Evropskou unii můžete mít rádi nebo ji můžete nenávidět. Každopádně o osudu automobilového průmyslu na Starém kontinentu se bude rozhodovat spíše v nejvyšších kruzích v Bruselu, než na úrovni spotřebitelů. Pojďme se podívat, jaké scénáře se zatím na poli emisních předpisů v Evropě rýsují.
Jak ukázala loňská čísla, snížování emisí CO2 s pomocí předpisů funguje. Aktuálně všechny velké automobilky již vyrábějí elektrické automobily a postupně elektrifikují své portfolio, ať už jde o mild-hybridy, full-hybridy, plug-in hybridy, nebo čisté elektromobily, případně vodíkové elektromobily.
Jenže EU chce rychlejší přechod k elektromobilitě, zatím nejčistšímu a nejefektivnějšímu známému motorovému druhu dopravy. V příštích měsících má být schválena ekonorma Euro 7, která má vejít v platnost 1.1. 2026. Prakticky ji nesplní auto, které nebude mít elektrický pohon, tedy plug-in hybridy a elektromobily.
Definitivní hřebíček do rakve spalovacích motorů přijde o 10 let později, tedy s koncem roku 2035. Tvrdí to Pascal Canfin, předseda evropské komise pro životní prostředí: „V roce 2035 bude limit emisí CO2 tak přísný, že současná technologie zážehových a vznětových motorů již nebude schopna plnit nové limity.“
Čtěte také: Emisní norma Euro 7 má zlikvidovat spalovací motory
Předpisy EU budou tak přísné, že to bude znamenat konec všech spalovacích aut, včetně hybridů. To se pochopitelně nelíbí automobilkám, které se snaží nadále lobbovat za záchranu alespoň některých forem spalovacích aut. V letošním roce se má odehrát vůbec největší partie, ve které se definitivně rozhodne o osudu všech spalováků.
EU se snaží jít velmi tvrdě a někdy možná skoro až naivně proti klasickým výrobcům aut, aby sladili své cíly s ambiciózním cílem Bruselu dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Vzhledem k tomu, s jakým odstupem probíhá plánování vývoje v oblasti automotive, to ale možná jinak nejde.
Automobilky si pak logicky stěžují, že to pro ně nebude snadné a pro některé to může být skoro až likvidační. Ono přehodit výhybku není jen tak a bez mohutných investicí to prostě nepůjde. Kdyby k přechodu docházelo samovolně bez jakýchkoliv zásahů, tak si nemá nikdo na co stěžovat. Jenže právě předpisy EU společně s lobbováním automobilek, které prostě nemají za cíl zachránit planetu, ale namastit si kapsy, celou věc současně možná nejen řeší, ale i značně komplikují.
Čtěte také: Konec spalovacích aut v celé EU? 9 států je pro a požaduje pevný termín
Na čem by ale mělo v každém případě záležet všem zúčastněným, je zdraví. Až 30 % emisí CO2 v Evropě pochází dle čísel Eurostatu z dopravy, přičemž z osobní dopravy to je až 72 %. Kvůli špatnému ovzduší předčasně zemře téměř 9 milionů lidí ročně, dle statistiky z roku 2015. Je to již více úmrtí, než má na svědomí kouření cigaret.
Navíc jde i o boj proti klimatickým změnám, které urychluje společnost postavená dopravě s využíváním spalovacích aut a nadměrnému konzumu. Pokud ale skončíme se spalováním fosilních paliv, jak naléhá slavný přírodovědec a dokumentarista David Attenborough, můžeme zásadním způsobem zabránit nebo alespoň zmírnit klimatické změny a nezanechat příštím generacím zcela zničenou planetu.
Evropskou unii můžete mít rádi nebo ji můžete nenávidět. Každopádně o osudu automobilového průmyslu na Starém kontinentu se bude rozhodovat spíše v nejvyšších kruzích v Bruselu, než na úrovni spotřebitelů. Pojďme se podívat, jaké scénáře se zatím na poli emisních předpisů v Evropě rýsují.
Jak ukázala loňská čísla, snížování emisí CO2 s pomocí předpisů funguje. Aktuálně všechny velké automobilky již vyrábějí elektrické automobily a postupně elektrifikují své portfolio, ať už jde o mild-hybridy, full-hybridy, plug-in hybridy, nebo čisté elektromobily, případně vodíkové elektromobily.
Jenže EU chce rychlejší přechod k elektromobilitě, zatím nejčistšímu a nejefektivnějšímu známému motorovému druhu dopravy. V příštích měsících má být schválena ekonorma Euro 7, která má vejít v platnost 1.1. 2026. Prakticky ji nesplní auto, které nebude mít elektrický pohon, tedy plug-in hybridy a elektromobily.
Definitivní hřebíček do rakve spalovacích motorů přijde o 10 let později, tedy s koncem roku 2035. Tvrdí to Pascal Canfin, předseda evropské komise pro životní prostředí: „V roce 2035 bude limit emisí CO2 tak přísný, že současná technologie zážehových a vznětových motorů již nebude schopna plnit nové limity.“
Čtěte také: Emisní norma Euro 7 má zlikvidovat spalovací motory
Předpisy EU budou tak přísné, že to bude znamenat konec všech spalovacích aut, včetně hybridů. To se pochopitelně nelíbí automobilkám, které se snaží nadále lobbovat za záchranu alespoň některých forem spalovacích aut. V letošním roce se má odehrát vůbec největší partie, ve které se definitivně rozhodne o osudu všech spalováků.
EU se snaží jít velmi tvrdě a někdy možná skoro až naivně proti klasickým výrobcům aut, aby sladili své cíly s ambiciózním cílem Bruselu dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Vzhledem k tomu, s jakým odstupem probíhá plánování vývoje v oblasti automotive, to ale možná jinak nejde.
Automobilky si pak logicky stěžují, že to pro ně nebude snadné a pro některé to může být skoro až likvidační. Ono přehodit výhybku není jen tak a bez mohutných investicí to prostě nepůjde. Kdyby k přechodu docházelo samovolně bez jakýchkoliv zásahů, tak si nemá nikdo na co stěžovat. Jenže právě předpisy EU společně s lobbováním automobilek, které prostě nemají za cíl zachránit planetu, ale namastit si kapsy, celou věc současně možná nejen řeší, ale i značně komplikují.
Čtěte také: Konec spalovacích aut v celé EU? 9 států je pro a požaduje pevný termín
Na čem by ale mělo v každém případě záležet všem zúčastněným, je zdraví. Až 30 % emisí CO2 v Evropě pochází dle čísel Eurostatu z dopravy, přičemž z osobní dopravy to je až 72 %. Kvůli špatnému ovzduší předčasně zemře téměř 9 milionů lidí ročně, dle statistiky z roku 2015. Je to již více úmrtí, než má na svědomí kouření cigaret.
Navíc jde i o boj proti klimatickým změnám, které urychluje společnost postavená dopravě s využíváním spalovacích aut a nadměrnému konzumu. Pokud ale skončíme se spalováním fosilních paliv, jak naléhá slavný přírodovědec a dokumentarista David Attenborough, můžeme zásadním způsobem zabránit nebo alespoň zmírnit klimatické změny a nezanechat příštím generacím zcela zničenou planetu.