Hybrid do města, ale i na dálnice

Kompaktní hatchback od Lexusu je nabízený v obecně čím dál populárnější hybridní variantě. A jak už jsme zde na Elektrických vozech mnohokrát uvedli, její bezesporu největší předností je přítomnost “automatické převodovky”, čili snažší jízdy “bez řazení”. Vše zkrátka zařídí chytrý hybridní systém. Vy si napoprvé zařadíte rychlost a poté už jen volíte maximálně mezi jízdními režimy. Je to jednoduché a velmi návykové. Ale abych hybridům nekřivdil, samozřejmě se také snaží dosáhnout i nižší spotřeby. A někdy se to povede. Automobilka uvádí v tabulkách 3,6 l / 100 km kombinovanou i městskou spotřebu, v případě ostatních silnic pak dokonce 3,5 l / 100 km, jenže nenechte se splést – většinou budete jezdit ve městě přinejlepším kolem 4 až 4,5 l / 100 km, v případě ostatních silnic pak zhruba kolem 5 l / 100 km.

Vždy záleží na jízdním stylu řidiče, takže pokud zapnete normální režim, nikoliv sportovní a sešlápnete pedál při rozjezdu rovnou až na podlahu, můžete se s lepšími čísly předem rozloučit. Ale kdo se naučí využívat možnosti hybridního pohonu, může dosáhnout poměrně slušné spotřeby. Jde především o to plynule šlapat na pedál a ne zbrkle akcelerovat, či předvídat dopravní situaci a rekuperovat brzděním (probíhá automaticky, ale pokud nebudete tímto způsobem zpátky získávat kinetickou energii, pak nebudete dobíjet baterie a tedy budete spalovat více paliva). Čistě na elektrický pohon z baterií ovšem ujedete jen několik málo kilometrů, jde tedy opět pouze o systém, který má snížit spotřebu zejména při rozjezdech, kde se zapojují zpravidla oba dva motory, spalovací i elektrický.

Pár much a komárů v interiéru

Stačí přepnout jízdní režim na sportovní a z modrého podsvícení se osvětlení interiéru a obrazovky pod volantem změní do rudých barev. A s Lexusem CT 200h můžete přivítat pořádné peklo. Pedál akcelerace je okamžitě schopnější přidat již při nepatrném sešlápnutí mnohem více výkonu, vhodného třeba pro rychlé a bezpečné předjíždění. Přitom interiér zůstává stále poměrně tichý. Jediné, co občas uslyšíte, jsou “koně” u spalovacího motoru zejména při náhlém sešlápnutí pedálu akcelerace, či bzučení připomínající komáry u elektromotoru. To se však bude dít maximálně při popojíždění ve městě, většinou jen do rychlosti kolem 40 km/hod, v závislosti na jízdním stylu řidiče, terénu, apod.

Pak ale v interiéru najdeme i pár “much”, ať už jde o stále ne zcela intuitivní ovládání středového 7palcového panelu – zejména pokud jde o navigaci. Speciální kolečko, které stačí otočit pro poskočení o jednu položku dále, má možná o něco rychlejší odezvu než prehistorický dotykový panel z jiných vozů automobilky, nicméně třeba při zadávání adresy do navigace a nalezení jednotlivých písmenek z abecedy jde o velmi nešikovné řešení. A pak opět v systému chybí podrobnější údaje o spotřebě, např. za celou cestu, nejen pár minut zpátky. Ale to je asi tak vše, co se dá Lexusu vytknout. Naopak skvělá jsou závodně laděná i pohodlná sedadla z textilu či jemné kůže, včetně opěry hlavy, která navíc lépe chrání krční páteř v případě nárazu. A nechybí ani vyhřívání sedadel.

Ovládání a chytré asistenční systémy

Ty nejpoužívanější funkce, které jsou potřeba během jízdy, najdete stále na samostatných tlačítkách kolem vás – ať už jde o středovou desku, volant, či prostor kolem volantu, nebo dveří. A ke složitějšímu ovládání středového panelu přes otočný ovladač se nemusíte ani dostat. Nicméně pak jsou tu tzv. chytré asistenční systémy, o kterých prakticky ani nemusíte vědět, přitom se můžou dost hodit. Příkladem je třeba bezpečností systém s nejprve zvukovou i haptickou výstrahou a posléze i automatickým brzděním, ať už při jízdě za brzdícím či stojícím vozem nebo i jako ochrana chodců. Zkrátka kdykoliv, kdy by mohlo dojít ke kolizi. Systém takovou situaci pomocí radarů na autě odhalí a pomůže co nejlépe zvládnout. Párkrát jsem se to snažil v reálném provozu nasimulovat a záchrana se povedla na jedničku.

Dále pak jsou u Lexusu k dispozici: asistent pro udržení vozidla v jízdním pruhu, automatická dálková světla, či adaptivní tempomat upravující rychlost podle vozu před vámi. Nechybí ani parkovací kamera včetně pomocných čar pro usnadnění parkování, či možnost elektronického sklopení zpětných zrcátek. A pak bych ještě zmínil systém pro rozpoznávání dopravních značek, který ovšem ne vždy čte správně všechny značky. Problém může nastat třeba ve městech, kde přečte klidně i značky z bočních ulic, které se přitom nevztahují k hlavní silnici, po které jedete. Takže se vyobrazenou značkou na displeji pod volantem zkrátka nemůžete za každou cenu řídit. Spíše jde jen o bonusového pomocníka. A to nejsou všechny chytré systémy, které u Lexusu najdeme, každopádně vždy záleží na variantě a výbavě vozu.

Zhodnocení

Nový Lexus CT 200h dokázal zanechat skvělý celkový dojem, a to hlavně nadčasovým a luxusním designem, či bohatou výbavou s celou řadou chytrých a opravdu fungujících asistentů a dalších prvků, které dokáží značně zpříjemnit jízdu, nebo zvýšit bezpečnost. Za nejlevnější variantu přitom dáte něco kolem 750 tisíc, což není za značku Lexus až zas tak hluboko do kapsy. A pokud si připlatíte za lepší výbavu, dostanete se na částku někde kolem 1 milionu, takže o žádném nepříjemném překvapení rozhodně nemůže být řeč, spíše naopak.

Lexus CT 200h: specifikace