Obnovitelné zdroje a zelená energie jsou často skloňované pojmy. Jednou z možností k získání zelené energie je využití větru. Jeho kinetickou energii přeměňují větrné elektrárny na elektřinu. Turbíny těchto elektráren mohou stát buďto samostatně nebo bývají seskupeny ve velkých větrných farmách.
Při vyslovení termínu větrná elektrárna si řada z nás nejčastěji představí vysoko se tyčící stavbu s dlouhými lopatkami a navazujícími gondolami. K pohonu turbíny stačí i lehký vánek, který roztáčí lopatky a vytváři tak kinetickou energii. Rotující lopatky otáčejí hřídelí gondoly, kde pomocí generátoru dochází k přeměně kinetické energie na energii elektrickou. Ta je následně vedena do transformátoru a poté dál do sítě elektrické soustavy.
Málokdo si vzpomene, že existují také větrné elektrárny s vertikální osou. Tyto elektrárny představují, oproti horizontálním elektrárnám, lepší řešení zejména v místech, kde dochází k častým změnám směru větru. Vertikální větrné elektrárny bývají méně hlučné a jejich konstrukce je jednodušší. Bohužel, účinnost vertikálních elektráren je až o 10 % nižší než u horizontálních elektráren, které se proto využívají častěji.
Čtěte také: Česko chystá změnu zákona. Větrné elektrárny půjde postavit 10× rychleji
Větrné turbíny jsou schopny pracovat ve větru o rychlosti od 11 km/h až po 90 km/h. Nejvyšší účinnosti dosahuje elektrárna při rychlosti větru asi 29 km/h, maximálního výkonu přibližně při 43 km/h. Elektrárny bývají nejčastěji umístěny na místech s častým a silným prouděním vzduchu, aby podávaly co nejvyšší výkon. Pobřežní větrné farmy vznikají jak na souši, tak na moři, vždy ale na místech s dobrým větrem.
I když v některých zemích hrají při výrobě elektřiny větrné elektrárny důležitou roli, v České republice se větrné elektrárny velké popularitě netěší. Poměrně často se můžeme setkat s názorem, že větrníky hyzdí krajinu, což také komplikuje rozhodování o jejich výstavbě. S tím následně úzce souvisí minimální podíl větrných elektráren na výrobě elektřiny v České republice. Ten činí dle zprávy Svazu moderní energetiky a Aliance pro energetickou soběstačnost (ze srpna 2023) pouhé 1 % z celkové výroby elektrické energie.
Obnovitelné zdroje a zelená energie jsou často skloňované pojmy. Jednou z možností k získání zelené energie je využití větru. Jeho kinetickou energii přeměňují větrné elektrárny na elektřinu. Turbíny těchto elektráren mohou stát buďto samostatně nebo bývají seskupeny ve velkých větrných farmách.
Při vyslovení termínu větrná elektrárna si řada z nás nejčastěji představí vysoko se tyčící stavbu s dlouhými lopatkami a navazujícími gondolami. K pohonu turbíny stačí i lehký vánek, který roztáčí lopatky a vytváři tak kinetickou energii. Rotující lopatky otáčejí hřídelí gondoly, kde pomocí generátoru dochází k přeměně kinetické energie na energii elektrickou. Ta je následně vedena do transformátoru a poté dál do sítě elektrické soustavy.
Málokdo si vzpomene, že existují také větrné elektrárny s vertikální osou. Tyto elektrárny představují, oproti horizontálním elektrárnám, lepší řešení zejména v místech, kde dochází k častým změnám směru větru. Vertikální větrné elektrárny bývají méně hlučné a jejich konstrukce je jednodušší. Bohužel, účinnost vertikálních elektráren je až o 10 % nižší než u horizontálních elektráren, které se proto využívají častěji.
Čtěte také: Česko chystá změnu zákona. Větrné elektrárny půjde postavit 10× rychleji
Větrné turbíny jsou schopny pracovat ve větru o rychlosti od 11 km/h až po 90 km/h. Nejvyšší účinnosti dosahuje elektrárna při rychlosti větru asi 29 km/h, maximálního výkonu přibližně při 43 km/h. Elektrárny bývají nejčastěji umístěny na místech s častým a silným prouděním vzduchu, aby podávaly co nejvyšší výkon. Pobřežní větrné farmy vznikají jak na souši, tak na moři, vždy ale na místech s dobrým větrem.
I když v některých zemích hrají při výrobě elektřiny větrné elektrárny důležitou roli, v České republice se větrné elektrárny velké popularitě netěší. Poměrně často se můžeme setkat s názorem, že větrníky hyzdí krajinu, což také komplikuje rozhodování o jejich výstavbě. S tím následně úzce souvisí minimální podíl větrných elektráren na výrobě elektřiny v České republice. Ten činí dle zprávy Svazu moderní energetiky a Aliance pro energetickou soběstačnost (ze srpna 2023) pouhé 1 % z celkové výroby elektrické energie.