Kaabo Skywalker 8H: specifikace

Elektrokoloběžka působí opravdu bytelně!

Koloběžku rozložíme sešlápnutím červeného mechanismu – je potřeba poměrně značná síla – a úplné otevření nám potvrdí hlasité kliknutí. Následně je ještě potřeba otočit kolík na pravé straně do uzamčené polohy, aby se vám náhodou na výmolech nezačala skládat. O pevnosti kovové osičky s červenou plastovou páčkou jsem měl trochu pochybnosti, ale ty se s ježděním rozptýlily a dvě zajištění drží nehnuta i při jízdě ve výmolech.

Řídítka jsou výškově nastavitelná, a to velkoryse od 77 do 112 cm od země. Osobně bych ještě pár cm nahoru přidal. Naopak se šířkou toho moc měnit nejde, gripy jsou pevnou součástí a mají rozpětí 55 cm. Konce jsou mírně zahnuté směrem k jezdci.

Kaabo Skywalker 8H má i podsvícení | foto: vlastní

Odvoz zn. snadno

Při skládání postupujete přesně naopak. Není to nejrychlejší způsob, ale vypadá životaschopně a o to jde. Skládat jdou také řídítka, a to zatažením za prstenec do strany a stlačením. Složenou koloběžku lze přenášet, ale spíš jen pár metrů – jednak tvar tyče řízení není zakulacený a tlačí do prstů, zadruhé hmotnost necelých 20 kg se pronese. Stále se však dá koloběžka rozumně používat v režimu kombinace s MHD, což jsem si po Praze užíval.

K zapnutí je potřeba otočit klíčem ve spínací skříňce, co vypadá jako zapalování v autě – nejprve se vám rozsvítí kontrolka napětí, poté zapínacím tlačítkem startujete. Na displeji se rozsvítí ukazatel rychlosti, zvoleného rychlostního stupně a zda je umožněn start z nuly. V základním nastavení je nutné se nejdřív odrazit, až poté se sepne motor, což je pro začátečníky bezpečnější.

Z tohoto důvodu (a legislativy) má z výroby koloběžka seškrcený výkon, aby nejela přes 25 km/h. V servisním menu je možné výkon zvednout, ale výrobce to nedoporučuje (nedělejte to, pokud si nejste vědomi případných rizik). Ostatně ani přesný postup v návodu nenajdete.

Kaabo musíte “nastartovat” klíčkem | foto: vlastní

Zátah i v kopcích

Jízda na Skywalkeru 8H mě v mnohém překvapila. 500W motor v náboji zadního kola dokáže už od začátku slušně kopnout a akceleruje do takových 30 km/h ochotně. Vyšší rychlosti jsou doprovázené poměrně hlasitým vrčením motoru, který evokuje daleko větší výkon, než ve skutečnosti má. Potěšilo mě, že i do prudšího kopce, kde by už 350W koloběžka začínala „škytat“, tak stále táhne, byť rychlost spadne třeba na 10-15 km/h. V Praze jsem vlastně narazil jen na 2 kopce, kde jsem se musel na vrchol doodrážet. Zkrátka vás Skywalker nenechá pěšky ani v kopcích.

Pocit z řídítek mě od první projížďky dal až přílišný pocit jistoty. Jak se říká, zabrat za plyn dokáže každý, s brzdou je to horší. Ale od začátku. Tyč řízení je velmi tuhá a to i s pomyšlením na to, že koloběžka byla nová, koloběžka za jízdy působí solidním dojmem a zejména zkušenější řidič si jízdu ve vysoké rychlosti užije. Tuhost ale znamená taky to, že vám dá koloběžka sežrat každou chybu. Stalo se mi, že při prudším brzdění z kopce v asi 40 km/h jsem zažil wobbling, což je stav, kdy se začnou za specifických okolností sčítat kmity v předním zavěšeném kole a můžou se zesílit do té míry, že to jezdce katapultuje. Nad 30 km/h už to chce respekt – a soudnost.

