 1985 a kromě bezpečnosti měla 2x větší kapacitu při zachování rozměrů. A vývoj stále pokračuje, ačkoliv v dnešním světě ani další postupné zvyšování hustoty lidem nestačí. Dnešní Li-Ion baterie používané v elektromobilech mají hustotu kolem 250-300 Wh/kg, ovšem jejich nástupcem by měly být tzv. solid-state baterie disponující hustotou přes 400 Wh/kg a jsou ještě více bezpečné.