Elektromobilita nepředstavuje pouze auta na baterky, ale také výrazným způsobem zasahuje a ovlivňuje cyklistiku. V posledních letech se doslova roztrhl pytel s elektrokoly, které jsou naprostým trendem a fenoménem naší doby. Jenže pro koho je elektrokolo vhodné a pro koho naopak ne? V dnešním článku se dozvíte, jakých je 5 hlavních důvodů, proč byste si tzv. e-bike určitě neměli kupovat.
Pořídit si nové elektrokolo už dnes sice neznamená nutně investici více než 100 tisíc korun, ovšem pokud dáte přednost těm nejlevnějším kouskům řádově za nižší desítky tisíc korun, tak určitě neočekávejte nějaké suprové vlastnosti a parametry. Ve srovnání s klasickým bicyklem je pro výrobce výroba elektrokola včetně dodatečných komponent typu elektromotor či baterie prostě nákladnější a musí se to logicky promítnout do ceny nebo kvality elektrokola.
Dodatečné komponenty pak logicky zvyšují nejen cenu (popřípadě se to snaží skrýt tím, že sníží kvalitu produktu – pozn. redakce), ale také přidávají kilogramy na váze. V průměru jsou elektrokola těžší o nějakých 5 kg, ovšem neplatí to vždy a ne vždy je to problém. Třeba v případě dražších kousků výrobci kol používají speciální odlehčené materiály a tím tedy hmotnost přidané baterie a elektromotoru chytře kompenzují.
Čtěte také: Reevo představuje zcela revoluční elektrokolo. Existuje vůbec nějaká konkurence?
Elektrokola se konstrukčně liší proti klasickým bicyklům, takže se člověk musí s takovým strojem nejprve sžít a naučit se na něm správně jezdit a předvídat, jak se chová. Především jde o vyšší hmotnost, která se projeví v průjezdech zatáčkou, kde může být horší manévrovatelnost, či delší brzdnou drahou. Počítat musíte i s tím, že elektrokola sice mají povolenou asistenci do 25 km/h, ale někteří výrobci a cyklisté používají čipovaná kola, která umí jet klidně 50 km/h nebo ještě více.
Během jízdy vám sice elektrokolo pomáhá, že nemusíte tolik šlapat, ale pokud na něm zrovna nejedete, tak si musíte dávat dobrý pozor na to, abyste se o něj dobře postarali. A bavíme se zde především o baterii. V létě to znamená například nenechávat e-bike příliš dlouho na přímém slunci, protože může v krajních případech vzplát, nebo přes zimu zase nedávat elektrokolo na půdu a nechat baterii úplně vybít, protože pak už ji na jaře nemusíte dobít a můžete ji vyhodit. Což u elektrokola třeba i za sto tisíc není žádná hitparáda.
Čtěte také: Na rychlé elektrokolo bude potřeba mít řidičák, říká návrh zákona
Tady to není úplně jednoznačné. Někdo totiž říká, že díky elektrokolu jezdí rád a častěji, takže dělá pro své zdraví paradoxně víc než někdo, kdo se na jednom výletu odrovná a pak týden leží na gauči. Ovšem je fakt, že pokud budete využívat maximální asistence elektromotoru, tak můžete postupně lenivět. Sám mám vyzkoušené, že přesednutí z elektrokola zpátky na klasické kolo v případě náročnějších horských stoupání nebylo vůbec příjemné, dost možná nejen pro nohy, ale i pro mozek.
Elektromobilita nepředstavuje pouze auta na baterky, ale také výrazným způsobem zasahuje a ovlivňuje cyklistiku. V posledních letech se doslova roztrhl pytel s elektrokoly, které jsou naprostým trendem a fenoménem naší doby. Jenže pro koho je elektrokolo vhodné a pro koho naopak ne? V dnešním článku se dozvíte, jakých je 5 hlavních důvodů, proč byste si tzv. e-bike určitě neměli kupovat.
Pořídit si nové elektrokolo už dnes sice neznamená nutně investici více než 100 tisíc korun, ovšem pokud dáte přednost těm nejlevnějším kouskům řádově za nižší desítky tisíc korun, tak určitě neočekávejte nějaké suprové vlastnosti a parametry. Ve srovnání s klasickým bicyklem je pro výrobce výroba elektrokola včetně dodatečných komponent typu elektromotor či baterie prostě nákladnější a musí se to logicky promítnout do ceny nebo kvality elektrokola.
Dodatečné komponenty pak logicky zvyšují nejen cenu (popřípadě se to snaží skrýt tím, že sníží kvalitu produktu – pozn. redakce), ale také přidávají kilogramy na váze. V průměru jsou elektrokola těžší o nějakých 5 kg, ovšem neplatí to vždy a ne vždy je to problém. Třeba v případě dražších kousků výrobci kol používají speciální odlehčené materiály a tím tedy hmotnost přidané baterie a elektromotoru chytře kompenzují.
Čtěte také: Reevo představuje zcela revoluční elektrokolo. Existuje vůbec nějaká konkurence?
Elektrokola se konstrukčně liší proti klasickým bicyklům, takže se člověk musí s takovým strojem nejprve sžít a naučit se na něm správně jezdit a předvídat, jak se chová. Především jde o vyšší hmotnost, která se projeví v průjezdech zatáčkou, kde může být horší manévrovatelnost, či delší brzdnou drahou. Počítat musíte i s tím, že elektrokola sice mají povolenou asistenci do 25 km/h, ale někteří výrobci a cyklisté používají čipovaná kola, která umí jet klidně 50 km/h nebo ještě více.
Během jízdy vám sice elektrokolo pomáhá, že nemusíte tolik šlapat, ale pokud na něm zrovna nejedete, tak si musíte dávat dobrý pozor na to, abyste se o něj dobře postarali. A bavíme se zde především o baterii. V létě to znamená například nenechávat e-bike příliš dlouho na přímém slunci, protože může v krajních případech vzplát, nebo přes zimu zase nedávat elektrokolo na půdu a nechat baterii úplně vybít, protože pak už ji na jaře nemusíte dobít a můžete ji vyhodit. Což u elektrokola třeba i za sto tisíc není žádná hitparáda.
Čtěte také: Na rychlé elektrokolo bude potřeba mít řidičák, říká návrh zákona
Tady to není úplně jednoznačné. Někdo totiž říká, že díky elektrokolu jezdí rád a častěji, takže dělá pro své zdraví paradoxně víc než někdo, kdo se na jednom výletu odrovná a pak týden leží na gauči. Ovšem je fakt, že pokud budete využívat maximální asistence elektromotoru, tak můžete postupně lenivět. Sám mám vyzkoušené, že přesednutí z elektrokola zpátky na klasické kolo v případě náročnějších horských stoupání nebylo vůbec příjemné, dost možná nejen pro nohy, ale i pro mozek.