Řídítka se velice snadno drží a jsou stabilní | foto: vlastní

Velká koloběžka, malá plocha

Navzdory monstróznímu dojmu tu ale není moc místa na nohy. Deska má sice velkorysých 63×19 cm, ale ne celá plocha je využitelná kvůli přednímu kloubu a zadnímu tlumiči – reálně si stoupnete na plochu 46×16,5 cm. To je stále ucházející a nějak nepříjemně jsem si nepřipadal. Navíc pomáhá hrubá struktura, takže ani při cuknutí po povrchu noha nepodklouzne. Pár centimetrů dozadu by ale stabilitě pomohlo.

Nejlepší postoj se ukázal být s nohama v úhlu 45° za sebou, trochu jako na skateboardu – takhle jsem byl nejstabilnější a velká šířka podvozku umožňuje pracovat nohama daleko víc než u „tenkých“ koloběžek, kde dáte sotva nohy za sebe. To tu nejde, neboť vzadu byste stáli na tlumiči. Po několika dnech jsem zjistil, že si postupně najdete určitý styl, kdy uvolníte záda i nohy a jízda je příjemná i po ujetí víc než 15 km.

• Elektrokoloběžky Kaabo si můžete objednat zde

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, Design a konstrukce, příslušenství
» 2. Jízdní vlastnosti, Dojezd a nabíjení, Závěr

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, Design a konstrukce, příslušenství
» 2. Jízdní vlastnosti, Dojezd a nabíjení, Závěr

Opravdu brutální brzdy!

Velká rychlost vyžaduje dobré brzdy. Koloběžka má dvě, ale obě v zadním kole – elektrodynamickou, která dokáže rekuperovat energii a mechanickou (kotoučovou) od firmy Zoom. Přední kolo je nebrzděné. Brzdná síla je víc než dostatečná, umění je spíš brzdit přiměřeně, protože brzdy jsou z výroby seřízené opravdu hodně jedovatě a prudší zatáhnutí za páčku brzdy může skončit smykem. Na druhou stranu je lepší mít ve smyku zadní než přední kolo.

Nevím, jestli to bylo přepravou nebo už z výroby, nicméně zadní kolo se při rozjíždění trochu odchyluje do strany, což ale způsobuje, že kotouč lehce škrtne o brzdové destičky a poznáte to podle plechového zacinkání. Po týdnu ježdění a seřízení počáteční neduhy vzaly za své a dá se čekat, že nerovnosti se opotřebením destiček srovnají. Brzdy je důležité seřídit – zkontrolujte dotažení lanka vzadu a případně drobně dokorigujte šroubem u páčky.

Kotouč je dále ventilovaný, což pomáhá chlazení, ale vzhledem k aktuálnímu počasí jsem tohle nevyzkoušel. Vlastně jednou trochu ano, po opakovaném prudkém brzdění z rychlosti byl z nových destiček cítit charakteristický zápach, ale to byl hodně extrémní scénář použití a běžně zůstávají brzdy jen zahřáté, ale ne žhavé. Záleží, jestli jdete ostře po brzdě nebo spíš využíváte rekuperaci.

Pohled na zadní brzdu | foto: vlastní

Asfaltová peřina

Koloběžka má obě 8″ kola odpružená, vpředu je kolo zavěšené na teleskopické vidlici, vzadu na dvojici tlumičů, což oceníte na rozbitých cestách. U předního kola si pomůžete i správným dohuštěním duše pneumatiky na 2,5 bar, ventilek je na poměry koloběžek přístupný dobře. Zadní kolo je poté pevné – perforované. Samozřejmě problém jménem kočičí hlavy odpružení eliminovat nedokáže, ale bylo milým překvapením, že i na výmolech nejdou z podvozku velké rány a lze si dovolit i trochu větší rychlost, zadní kolo nikam neodskakuje a jízda je příjemná. Paradoxně je zadní kolo s tvrdou pneumatikou při jízdě měkčí než přední.

Na výmolech a retardérech narazíte spíš podvozkem. Světlá výška je v nejnižším místě pouhých 8,5 cm a asi třikrát během cest jsem ucítil, že jsem „vzal“ podvozek. Takže na tohle pozor.

