Fotovoltaika jako stromy. Solární věže rostou do výšky, jsou mnohem efektivnější

Nový typ solární elektrárny roste do výšky a přináší vyšší výkon i lepší využití slunečního světla.
Fotovoltaika, která roste do výšky
Solární energetika se dlouho opírala hlavně o rozsáhlé pozemky a velké střechy. To se ale začíná měnit. Nový směr ukazují vertikální solární věže, které místo rozšiřování do stran pracují s výškou a jiným využitím dopadajícího světla.
Za touto myšlenkou stojí americký startup Janta Power. Inspiroval se přírodou i moderní architekturou – stromy i mrakodrapy rostou nahoru, ne do šířky. Stejný princip přenáší do fotovoltaiky, která tak šetří místo a zvyšuje výkon.
Základem je trojrozměrná konstrukce s optimalizovanými úhly panelů. Věž zachytává sluneční paprsky z různých směrů během celého dne, aniž by vyžadovala velké plochy půdy. To otevírá solární energii i tam, kde dříve nebyla realistická.

Nová tvář solární energie
Podle dostupných údajů dokáže 3D solární věž vyrobit zhruba o polovinu více elektřiny než běžné panely položené na zemi nebo na střeše. Zásadní je přitom práce s prostorem – na stejné ploše vznikne až trojnásobný výkon, což je v místech s nedostatkem prostoru obrovská výhoda.
Velký rozdíl přináší také takzvaný kapacitní faktor, tedy to, jak efektivně systém využívá dostupné sluneční záření. Klasická fotovoltaika se dlouhodobě pohybuje kolem 22 %, zatímco u věží Janta Power se uvádí hodnota až přibližně 32 %. V praxi to znamená vyrovnanější a spolehlivější výrobu energie.
Zajímavý je i samotný průběh výroby během dne. Vertikální konstrukce lépe zachytí ranní i večerní slunce, kdy bývá spotřeba elektřiny nejvyšší. Výsledkem není jen vyšší výkon, ale také výroba energie v časech, kdy ji lidé a firmy skutečně potřebují.

Od letišť k městské infrastruktuře
Technologie nezůstává jen na papíře. Už dnes se testuje v reálném provozu, mimo jiné na letišti v Mnichově, kde Janta Power uspěla v mezinárodní soutěži zaměřené na udržitelná energetická řešení. Další instalace funguje také na letišti Dallas–Fort Worth ve Spojených státech.
U nových energetických technologií ale nerozhoduje jen nápad, nýbrž i ekonomika. Společnost uvádí náklady na výrobu elektřiny pod hranicí 0,05 dolaru (cca 1,02 Kč) za kilowatthodinu. Pro představu – světový průměr se dlouhodobě pohybuje okolo 0,15 dolaru (přibližně 3,08 Kč). Takový rozdíl může firmám i institucím výrazně snížit provozní náklady.
Právě díky kombinaci nízkých nákladů a malých prostorových nároků se počítá s širším využitím i mimo letiště. V budoucnu by věže mohly zásobovat energií datová centra, průmyslové areály nebo dobíjecí stanice pro elektromobily. Elektřina by tak vznikala přímo na místě spotřeby, bez zbytečných ztrát.
Zdroj: Janta Power
Autor článku

Diana kombinuje vědecký základ z potravinářské chemie s vášní pro udržitelnou energii a moderní dopravu. Zajímá se o technologie, které dnes působí jako sci-fi, ale brzy změní náš každodenní život.
Diana kombinuje vědecký základ z potravinářské chemie s vášní pro udržitelnou energii a moderní dopravu. Zajímá se o technologie, které dnes působí jako sci-fi, ale brzy změní náš každodenní život.








