Video

Elektrické SUV je aerodynamickým skvostem

Jako první bych se rád zastavil přirozeně u exteriéru. Volkswagen ID.4 působí jako robusní SUV, které zároveň přichází s promyšlenými prvky. Už na první pohled je zcela jasné, že inženýři tohoto drobečka si rozhodně nezkracovali směny a snažili se o co nejlepší výsledek. Jejich snaha se začíná postupně vyplácet, jelikož pak jsou na řadě novináři jako já, kteří dokážou ocenit sebemenší detail. Nevěříte? Podívejte se třeba na siluetu, která vypadá mnohem agresivnější než ve skutečnosti je. Stříbrná linka rozdělující zlatou a černou barvu hezky napodobuje sportback, nicméně bez kompromisu na prostoru zadních cestujících. A pokud vám takto vtipný detail nestačí, tak se podívejte pořádně na kliky. Ty jsou totiž zapuštěné přímo do těla karoserie, takže napomáhají lepší aerodynamice. Přesně tohle jsou věci, kterých si všímavý zákazník bude cenit.

Přední maska elektromobilu je natolik jiná od ostatních aut, že ji bezpečně poznáte i z větší vzdálenosti. Dominantou celé masky jsou totiž nádherné LED světlomety, které se spojují uprostřed pomocí tenkého svítícího pásku s logem Volkswagenu. Celé to působí hezky a prémiově bez toho, aniž byste museli svítit jako v cirkusu. Trochu mě mrzí, že samotné logo není taktéž osvětlené, ale za to bych měl spíš vinit evropskou legislativu. Pod světly dále najdeme dva průduchy na každé straně, které jsou z odolného plastu a dodávají celému vozu šmrnc. Celá paráda je pak zakončena šedou mřížkou s ventilací a stříbrnou lištou, což jen opět dodává nutnou dramatičnost a pohled elektrického frajera. Na tohle bych se zkrátka dokázal dívat hodiny.

Inženýrům nechyběl smysl pro detail

Pokud se vám zatím zdá čelní strana poněkud nezajímavá, tak věřte, že z té boční si už možná i sednete na zadek. Tam totiž pokračují stejné aerodynamické křivky jako v přední části s tím, že jsou ještě doplněny o prémiovou plaketu s nápisem “1ST”, což označuje první edici pro ty nejrychlejší zákazníky. Velmi se mi pak líbí to, jak si Volkswagen vyhrál s barvami. I tady totiž lehce klamou tělem a dávají samotné zrcátko do černé barvy, aby jej schovali se střešní částí. Samozřejmostí je pak pokračující plastové obložení ve spodní části tak, aby se ani pravověrní chataři nebáli vjet do menšího terénu za chalupou. Dominantou je pak zcela určitě sada 21palcových kol, která vozu sednou jako “prdel na hrnec”. Ne nadarmo se říká, že kola dělají auto a tady to platí dvojnásob. Jsou fenomenální, skvělá a úžasná. Pokud někde nejsem schopen najít chybu, tak tady.

Na konci vozu pak trošičku vykukuje zadek, respektive další LED světlomety. Vyzývají nás tak k tomu, abychom se přiblížili blíž a podívali se na ně v celé své parádě. Historie se opakuje a i vzadu najdeme jeden dlouhý světelný pás, který je tentokrát vsazen do loga automobilky. Pod ním je pak trefně označen model ID.4, a to rovnou bílou barvou. Zajímavá kombinace, to uznávám. Něco takového u každého vozu nenajdete. Níže je pak klasicky magnetická SPZ a pokračující linka plastového obložení ve spojení se stříbrnou lištou. Celá skladba designu je uzpůsobena tak, ať to vypadá, že je auto pořádně vysoké.

Minimalistický interiér je nový standard

Zdá se mi, že jsme kolem elektromobilu okouněli už dostatečně dlouho. Zvu vás tedy se podívat do interiéru, který je v porovnání s exteriérem o poznání více minimalistický. Okamžitě po otevření dveří nás praští do nosu strohá přítomnost tlačítek, páček a kdovíčeho ještě. Místo toho dostává řidič s posádkou dvojici pořádných displejů, pár dotykových plošek a něco mezi dotykovým a fyzickým tlačítkem na dveřích. Vnitřku tak dominuje Jobsova hůl jednoduchosti, což ve své podstatě znamená to, že se máte zbavit všeho, co není podstatné. Tento tanec rozehrál jako první model ID.3 a jak to vypadá, tak ID.4 se drží stejných pravidel. A ono je to vlastně dobře!

