Asi všichni majitelé elektromobilů touží po tom, aby se jejich auta na dlouhých cestách nabíjela co nejrychleji a oni se tak nemuseli příliš zdržovat, když zrovna spěchají. Nelze rozporovat, že během posledních let se nabíjecí výkony elektromobilů rapidně zvýšily, a tím se také samozřejmě zkracují nabíjecí zastávky řidičů. Někdy se však stává, že se elektromobil nenabíjí tak rychle, jak by majitel očekával, což nemusí být ve spěchu příjemné. Je to tím, že rychlost nabíjení v reálném světě ovlivňuje mnoho faktorů.
Prvním a asi nejvíce zřejmým faktorem je výkon samotné dobíjecí stanice. Nejpomalejší jsou dobíječky, které využívají střídavý proud. Rychlonabíjecí stanice proto využívají proud stejnosměrný. I ty se však mezi sebou zásadně liší svými výkony. Nejběžnější rychlonabíječky disponují výkonem 50 kW a můžete je najít například u obchodních domů nebo v méně frekventovaných oblastech.
Z pravidla na nich strávíte dobíjením alespoň hodinu. Mezi nejrychlejší nabíječky se aktuálně řadí například síť Ionity, která dodává výkon až 350 kW, a proto zde vůz dobijete v řádech nižších desítek minut.
Neplatí to však pro všechny elektromobily. Každý z nich totiž dokáže přijmout jiný výkon. Většinou platí, že čím větší má vůz baterii, tím větším výkonem ji je možné nabíjet. Přestože však u vysokokapacitních baterií můžete dosáhnout vysokých nabíjecích výkonů, celkový čas u stanice se často nezkrátí, neboť je nutné dodat více energie.
Dalším faktorem, který určuje, jaký nabíjecí výkon auto podporuje, je chemické složení baterie a její nastavení automobilkou. Každá společnost totiž podle technických možností určuje, jaký výkon je baterie schopná pojmout. Často platí, že baterie s vyšším napětím (často 800 V – pozn. redakce) podporují také vyšší nabíjecí výkony. Výjimkou je Tesla, která dosahuje vynikajícího nabíjecího výkonu 250 kW i přes napětí pouhých 400 V. Podporované nabíjecí výkony se většinou pohybují mezi 50 až 250 kW.
Pokud se o elektromobily již nějakou dobu zajímáte, pak určitě víte, že elektromobil není možné nabíjet maximálním výkonem po celou dobu připojení na stanici. Aby se zvýšila životnost baterie a omezilo její zahřívání, pohybuje se výkon po takzvané nabíjecí křivce. Většinou platí, že maximálního výkonu dosáhne vůz při nabití přibližně 10 % a poté výkon postupně klesá.
Tempo poklesu pak závisí na konkrétním voze a jeho nastavení. Většinou se na rychlodobíjecích stanicích nevyplatí dobíjet elektromobil na více než 80 %, neboť dobití posledních procent trvá kvůli nízkému výkonu velmi dlouho.
Jedním z dalších faktorů, ovlivňujících dobíjení, je také počasí, a to konkrétně teplota. Každá baterie má totiž svou ideální teplotu pro dobíjení. Většinou jde o 20 až 25 stupňů Celsia. Některé elektromobily mají schopnost se před nabíjením připravit a zahřát nebo schladit baterii právě na tuto ideální teplotu. Díky tomu jsou schopny zkrátit čas strávený na nabíječce.
Asi všichni majitelé elektromobilů touží po tom, aby se jejich auta na dlouhých cestách nabíjela co nejrychleji a oni se tak nemuseli příliš zdržovat, když zrovna spěchají. Nelze rozporovat, že během posledních let se nabíjecí výkony elektromobilů rapidně zvýšily, a tím se také samozřejmě zkracují nabíjecí zastávky řidičů. Někdy se však stává, že se elektromobil nenabíjí tak rychle, jak by majitel očekával, což nemusí být ve spěchu příjemné. Je to tím, že rychlost nabíjení v reálném světě ovlivňuje mnoho faktorů.
Prvním a asi nejvíce zřejmým faktorem je výkon samotné dobíjecí stanice. Nejpomalejší jsou dobíječky, které využívají střídavý proud. Rychlonabíjecí stanice proto využívají proud stejnosměrný. I ty se však mezi sebou zásadně liší svými výkony. Nejběžnější rychlonabíječky disponují výkonem 50 kW a můžete je najít například u obchodních domů nebo v méně frekventovaných oblastech.
Z pravidla na nich strávíte dobíjením alespoň hodinu. Mezi nejrychlejší nabíječky se aktuálně řadí například síť Ionity, která dodává výkon až 350 kW, a proto zde vůz dobijete v řádech nižších desítek minut.
Neplatí to však pro všechny elektromobily. Každý z nich totiž dokáže přijmout jiný výkon. Většinou platí, že čím větší má vůz baterii, tím větším výkonem ji je možné nabíjet. Přestože však u vysokokapacitních baterií můžete dosáhnout vysokých nabíjecích výkonů, celkový čas u stanice se často nezkrátí, neboť je nutné dodat více energie.
Dalším faktorem, který určuje, jaký nabíjecí výkon auto podporuje, je chemické složení baterie a její nastavení automobilkou. Každá společnost totiž podle technických možností určuje, jaký výkon je baterie schopná pojmout. Často platí, že baterie s vyšším napětím (často 800 V – pozn. redakce) podporují také vyšší nabíjecí výkony. Výjimkou je Tesla, která dosahuje vynikajícího nabíjecího výkonu 250 kW i přes napětí pouhých 400 V. Podporované nabíjecí výkony se většinou pohybují mezi 50 až 250 kW.
Pokud se o elektromobily již nějakou dobu zajímáte, pak určitě víte, že elektromobil není možné nabíjet maximálním výkonem po celou dobu připojení na stanici. Aby se zvýšila životnost baterie a omezilo její zahřívání, pohybuje se výkon po takzvané nabíjecí křivce. Většinou platí, že maximálního výkonu dosáhne vůz při nabití přibližně 10 % a poté výkon postupně klesá.
Tempo poklesu pak závisí na konkrétním voze a jeho nastavení. Většinou se na rychlodobíjecích stanicích nevyplatí dobíjet elektromobil na více než 80 %, neboť dobití posledních procent trvá kvůli nízkému výkonu velmi dlouho.
Jedním z dalších faktorů, ovlivňujících dobíjení, je také počasí, a to konkrétně teplota. Každá baterie má totiž svou ideální teplotu pro dobíjení. Většinou jde o 20 až 25 stupňů Celsia. Některé elektromobily mají schopnost se před nabíjením připravit a zahřát nebo schladit baterii právě na tuto ideální teplotu. Díky tomu jsou schopny zkrátit čas strávený na nabíječce.