Volvo ukázalo odvrácenou stranu elektromobilů, kterou si mnozí nechtějí přiznat
- Švédská automobilka testovala počet emisí vyprodukovaných při výrobě různých motorů
- Čistě elektrický pohon během výroby vyprodukuje až o 70% více oxidu uhličitého
- Je elektromobilita opravdu udržitelná a co by se mělo zlepšit?
Koncept elektrických vozů Volvo z roku 2016 | foto: Volvo
Pokud z lásky k planetě přemýšlíte nad koupí automobilu s čistě elektrickým pohonem s vidinou minimalizování produkovaných emisí, nemáme pro vás na základě informací švédské automobilky dobrou zprávu. Volvo totiž změřilo emise vyprodukované výrobou jednotlivých typů motorů a výsledky pro alternativní pohony nevypadají tak lichotivě.
Není vůbec od věci se touto problematikou zabývat, vždyť i tato skandinávská značka se zavázala, že do roku 2030 bude produkovat pouze elektromobily. Je tedy elektromobilita opravdu „udržitelná“, nebo se jedná tak trochu o dvousečnou sekeru?
Volvo říká, že výroba elektroauta není “ekologická”
Pojďme se nejprve podívat, jak testy probíhaly. Volvo se rozhodlo k tomuto pokusu použít model XC40, hlavně proto, že se vyrábí jak v elektrické, tak i plug-in hybridní nebo čistě spalovací variantě pohonu. Součástí testu byly všechny kroky, vedoucí od výroby vozu, přes tankování, či dobíjení po samotný provoz na silnici a to do plánované životnosti okolo 200 000 kilometrů.
Určitě jste zvědaví, jak to všechno dopadlo. Není tajemstvím, že výroba lithium-iontových baterií sama o sobě není zrovna ekologickou záležitostí, ale to, co přinesly výsledky měření, mnoho z nás nečekalo. Ukázalo se, že výroba čistě elektrických verzí vyprodukuje až o 70 % více oxidu uhličitého než při výrobě spalovací varianty. Oba vozy přitom využívají velké množství stejných materiálů a součástí, takže hlavní rozdíl tkví právě v konstrukci motoru.
Volvo XC40 Recharge, ilustrační | foto: Volvo
Čtěte také: Funkce, kterou musí mít každý elektromobil? Volvo překvapuje novou aktualizací
Jak dlouho trvá dohnat spalovací motor?
Svůj dluh začne elektromotor splácet, jakmile vyjede na silnici. Tam už emise v podstatě nenarůstají, zatímco u spalovacích motorů toto tvrzení ani zdaleka neplatí, a právě v tuto chvíli začíná alternativní pohon konkurenta dohánět. Musíme vzít v potaz, že energie, kterou následně své elektrické miláčky dobíjíme, taky není zcela bezproblémová.
Ale pokud bychom ji čerpali výhradně na území Evropy, kde je oproti průměru ve světě přeci jen získávána čistější variantou, vyrovnáme uhlíkovou stopu oproti spalovacím motorům při nájezdu zhruba 77248 kilometrů. Pokud bychom zašli ještě dál a energii brali z čistě obnovitelných zdrojů, mohli bychom mít čisté svědomí již po 48 280 kilometrech.
Ačkoliv výsledek nakonec mohl vyznít ve prospěch čistě elektrických motorů, neměli bychom se nechat ukolíbat. Prvoplánově je pro naše ovzduší produkce alternativního pohonu opravdu radikálně horší, a i to by měl být v budoucnu rozhodně předmět diskuze.
Související
Nepřehlédněte
Diskuze
Nejčtenější články
Volvo ukázalo odvrácenou stranu elektromobilů, kterou si mnozí nechtějí přiznat
- Švédská automobilka testovala počet emisí vyprodukovaných při výrobě různých motorů
- Čistě elektrický pohon během výroby vyprodukuje až o 70% více oxidu uhličitého
- Je elektromobilita opravdu udržitelná a co by se mělo zlepšit?
Koncept elektrických vozů Volvo z roku 2016 | foto: Volvo
Pokud z lásky k planetě přemýšlíte nad koupí automobilu s čistě elektrickým pohonem s vidinou minimalizování produkovaných emisí, nemáme pro vás na základě informací švédské automobilky dobrou zprávu. Volvo totiž změřilo emise vyprodukované výrobou jednotlivých typů motorů a výsledky pro alternativní pohony nevypadají tak lichotivě.
Není vůbec od věci se touto problematikou zabývat, vždyť i tato skandinávská značka se zavázala, že do roku 2030 bude produkovat pouze elektromobily. Je tedy elektromobilita opravdu „udržitelná“, nebo se jedná tak trochu o dvousečnou sekeru?
Volvo říká, že výroba elektroauta není “ekologická”
Pojďme se nejprve podívat, jak testy probíhaly. Volvo se rozhodlo k tomuto pokusu použít model XC40, hlavně proto, že se vyrábí jak v elektrické, tak i plug-in hybridní nebo čistě spalovací variantě pohonu. Součástí testu byly všechny kroky, vedoucí od výroby vozu, přes tankování, či dobíjení po samotný provoz na silnici a to do plánované životnosti okolo 200 000 kilometrů.
Určitě jste zvědaví, jak to všechno dopadlo. Není tajemstvím, že výroba lithium-iontových baterií sama o sobě není zrovna ekologickou záležitostí, ale to, co přinesly výsledky měření, mnoho z nás nečekalo. Ukázalo se, že výroba čistě elektrických verzí vyprodukuje až o 70 % více oxidu uhličitého než při výrobě spalovací varianty. Oba vozy přitom využívají velké množství stejných materiálů a součástí, takže hlavní rozdíl tkví právě v konstrukci motoru.
Volvo XC40 Recharge, ilustrační | foto: Volvo
Čtěte také: Funkce, kterou musí mít každý elektromobil? Volvo překvapuje novou aktualizací
Jak dlouho trvá dohnat spalovací motor?
Svůj dluh začne elektromotor splácet, jakmile vyjede na silnici. Tam už emise v podstatě nenarůstají, zatímco u spalovacích motorů toto tvrzení ani zdaleka neplatí, a právě v tuto chvíli začíná alternativní pohon konkurenta dohánět. Musíme vzít v potaz, že energie, kterou následně své elektrické miláčky dobíjíme, taky není zcela bezproblémová.
Ale pokud bychom ji čerpali výhradně na území Evropy, kde je oproti průměru ve světě přeci jen získávána čistější variantou, vyrovnáme uhlíkovou stopu oproti spalovacím motorům při nájezdu zhruba 77248 kilometrů. Pokud bychom zašli ještě dál a energii brali z čistě obnovitelných zdrojů, mohli bychom mít čisté svědomí již po 48 280 kilometrech.
Ačkoliv výsledek nakonec mohl vyznít ve prospěch čistě elektrických motorů, neměli bychom se nechat ukolíbat. Prvoplánově je pro naše ovzduší produkce alternativního pohonu opravdu radikálně horší, a i to by měl být v budoucnu rozhodně předmět diskuze.
