Fotovoltaika jako stromy. Solární věže rostou do výšky, jsou mnohem efektivnější

Diana Křížová
Solární věže Janta Power | Zdroj: Janta Power
Solární věže Janta Power | Zdroj: Janta Power

Nový typ solární elektrárny roste do výšky a přináší vyšší výkon i lepší využití slunečního světla.

Fotovoltaika, která roste do výšky

Solární energetika se dlouho opírala hlavně o rozsáhlé pozemky a velké střechy. To se ale začíná měnit. Nový směr ukazují vertikální solární věže, které místo rozšiřování do stran pracují s výškou a jiným využitím dopadajícího světla.

Za touto myšlenkou stojí americký startup Janta Power. Inspiroval se přírodou i moderní architekturou – stromy i mrakodrapy rostou nahoru, ne do šířky. Stejný princip přenáší do fotovoltaiky, která tak šetří místo a zvyšuje výkon.

Základem je trojrozměrná konstrukce s optimalizovanými úhly panelů. Věž zachytává sluneční paprsky z různých směrů během celého dne, aniž by vyžadovala velké plochy půdy. To otevírá solární energii i tam, kde dříve nebyla realistická.

Texaský start-up Janta Power sází na vertikální solární věže s velkou plochou a vysokou účinností | Zdroj: Janta Power
Texaský start-up Janta Power sází na vertikální solární věže s velkou plochou a vysokou účinností | Zdroj: Janta Power

Nová tvář solární energie

Podle dostupných údajů dokáže 3D solární věž vyrobit zhruba o polovinu více elektřiny než běžné panely položené na zemi nebo na střeše. Zásadní je přitom práce s prostorem – na stejné ploše vznikne až trojnásobný výkon, což je v místech s nedostatkem prostoru obrovská výhoda.

Velký rozdíl přináší také takzvaný kapacitní faktor, tedy to, jak efektivně systém využívá dostupné sluneční záření. Klasická fotovoltaika se dlouhodobě pohybuje kolem 22 %, zatímco u věží Janta Power se uvádí hodnota až přibližně 32 %. V praxi to znamená vyrovnanější a spolehlivější výrobu energie.

Zajímavý je i samotný průběh výroby během dne. Vertikální konstrukce lépe zachytí ranní i večerní slunce, kdy bývá spotřeba elektřiny nejvyšší. Výsledkem není jen vyšší výkon, ale také výroba energie v časech, kdy ji lidé a firmy skutečně potřebují.

Prototyp trojrozměrné solární věže | Zdroj: Janta Power
Prototyp trojrozměrné solární věže | Zdroj: Janta Power

Od letišť k městské infrastruktuře

Technologie nezůstává jen na papíře. Už dnes se testuje v reálném provozu, mimo jiné na letišti v Mnichově, kde Janta Power uspěla v mezinárodní soutěži zaměřené na udržitelná energetická řešení. Další instalace funguje také na letišti Dallas–Fort Worth ve Spojených státech.

U nových energetických technologií ale nerozhoduje jen nápad, nýbrž i ekonomika. Společnost uvádí náklady na výrobu elektřiny pod hranicí 0,05 dolaru (cca 1,02 Kč) za kilowatthodinu. Pro představu – světový průměr se dlouhodobě pohybuje okolo 0,15 dolaru (přibližně 3,08 Kč). Takový rozdíl může firmám i institucím výrazně snížit provozní náklady.

Právě díky kombinaci nízkých nákladů a malých prostorových nároků se počítá s širším využitím i mimo letiště. V budoucnu by věže mohly zásobovat energií datová centra, průmyslové areály nebo dobíjecí stanice pro elektromobily. Elektřina by tak vznikala přímo na místě spotřeby, bez zbytečných ztrát.

Zdroj: Janta Power


Autor článku

Diana Křížová - Redaktor

Diana kombinuje vědecký základ z potravinářské chemie s vášní pro udržitelnou energii a moderní dopravu. Zajímá se o technologie, které dnes působí jako sci-fi, ale brzy změní náš každodenní život.


Komentáře


Nejnovější články