Evropa nečekaně kapituluje. Ruší zákaz spalovacích aut, Čína nás převálcuje

Klimatické cíle EU a jejich význam

Evropská unie v roce 2021 jasně řekla, kam chce směřovat – od roku 2035 se mají na jejím trhu přestat prodávat nová osobní auta se spalovacím motorem. Tento závazek se stal jedním z pilířů balíčku Fit for 55, který má do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 %.

Důvod je prostý a těžko přehlédnutelný. Klimatická změna už dávno není abstraktní pojem z vědeckých zpráv, ale realita, kterou vidíme kolem sebe. Extrémní horka, sucho, povodně nebo úbytek přírody nejsou otázkou názoru, ale přímým důsledkem dlouhodobého spalování fosilních paliv.

Silniční doprava přitom hraje významnou roli. V bohatých zemích patří k největším zdrojům emisí CO₂ a osobní automobily na benzin a naftu jsou její hlavní součástí. Každé nové auto se spalovacím motorem totiž znečišťuje ovzduší ještě mnoho let poté, co sjede z výrobní linky.

Stav evropského trhu s elektromobily

Evropa dnes patří k regionům, kde se elektromobilita prosazuje nejrychleji. V roce 2024 tvořily elektromobily a plug-in hybridy zhruba čtvrtinu všech nově registrovaných aut v EU, což je výrazně více než ve Spojených státech. Tento posun není náhodný, ale výsledkem kombinace politiky, technického pokroku a měnících se preferencí řidičů.

Prodej vozů se spalovacím motorem je naopak v dlouhodobém útlumu a celosvětově se už nevrátil na úroveň z roku 2017. Elektromobily si postupně získávají důvěru díky nižším provozním nákladům, tichému provozu a rychlému vývoji technologií, který zlepšuje dojezd i komfort.

Přestože se v médiích objevují zprávy o údajné „krizi elektromobilů“, dostupná data mluví jinak. Zájem o elektrická auta dál roste a nabíjecí infrastruktura se rozšiřuje, zejména v západní a severní Evropě. Právě tam je vidět, jak rychle se může změna stát běžnou součástí každodenního života.

Rostoucí tlak ze strany Číny

Čína v posledních letech výrazně urychlila elektrifikaci dopravy. Její výrobci dokázali díky rozsahu výroby a státní podpoře nabídnout cenově dostupné a technologicky vyspělé elektromobily, které nacházejí odbyt po celém světě.

Evropský trh není výjimkou. Dovoz čínských elektromobilů do EU se meziročně výrazně zvýšil, a to i přes zavedení cel a ochranných opatření. Pro mnoho zákazníků jsou tyto vozy atraktivní kombinací ceny a výbavy.

Pro evropské automobilky to představuje vážnou výzvu. Místo rychlého dohnání náskoku konkurence však část z nich volí cestu politického tlaku a žádá o zmírnění emisních pravidel, což jejich situaci dlouhodobě neřeší.

Politické ústupky automobilovému průmyslu

Evropská komise nyní navrhla zmírnit původní plán a nahradit stoprocentní přechod na bezemisní auta cílem 90% snížení flotilových emisí do roku 2035. Tento krok je výsledkem intenzivního lobbingu části automobilového průmyslu.

Zbývajících deset procent emisí má podle návrhu „vyřešit“ kombinace syntetických paliv a biopaliv. Na papíře to zní lákavě, v praxi je to ale mnohem složitější. Výroba těchto paliv je energeticky náročná, drahá a zatím probíhá jen v omezeném rozsahu, takže jejich schopnost skutečně pomoci klimatu zůstává sporná.

Podobně problematickou kapitolou jsou plug-in hybridy. Ty jsou často prezentovány jako kompromisní řešení, jenže realita provozu bývá jiná než laboratorní tabulky. Řada studií i zkušeností z praxe ukazuje, že jejich skutečné emise bývají výrazně vyšší, než se oficiálně uvádí.

Co nejistá pravidla znamenají pro průmysl i lidi

Časté úpravy dlouhodobých cílů oslabují důvěru v regulaci. Automobilky sice tvrdí, že potřebují stabilní prostředí pro plánování investic, ale zároveň samy tlačí na změny, jakmile se objeví první obtíže.

Zkušenosti z Norska nebo Číny přitom ukazují, že pevně nastavené cíle fungují. Norsko dosáhlo podílu přes 90 % elektromobilů na nových prodejích ještě před plánovaným termínem právě díky důsledné a stabilní politice.

Odklad přechodu má navíc zdravotní a geopolitické dopady. Delší spalování ropy znamená více znečištění ovzduší i pokračující závislost na dovozu fosilních paliv, což má vliv na bezpečnost i ceny energií.

Zdroj: Electrek