Oproti menšímu ID.3 se rodinné SUV zaměřilo na více prémiové materiály, byť například k novému Arteonu to má stále daleko. Na palubce je využita kombinace měkčených a tvrdých plastů, což z mého pohledu není nic hrozného a jen to celému autu dodává na praktičnosti. Pokud máte jiný názor, tak vám položím jedinou otázku – zkoušeli jsme někdy čistit od dětí kožený interiér? Je to fakt zábava. Plasty působí kvalitním dojmem a jsou opět doplněny o vkusnou stříbrnou lištu, která se nám promítla z exteriéru do interiéru. Co se mi ovšem líbí podstatně méně je lesklý černý plast na dveřích, který byl už po dvou tisících kilometrech naprosto poškrábaný. Tady si naopak myslím, že inženýři nepřemýšleli vůbec. Člověk by řekl, že se z ID.3 poučí.

Poučí se Volkswagen někdy?

Co se mi u ID.3 taktéž nezdálo jako moudré řešení jsou dotykové plochy na dveřích. Ty ovládají například okna, zámky nebo natočení zpětných zrcátek. A co je na tom tak špatného? Inu, abyste mohli otevřít okno v druhé řadě, tak musíte nejprve zmáčknout tlačítko “Rear” a teprve potom ovládat posuvník oken. Je to problém ve chvíli, kdy nemáte žádnou haptickou odezvu a všechna tlačítka se nachází ve stejné rovině. Musíte proto nutně sklopit oči z vozovky a provést nastavení. A ejhle, ono se to dostalo i do ID.4. Je to hezký vhled do budoucna, ale já bych raději zůstal u fyzických tlačítek. A pokud si už nutně VW musí hrát na technologickou společnost, tak ať raději naprogramují na tuto funkci hlasového asistenta.

Než se pustíme na infotainment, tak mám k interiéru ještě poslední věc. Vypíchnout totiž musím naprosto skvělá sedadla, jejichž barevná kombinace šedého semiše a hnědé kůže je doslova k sežrání. Elektrická sedadla se velmi hodí na delší cestování nejen svým tvarem a komfortností, ale zároveň masážní funkcí. Ta vám projede pořádně záda ve chvíli, kdy valíte na stovky kilometrů vzdálené místo a už nevíte, jak si sednout.

Výrazně lepší infotainment systém

Velmi propíraným tématem rodiny ID je software vozů, který byl v mnoha případech až nechvalně známý svou poruchovostí. U nového Volkswagenu ID.4 už testující novináři i koncoví zákazníci najdou poslední verzi systému, který se zdá být relativně velmi dobře odladěný a bez větších chyb. Za to jsem speciálně rád, protože s ID.3 jsem si v několika situacích užil svoje a řeknu vám, že další zkušenost bych už nejspíš neustál. Automobilka se ovšem ze svých chyb poučila a doručila pomocí vzdálené aktualizace (OTA) stabilní verzi, která neskrývá žádného šotka. Celý systém se pak promítá na dvojici displejů, z čehož ten menší o velikosti telefonu najdeme za volantem a ten větší je vsazen do středové konzole.

Menší displej za volantem nabízí zobrazení základních informací, které řidič při jízdě potřebuje. Samozřejmostí je aktuální a maximální povolená rychlost, dále nastavení adaptivního tempomatu a zobrazení spuštěné navigace. Zajímavější je ovšem velmi dobře zpracovaný head-up displej, který se promítá na čelní sklo. Ten obsahuje ve své podstatě naprosto totožné informace, a tak bych v budoucnu uvítal, aby menší displej z vozů ID zmizel. Stačí malá úprava a bude naprosto zbytečný, navíc prodražuje výrobní proces. Co ovšem s voličem jízdy? Inu, ten lze v podobě páčky šoupnout s klidným svědomím pod volant.

