Evropa se rychle transformuje na kontinent elektromobility, což však vyžaduje robustní síť dobíjecích stanic. Zatímco některé státy jdou příkladem, jiné, včetně České republiky, mají v tomto směru stále co dohánět. Jak si jednotlivé země stojí a co to znamená pro české řidiče elektromobilů?
Přes 57 % veřejných dobíjecích stanic v Evropské unii se nachází pouze ve třech zemích – Nizozemsko má s 21,2 % podíl největší, následováno Francií a Německem, které se podílejí 18,4 % a 17,5 % na celkovém počtu dobíjecích stanic v EU.
Tyto státy představují tahouny evropské infrastruktury pro elektromobily, ať už díky své ekonomické síle, nebo díky výrazné podpoře elektromobility ze strany vlád. Například Nizozemsko investovalo enormní prostředky do snadného přístupu k dobíjecím místům, což se odráží v jejich hustotě i kvalitě.
Česko se nachází na 14. příčce v rámci EU, co se týče počtu veřejných dobíjecích bodů. K dispozici máme 5 646 dobíjecích stanic, což sice není špatné, ale stále to nestačí k tomu, abychom se mohli rovnat s evropskými lídry. V Česku je sice znatelný nárůst počtu dobíjecích bodů, ale na rozdíl od západní Evropy stále chybí jejich rovnoměrné rozložení, zejména v menších městech a na venkově. Situaci částečně zlepšují investice ze strany energetických společností, ale tempo rozvoje je stále pomalejší, než by bylo žádoucí.
Naštěstí se Česká republika může pochlubit rostoucím podílem rychlých nabíječek. Až 20,5 % veřejných dobíjecích bodů v Česku má výkon mezi 50 až 150 kW, což je výrazně nad evropským průměrem, který se pohybuje kolem 5 %. Rychlonabíjecí stanice s výkonem nad 150 kW tvoří u nás 7,9 % všech dobíjecích stanic, což je velmi pozitivní trend, který nás přibližuje evropskému standardu.
Dostupnost dobíjecích stanic je jedním z hlavních faktorů, který ovlivňuje rozhodnutí lidí přejít na elektromobily. Zatímco počet registrovaných elektromobilů v Česku meziročně vzrostl o více než 60 %, stále zaostáváme za evropským průměrem, pokud jde o poměr dobíjecích bodů na vozidlo. Na jeden dobíjecí bod u nás připadá zhruba 5,2 elektromobilu, což není ideální, a Česko tak čelí potřebě dalšího rozvoje dobíjecí infrastruktury.
Pokud má Česká republika zůstat konkurenceschopná v oblasti elektromobility, musí urychlit výstavbu dobíjecích stanic a zajistit jejich rovnoměrné rozmístění. Vzor si může vzít z Nizozemska, které dbá na jednoduchý přístup k dobíjecí síti pro každého. Nedostatečná síť nejen omezuje komfort uživatelů, ale zpomaluje i celkovou transformaci dopravy směrem k udržitelnosti.
Evropa se rychle transformuje na kontinent elektromobility, což však vyžaduje robustní síť dobíjecích stanic. Zatímco některé státy jdou příkladem, jiné, včetně České republiky, mají v tomto směru stále co dohánět. Jak si jednotlivé země stojí a co to znamená pro české řidiče elektromobilů?
Přes 57 % veřejných dobíjecích stanic v Evropské unii se nachází pouze ve třech zemích – Nizozemsko má s 21,2 % podíl největší, následováno Francií a Německem, které se podílejí 18,4 % a 17,5 % na celkovém počtu dobíjecích stanic v EU.
Tyto státy představují tahouny evropské infrastruktury pro elektromobily, ať už díky své ekonomické síle, nebo díky výrazné podpoře elektromobility ze strany vlád. Například Nizozemsko investovalo enormní prostředky do snadného přístupu k dobíjecím místům, což se odráží v jejich hustotě i kvalitě.
Česko se nachází na 14. příčce v rámci EU, co se týče počtu veřejných dobíjecích bodů. K dispozici máme 5 646 dobíjecích stanic, což sice není špatné, ale stále to nestačí k tomu, abychom se mohli rovnat s evropskými lídry. V Česku je sice znatelný nárůst počtu dobíjecích bodů, ale na rozdíl od západní Evropy stále chybí jejich rovnoměrné rozložení, zejména v menších městech a na venkově. Situaci částečně zlepšují investice ze strany energetických společností, ale tempo rozvoje je stále pomalejší, než by bylo žádoucí.
Naštěstí se Česká republika může pochlubit rostoucím podílem rychlých nabíječek. Až 20,5 % veřejných dobíjecích bodů v Česku má výkon mezi 50 až 150 kW, což je výrazně nad evropským průměrem, který se pohybuje kolem 5 %. Rychlonabíjecí stanice s výkonem nad 150 kW tvoří u nás 7,9 % všech dobíjecích stanic, což je velmi pozitivní trend, který nás přibližuje evropskému standardu.
Dostupnost dobíjecích stanic je jedním z hlavních faktorů, který ovlivňuje rozhodnutí lidí přejít na elektromobily. Zatímco počet registrovaných elektromobilů v Česku meziročně vzrostl o více než 60 %, stále zaostáváme za evropským průměrem, pokud jde o poměr dobíjecích bodů na vozidlo. Na jeden dobíjecí bod u nás připadá zhruba 5,2 elektromobilu, což není ideální, a Česko tak čelí potřebě dalšího rozvoje dobíjecí infrastruktury.
Pokud má Česká republika zůstat konkurenceschopná v oblasti elektromobility, musí urychlit výstavbu dobíjecích stanic a zajistit jejich rovnoměrné rozmístění. Vzor si může vzít z Nizozemska, které dbá na jednoduchý přístup k dobíjecí síti pro každého. Nedostatečná síť nejen omezuje komfort uživatelů, ale zpomaluje i celkovou transformaci dopravy směrem k udržitelnosti.