Bezfosilní Evropa do roku 2040? EU podpoří masivní výstavbu nových elektráren
- Závislost na fosilních palivech by se měla v následujícím desetiletí výrazně snížit
- Evropský parlament připravil návrh nové energetické směrnice
- Přibude hlavně větrných a solárních farem
Větrná elektrárna
Závislost na fosilních palivech je stále velmi aktuální téma, i když opustilo nejvyšší příčky novinových titulků. Snaha o snížení nejen závislosti na importu, ale celkové spotřebě fosilních paliv podpořila vznik nové studie, která vyčísluje výši financí potřebnou ke zbavení se celého segmentu nerostných surovin. Potřebné investice dosahují výšin přesahující dva biliony eur.
Mají fosilní elektrárny na kahánku?
Hlavním cílem je rozšířit výstavbu a koncentraci větrných a solárních energetických systémů. Ostatní zdroje obnovitelné energie nejsou zapomenuty, jen by v této fázi neměly mít vyšší prioritu. Na studii pracuje Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu. Evropa by podle ní měla do roku 2030 investovat každoročně zhruba 140 miliard eur do výstavby a údržby infrastruktury. V dalším desetiletí by investice mohly poklesnout k hranici 100 miliard eur ročně. O výzkumu a jeho podrobnostech informuje agentura Reuters.
Ač se částka zdá být příliš vysoká, je třeba si vzpomenout, jak vysoké částky celá Evropa vynaložila při ochraně spotřebitelů v době počátku konfliktu Ukrajiny a Ruska. Tehdy částky kumulativně dosáhly výše téměř 800 miliard eur, a to během jediného roku. Průběžná investice 140 mld se tedy v tomto porovnání zdá být velmi zajímavá. Výstavbu fotovoltaických a větrných elektráren mají dále podpořit vodíkové a geotermální zdroje energie. Dočasně po dobu výstavby by energetický průmysl měly podpořit levné zdroje, například vytápění plynem. Nemělo by se ovšem jednat o období delší deseti let.
Fotovoltaická elektrárna
Čtěte také: Tato země využívá 98 % energie z obnovitelných zdrojů. Prý to může dokázat i Česko
Evropský parlament připravuje nové směrnice. Je to ale dost?
Tato cesta se zdá být opět o krok blíže realizaci. Evropský parlament totiž minulý měsíc odsouhlasil návrh nové legislativy, který ve velké míře podporuje právě přesun k obnovitelné energetice. Součástí je i zjednodušení administračních a schvalovacích procesů. Žádosti i výstavba nových elektráren by neměla zabrat více než dva roky. Do roku 2030 by měl podíl OZE stoupnout na 42,5 %.
Otázkou ovšem nyní zůstává, jak rychle dokáže Evropský parlament dostat návrh do finálního stavu i do konečného schválení. Do konce desetiletí sice stále 7 let zbývá, na úpravu administrativy i zahájení výstavby požadovaných elektráren již tolik nikoliv. Zůstane tedy pouze u ambiciózního plánu nebo se Evropská unie chopí situace zodpovědně a posune nás blíže čistější budoucnosti?
Související
Nepřehlédněte
Diskuze
Nejčtenější články
Bezfosilní Evropa do roku 2040? EU podpoří masivní výstavbu nových elektráren
- Závislost na fosilních palivech by se měla v následujícím desetiletí výrazně snížit
- Evropský parlament připravil návrh nové energetické směrnice
- Přibude hlavně větrných a solárních farem
Větrná elektrárna
Závislost na fosilních palivech je stále velmi aktuální téma, i když opustilo nejvyšší příčky novinových titulků. Snaha o snížení nejen závislosti na importu, ale celkové spotřebě fosilních paliv podpořila vznik nové studie, která vyčísluje výši financí potřebnou ke zbavení se celého segmentu nerostných surovin. Potřebné investice dosahují výšin přesahující dva biliony eur.
Mají fosilní elektrárny na kahánku?
Hlavním cílem je rozšířit výstavbu a koncentraci větrných a solárních energetických systémů. Ostatní zdroje obnovitelné energie nejsou zapomenuty, jen by v této fázi neměly mít vyšší prioritu. Na studii pracuje Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu. Evropa by podle ní měla do roku 2030 investovat každoročně zhruba 140 miliard eur do výstavby a údržby infrastruktury. V dalším desetiletí by investice mohly poklesnout k hranici 100 miliard eur ročně. O výzkumu a jeho podrobnostech informuje agentura Reuters.
Ač se částka zdá být příliš vysoká, je třeba si vzpomenout, jak vysoké částky celá Evropa vynaložila při ochraně spotřebitelů v době počátku konfliktu Ukrajiny a Ruska. Tehdy částky kumulativně dosáhly výše téměř 800 miliard eur, a to během jediného roku. Průběžná investice 140 mld se tedy v tomto porovnání zdá být velmi zajímavá. Výstavbu fotovoltaických a větrných elektráren mají dále podpořit vodíkové a geotermální zdroje energie. Dočasně po dobu výstavby by energetický průmysl měly podpořit levné zdroje, například vytápění plynem. Nemělo by se ovšem jednat o období delší deseti let.
Fotovoltaická elektrárna
Čtěte také: Tato země využívá 98 % energie z obnovitelných zdrojů. Prý to může dokázat i Česko
Evropský parlament připravuje nové směrnice. Je to ale dost?
Tato cesta se zdá být opět o krok blíže realizaci. Evropský parlament totiž minulý měsíc odsouhlasil návrh nové legislativy, který ve velké míře podporuje právě přesun k obnovitelné energetice. Součástí je i zjednodušení administračních a schvalovacích procesů. Žádosti i výstavba nových elektráren by neměla zabrat více než dva roky. Do roku 2030 by měl podíl OZE stoupnout na 42,5 %.
Otázkou ovšem nyní zůstává, jak rychle dokáže Evropský parlament dostat návrh do finálního stavu i do konečného schválení. Do konce desetiletí sice stále 7 let zbývá, na úpravu administrativy i zahájení výstavby požadovaných elektráren již tolik nikoliv. Zůstane tedy pouze u ambiciózního plánu nebo se Evropská unie chopí situace zodpovědně a posune nás blíže čistější budoucnosti?
