Klimatická konference COP28, která se uskutečnila v Dubaji, přinesla jednu důležitou novinku. Tou je dohoda téměř 200 států na odklonu od fosilních paliv. Co přesně říká její obsah?
Na klimatické konferenci COP28 v Dubaji se zástupci skoro 200 zemí dohodli na něčem opravdu významném. A nebylo to vůbec jednoduché, souhlas zemí totiž přišel až po dlouhých týdnech diskutování a vyjednávání. Návrh dohody státy vyzývá k odklonu od fosilních paliv, tedy uhlí, ropy a zemního plynu, v energetických systémech a to tak, aby do roku 2050 bylo dosaženo uhlíkové neutrality.
Pravidla však nebudou pro všechny stejná. Země totiž budou moci emise snižovat podle své historie znečišťování planety nebo také dle jejich současné vyspělosti či rozvoje. Zkrátka, každému podle jeho možností.
Čtěte také: Bezfosilní Evropa do roku 2040? EU podpoří masivní výstavbu nových elektráren
Podle nové dohody mají být také do konce této dekády, tedy do roku 2030, ztrojnásobeny kapacity obnovitelných zdrojů energie. Státy pak mají také zdvojit své úspory energie. To vše by mělo významně pomoci nejen k dosažení uhlíkové neutrality, ale také k celkově zdravějšímu životu nás všech. Které kroky k naplnění těchto cílů státy provedou, jsme se však nedozvěděli.
Ne všechny státy však dohodu vůbec podepsaly. Dvěma takovými jsou například jedni z největších znečišťovatelů naší atmosféry, Čína a Indie. Právě v prvním ze zmíněných států se letos oproti minulému roku emise CO2 zvýšily o více než 458 milionů tun. Podaří se tedy cílů dosáhnout i přes státy, které nekooperují?
Klimatická konference COP28, která se uskutečnila v Dubaji, přinesla jednu důležitou novinku. Tou je dohoda téměř 200 států na odklonu od fosilních paliv. Co přesně říká její obsah?
Na klimatické konferenci COP28 v Dubaji se zástupci skoro 200 zemí dohodli na něčem opravdu významném. A nebylo to vůbec jednoduché, souhlas zemí totiž přišel až po dlouhých týdnech diskutování a vyjednávání. Návrh dohody státy vyzývá k odklonu od fosilních paliv, tedy uhlí, ropy a zemního plynu, v energetických systémech a to tak, aby do roku 2050 bylo dosaženo uhlíkové neutrality.
Pravidla však nebudou pro všechny stejná. Země totiž budou moci emise snižovat podle své historie znečišťování planety nebo také dle jejich současné vyspělosti či rozvoje. Zkrátka, každému podle jeho možností.
Čtěte také: Bezfosilní Evropa do roku 2040? EU podpoří masivní výstavbu nových elektráren
Podle nové dohody mají být také do konce této dekády, tedy do roku 2030, ztrojnásobeny kapacity obnovitelných zdrojů energie. Státy pak mají také zdvojit své úspory energie. To vše by mělo významně pomoci nejen k dosažení uhlíkové neutrality, ale také k celkově zdravějšímu životu nás všech. Které kroky k naplnění těchto cílů státy provedou, jsme se však nedozvěděli.
Ne všechny státy však dohodu vůbec podepsaly. Dvěma takovými jsou například jedni z největších znečišťovatelů naší atmosféry, Čína a Indie. Právě v prvním ze zmíněných států se letos oproti minulému roku emise CO2 zvýšily o více než 458 milionů tun. Podaří se tedy cílů dosáhnout i přes státy, které nekooperují?