Jak tedy vybrat tu optimální velikost bateriového uložiště? Pro tuto otázku neexistuje jednoduchá a jediná odpověď. Záležet bude na každém případě zvlášť. Ale vše si rozebereme postupně.

Instalace fotovoltaické elektrárny, ilustrační | foto: Unsplash

Čtěte také: Kolik stojí solární elektrárna na rodinný dům? Záleží na mnoha faktorech…

Ostrovní nebo hybridní provoz?

Prvně je potřeba vědět, zda budeme baterii využívat v ostrovním systému (objekt je zcela samostatný a není připojen do sítě) nebo se bude jednat o pouhé uložiště přebytečné energie a náš dům bude stále připojen do distribuční sítě.

Pokud se jedná o baterii pro ostrovní systém, plánujeme kapacitu vždy podle spotřeby, abychom s elektřinou vystačili v době, kdy ji nebudeme moci vyrábět. Sečteme výkon všech spotřebičů v objektu, které chceme napájet, vynásobíme dobou provozu během dne a výsledek opět vynásobíme dobou, po kterou chceme být nezávislí. U domu bez napojení na síť to může být týden se zataženou oblohou, u obytného automobilu třeba dva dny provozu bez externího dobíjení.

V případě instalace baterie pro hybridní systémy (dům je připojen do distribuční sítě a v případě nedostatku vlastní elektřiny využíváme elektřinu ze sítě, v případě přebytků ji prodáváme) naopak plánujeme velikost baterie podle výroby. Naším primárním cílem je spotřebovat co nejvíce vyrobené elektřiny, abychom ji za velmi nevýhodných podmínek nemuseli prodávat do sítě.

Bateriové uložiště, ilustrační | foto: Unsplash

Čtěte také: Virtuální baterie. Vyplatí se, nebo byste se jí měli raději obloukem vyhnout?

Jak spočítat velikost baterie pro fotovoltaiku?

Podle instalovaného výkonu FVE si spočítáme průměrnou denní výrobu. Na 1 kWp připadá výroba přibližně 0,5 až 0,8 kWh elektřiny (zaleží na období v roce, náklonu panelů, orientaci na světovou stranu atp.). Pokud tedy vydělíme měsíční počet slunečných hodin průměrným počtem dnů v měsíci a vynásobíme koeficientem 0,5 až 0,8 (hodnota vyrobené elektřiny v kWh na 1 kWp instalovaného výkonu za hodinu osvětleného panelu), získáme tak průměrnou denní výrobu.

Na jaře a na podzim to bude zhruba 4 až 5 kWh energie denně, v létě pak 6 až 7 kWh. Takto vyrobenou elektřinu ale hned částečně potřebujeme na provoz objektu.

Vezmeme-li v potaz průměrnou spotřebu domu 10 kWh za den a například FVE o výkonu 3 kWp, během měsíce července budeme schopni denně vyrobit až 20 kWh energie. Půlku spotřebujeme pro provoz domu a druhou polovinu bychom chtěli uložit. Část můžeme použít na ohřátí vody a pro zbytek by se hodilo uložiště o kapacitě zhruba 6 až 9 kWh.

Jde tak odhadem říci, že na každý instalovaný 1 kWp se hodí bateriové uložiště o kapacitě 2 až 3 kWh. Vše ale bude záležet na konkrétním chování obyvatel domu a jejich individuálních potřebách.