Středový tablet by si zasloužil více péče

Tablet ve středové části je pak asi tím nejdominantnějším prvkem v celém interiéru. Jeho velikost je přijatelná, nicméně já bych strašně rád viděl i větší. Při nabíjení se větší velikost hodí pro surfování na internetu, sledování filmů nebo jiných zabijáků času. Celý systém je pak veden v naprosto stejném minimalistickém duchu jako u ID.3 s tím, že tentokrát už doznal značného zrychlení. Občasné zaseknutí je ovšem stále na denním pořádku, a tak doufám, že další aktualizace s tím něco provede. K dispozici máte celkem tři obrazovky, a to menu, přehled toho nejdůležitějšího a vámi zvolené zkratky. Je to něco podobného jako domovské stránky na Androidu. Vše je jednoduché a rozhodně nikam nezabloudíte.

Pod rozumně velkým tabletem je dále plocha s dotykovým ovládáním, kde můžete velmi jednoduše nastavovat teplotu u sebe, spolucestujícího a hlasitost reproduktorů. Musím říct, že tohle je opravdu šikovné udělátko, které můžete ovládat i po slepu. Pod panelem je pak sada dotykových tlačítek, které ovládají parkovací senzory, klimatizaci, asistenty a jízdní režimy. Ačkoliv se mi smysl dotykových tlačítek líbí, tak narovinu říkám, že si Volkswagen mohl odpustit udělat dotykové i výstražné znamení. Několikrát jsem ho v rychlosti potřeboval zmáčknout a vždy neúspěšně. Buď jej udělejte více citlivé nebo rovnou fyzické!

Prostornost jako nová samozřejmost

Abych nějak sekci interiéru uzavřel, tak bych rád prohodil pár slov o celkové prostornosti. Měřím 192 centimetrů, a tak není zaručeno, že se vždy do každého vozu pohodlně vlezu. Nicméně u Volkswagenu ID.4 jsem neměl sebemenší problém, protože díky čistě elektrické platformě máte k dispozici velké množství prostoru, které je ještě navýšeno o mastodontní velikost SUV. Jakožto řidič jsem se cítil za volantem s dotykovými tlačítky jako král, což neříkám tak často. Hlava i nohy měly dostatek místa i vzadu, když jsem si sedl přímo za sebe. Prostě takto si představuji rodinný vůz bez kompromisů. Rodinka s novorozencem na tom bude také dobře, protože díky kufru o objemu 543 litrů lze převézt kočárek jak nic. A pokud sklopíte zadní sedačky, tak prostor naroste na enormních 1575 litrů.

Do města nebo na delší trasy? A co takhle obojí?

Na co nejspíš spousta čtenářů našeho magazínu čeká jsou jízdní vlastnosti elektromobilu od Volkswagenu. Jelikož jsou modely ID.3 a ID.4 postaveny na identické MEB platformě, tak asi nepřekvapí, že jejich jízdní projev bude taktéž dosti podobný. Častokrát u menšího brášky z rodiny ID vyzdvihuji nastavení podvozku, který je u ID.4 taktéž naprosto výborný. Jen si představte, že máte 21placová kola a přesto dokážete po nerovné silnici uhánět odpovídající rychlostí bez toho, aniž byste cítili bouchání, nepříjemné houpání nebo rány od nápravy. Přesně takový pocit dokáže elektrické SUV doručit a v podstatě se cítíte jako když plujete po naprosto klidné vodě. Tady smekám klobouček.

Co ovšem trošičku zamrzí je absence nějakého “wow faktoru”, který přirozeně od elektromobilu očekáváte. V mém případě jsem dostal (zatím) nejsilnější verzi s elektromotorem o výkonu 150 kW, který dokáže vůz vypálit z nuly na sto lehce pod devět sekund. To není úplně hodnota, která by dokázala nějak nadchnout, co říkáte? I přes to jsem se ovšem s autem sžil a začal jeho výkon respektovat. Odměnou mi tak byla naprosto bezstarostná jízda a pocit, že vlastně nikam nemusím spěchat. Volkswagen ID.4 dává jasně najevo, že jde o rodinný vůz, který nemá příliš v lásce závodění.