Zadní pohled na Kaabo Skywalker 8H | foto: vlastní

Je to zabiják

Už jsem se dotkl rychlosti, pojďme se podívat na tento aspekt. Na rovině mě (80 kg tělesné hmoty a nějaký ten batoh na zádech) koloběžka vezla rychlostí atakující 40 km/h, což překonalo očekávání podle výkonu. Na předním kole mě pobavil nápis, že je určeno maximálně do 30 km/h. Kdyby výrobce pneumatiky tušil, na kolik se dá tady rozjet… Obecně se dá říct, že v „legální“ rychlosti je řízení stabilní, nad ní už je všechno hodně cítit a musíte se na jízdu daleko víc soustředit. V žabkách a tričku bych to nezkoušel.

Na displeji se dají přepínat tři rychlosti a můžete si zvolit, jestli chcete start z nuly nebo je potřeba, abyste se odrazili a pak vyjeli s pomocí motoru.

Přední pohled na elektrokoloběžku | foto: vlastní

… hlavně do města

Bezpečnostní výbava koloběžky zahrnuje přední, boční a zadní světlo doplněné odrazkou. Dál nechybí opravdu pronikavý klakson evokující sirény, naopak na blinkry se nedostalo, což je škoda. Světlomet vpředu je reflektorový, což už se tolik nevídá. Výkonově je perfektní, cestu osvětlí velmi jasně a daleko, minimálně 50 m. Směřování mi ale tolik nevyhovovalo, spíš než světelný kužel je to takový paprsek, který osvětlí jeden jízdní pruh nebo cyklostezku, zatímco krajnice je schována v beznadějné tmě. Zkrátka je to spíš pro městské popojíždění, tam, kde sloupy veřejného osvětlení končí, už jsem se necítil úplně příjemně.

Boční osvětlení je zde v podobě tyrkysových LED pásků, které podsvítí podvozek a koloběžka je lépe viditelná. Ty svítí opravdu hodně silně a dá se říct, že tahle koloběžka má prostě auru. Pro jistotu by neuškodila i oranžová odrazka, nicméně přehlédnout tyrkysovou záři by vyžadovalo snad slepotu. Vzadu je poté červené koncové světlo sdružené s brzdovým a hlavní odrazkou, další dvě odrazky jsou nalepené po stranách zadního blatníku, ale jsou to pouze malé samolepicí proužky.

Detailní pohled na podsvícení | foto: vlastní

Elektrokoloběžce vyhovuje pomalejší tempo

Li-ion akumulátor s pracovním napětím 48 V má kapacitu 13 Ah a uchovává tedy 624 Wh energie. Kaabo tvrdí, že elektronika hlídá stav každého jednoho článku. Udávaný dojezd 50 km je možný za ideálních podmínek (max. 25 km/h po rovině), když jsem jezdil rychlostí přes 30 km/h, pohyboval se reálně spíš kolem 25-32 km, dokázal bych si tu tedy představit i více kapacitní baterii. Je to však o kompromisu s hmotností vozidla.

Koloběžka s vybíjením někam ke 40 V postupně během posledních kilometrů omezuje proud do motorů až k nule, takže to není tak, že by najednou „exnula“. Dodávaná nabíječka má parametry 54 V/2 A a nabije koloběžku za cca 6 hodin, což je celkem běžná hodnota mezi koloběžkami. Nabíjecí konektor je klasický třípinový a je v pravé seříznuté hraně nášlapné desky dost nenápadný.

Na konci testování se mi vozítko celkem vrylo do paměti. Monstrózní vzezření, ale přitom taková dobrá městská koloběžka. Horkou konkurencí může být například City Boss GV5, která taktéž sází na poměr cena/výkon, nebo Bluetouch BT500, která je dražší, ale nabídne větší dojezd. Kaabo je na českém trhu mladá značka a svoje místo v segmentu do 20 tisíc ještě nemá, přece jenom, proti modelům jako je Wolf je tohle jen odvar – ale právě Skywalker může být ta masovka.

• Elektrokoloběžky Kaabo si můžete objednat zde

rychlost	ve vysoké rychlosti méně stabilní
cena/výkon	úzký paprsek světlometu
tuhá konstrukce	krátká nášlapná plocha
vyjede i ostřejší kopce
dostatečný dojezd