Výhody vs nevýhody. Je lepší nabíjet na AC nabíječce, nebo DC rychlonabíječce?

Kdy zvolit pomalé nabíjení (AC) a kdy raději sáhnout po rychlonabíječce (DC)?
Jaké jsou výhody obou těchto typů nabíjení elektromobilu?
V tomto článku se dozvíte vše, co potřebujete vědět

DS 3 Crossback E-Tense test nabíjení v létě

Rychlost nabíjení se dá vcelku jednoznačně označit za jedno z hlavních kritérií při výběru elektrického vozu. Každý touží mít v autě na baterie co nejrychlejší možnost dobití, aby především na dlouhých cestách nemusel trávit dlouhý čas na nutném doplňování energie. Jestliže má elektromobil maximální nabíjecí výkon stejnosměrného proudu nad 150 kW, obecně se označuje za schopné velmi rychlého nabíjení. Je to ale skutečně to nejdůležitější?

Pomalé AC nabíjení. Jaké má plusy a mínusy?

Pro rychlost nižší 22 kW se dnes nejčastěji používá Mennekes (Typ 2), který ovšem pracuje na střídavém proudu (AC) a nabíjení trvá mnohonásobně déle. Nejvíce se proto hodí pro domácí nabíjení. Touto pomalou verzí pak disponuje až na drobné výjimky většina plug-in hybridních vozidel. Za jedny z největších nevýhod pomalého AC nabíjení střídavým proudem dá vcelku jasně označit délka procesu. U vozidel s velkými bateriemi by nabití plné kapacity mohlo trvat i déle než 12 hodin. Nabíječka totiž nikdy nepojede na plný výkon po celou dobu nabíjení. Druhým nedostatkem je pak často nutnost připojení vlastního kabelu. Nové stojany schopné dobíjení oběma způsoby totiž nabízí většinou jen zásuvku s krytkou.

Neméně důležité je ale zmínit i velké výhody šnečí rychlosti. Díky nízkému výkonu a delší době nabíjení není tolik zatížen systém baterie, nemusí čelit vysokým teplotám a vysokým ztrátám a baterie je tak doplněna mnohem šetrněji, více a prodlužuje se tak i její celková životnost. Pokud tedy řidič jezdí často dlouhé trasy a používá téměř výhradně DC zdroje, měl by se snažit co nejvíce ve zbylých chvílích dobíjet i pomalu.

Elektrický motocykl Zero SR/F, schránka a nabíjecí konektor

Čtěte také: 3 tipy, jak prodloužit životnost baterie v elektromobilu. Znáte je všechny?

Rychlé DC nabíjení aneb když nechcete ztrácet čas

Výhody rychlého nabíjení (DC) není třeba dlouze představovat. Pro připomínku se za rychlé nabíjení považují stanice již od 22 kW výkonu. Takové „rychlosti“ se však naštěstí dosahuje jen málokdy a jde především o začátek nebo dokončení dobíjení v posledních jednotkách procent. Od 100 kW pak již jde o velmi rychlé nabíječky, jejich hranice se aktuálně pohybují kolem 350 kW. Takovou rychlost bohužel umí zpracovat pouze pár vozidel, jejichž palubní architektura dosahuje vysokého napětí 800 V.

Takové stojany jsou vždy vybaveny vlastními kabely, připojování je tedy jednodušší a rychlejší. Nemusíte se navíc obávat, že byste použili špatný konektor, v této rychlosti se v naší zemi i celé Evropě používá jen jeden společný typ. Automobilky pak většinou udávají čas dobití z 10 do 80 % kapacity baterie. Tuto část totiž jde dobít velmi vysokým výkonem po co nejdelší dobu.

Test Volkswagen ID.4 - nabíjecí CCS port na pravé zadní straně

Rychlost není vše, vozidlo vám to dá časem najevo

Nevýhody rychlonabíjení se velmi přesně překrývají s výhodami pomalého nabíjení. Časté vystavování baterie vysokému napětí a proudu nutí systémy i do vysokých teplot, kde není jejich práce optimální. Teplotní špičky vedou k vysokým ztrátám a nabíjení tak není efektivní a je i velmi drahé. Nabíjejte proto stejnosměrným proudem jen tak často a do takové míry, která je pro vás nezbytně nutná. Vůz se vám v dlouhodobém horizontu odmění delší životností i menší degradací kapacity baterie.