Fenomenální jízdní vlastnosti

Až na ono zrychlení je dynamika auta velmi podobná modelu ID.3. Elektrické SUV je řádně agilní a hravé, což dokazuje v přehledně projetých zatáčkách i při vyšší rychlosti. Kabina se nějak extra nenaklání, vše působí solidně a vy máte jakousi jistotu toho, že vás auto prostě podrží. Ve městě je pak ID.4 strašně ohebné a dokáže se vymotat díky svému rejdu kol i z vážně úzkých ulic bez ztráty květinky. Je až neuvěřitelné, jak moc je toto SUV podobné městskému prckovi. Jeho doménou jsou také dálnice, kde dokáže uhánět rychlostí daleko nad limitem bez toho, aniž byste slyšeli příliš hlasité burácení proudění vzduchu.

Když vezmu veškeré aspekty a sečtu je, tak mi vychází, že nový elektromobil od Volkswagenu se ovládá až nápadně podobně jako auta z videoher. Vše je až příliš jednoduché, na vše se můžete spolehnout a cítíte se nepřemožitelně. K tomu všemu si přidejte výborné složení asistentů, kteří kontrolují vůz kolem dokola a vyhodnocují tisíce situací v jediné sekundě. Dalším krokem je už jen a pouze plně autonomní autopilot, který dokáže vzít práci za řidiče, který se mezitím vyspí.

Výborná spotřeba a ještě lepší dojezd

Pokusím se nyní zodpovědět další palčivou otázku každého elektromobilisty, který si vybírá nový vůz, a sice spotřebu a dojezd. Nejprve potřebuji ovšem předeslat jeden fakt, který ovlivňuje celé výsledky. Nejsem žádný fanatický človíček, který valí pouze na spotřebu a poté se chlubí výsledky na internetu. Jsem toho názoru, že auto má sloužit nám a ne naopak. Proto by mělo být schopno i u méně zkušeného řidiče dosahovat příjemné spotřeby bez toho, aniž by musel předpovídat situace ve spojitosti s rekuperací nebo se přesunout o desítky let zpátky, kdy lidé neměli v autech řádné klimatizace.

Během týdenního testu jsem byl ze spotřeby vozu přímo nadšen, a to jsem elektromobil opravdu nešetřil. Auto mi hodně odpustilo díky velmi dobré aerodynamice, nastavení elektromotoru a samotné baterii. Při testování jsem měl zároveň přímo dokonalé podmínky, což znamená teplo a obloha téměř bez mráčku. Mé jízdy se skládaly zejména z kombinace města, okresek a dálnic. Ze samotného dojezdu jsem byl taktéž potěšen, protože věřím, že bych jen ve městě dokázal urazit na jediné nabití mezi 450 až 500 kilometry. Kombinovaně to pak vycházelo na nějakých 380 až 400 kilometrů, což mi postačí na většinu cest.

Jediné co jsem neměl tento týden šanci vyzkoušet je rychlonabíjení, které dosahuje výkonu až 125 kW. Pro mé potřeby bohatě stačí klasické 50 kW stanice, které dokážou většinu energie dodat pod hodinu a půl. A nutno dodat, že to není vůbec marné číslo! Vždyť baterie má využitelnou kapacitu 77 kWh. Při rychlonabíjení se bude tato hodnota blížit třiceti minutám, což je tak akorát na kafe a protažení.

Závěr testu

Blížíme se k naprostému konci testu, a tak bych rád řekl svůj názor na elektromobil Volkswagen ID.4. Z mého pohledu jde o velmi povedený vůz, který vychytává mouchy staršího modelu ID.3 a překonává jej v mnoha aspektech. Myslím si, že VW bude mít nyní problém s obhájením ceny menšího modelu a řada zákazníků si ráda vezme toto elektrické SUV do parády. Automobilka tvrdí, že toto je jeden z nejvíce stěžejních modelů v jejich historii. Já si dovolím jejich tvrzení lehce poupravit a říkám, že je to nejlepší auto, které kdy vyrobili. Pokud má elektrická budoucnost vypadat následujícím způsobem, tak o existenci Volkswagenu vážně strach nemám.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
výborně zpracovaný aerodynamický design	v určitých místech méně kvalitní lesklé plasty, zvlášť u dveří
nová generace interiéru, technologie, hlasový asistent	pomalejší infotainment
dílenské zpracování
agilní jízdní vlastnosti