O pár hodin později připlouváme do přístavu, podle pokynů posádky jdeme zpět do vozů. Vylodění probíhá rychle a bez komplikací, žádné zdržení nenastalo. Z přístavu najíždíme na dálnici směr Kodaň. Po necelé stovce kilometrů se ale zastavujeme u známého řetězce s rychlým občerstvením. Přepadl nás hlad a chuť na něco sladkého.

Auto opět čeká na nás

V jeho těsné blízkosti je nabíjecí stanice Ionity. Spojíme tak příjemné s užitečným a Enyaq s 54 % v baterii připojujeme k nabíječce. Tato lokalita nabízí klasických 6 stojanů s výkonem 350 kW. Příjemné ale je, že tento hub je průjezdný, a tak není potřeba k němu složitě couvat. To ocení hlavně cestovatelé s přívěsem připojeným za svým elektromobilem. Doufám, že v budoucnu bude takto řešených nabíjecích hubů jen přibývat.

Po půlhodince přicházíme k vozu a v baterii máme přesně 90 %. Paráda! Další nabíjení už nebude vůbec potřeba. Vlastně nebude potřeba už v celém Dánsku a energie by nám bohatě vydržela na další zastávku ve Švédku o tři dny později. Nasedáme do vozu a upalujeme směrem do hlavní metropole. Už je přeci jen pátá hodina odpoledne a chceme se dostat na hotel.

Cestu autem do Kodaně si ještě rozmyslíte

Přímo před naším hotelem je několik HPC stanic, nedá mi to, a i když následující den nikam nepojedeme, po čas check-inu v hotelu nechám elektromobil v nabíječce. Místo tu je, tak to rovnou vyzkoušíme. Během 23 minut se z 57 dostáváme na 86 % a s tímto stavem v baterii bude čekat až do středy ráno, než pojedeme dále. Teď ale nastává větší problém.

Že bude parkování v hlavním městě komplikované, jsme věděli už předem. Ne, že by nebylo kde zaparkovat, volných parkovišť bylo všude plno. Ale bohužel cena za parkování je extrémní. I v širším okolí centra Kodaně jsou parkovací zóny a je potřeba zaplatit.

A teď se raději posaďte. Za každou hodinu zaplatíte 20 dánských korun, což je v přepočtu zhruba 66 českých korun. Přijeli jsme v pondělí v podvečer a odjíždět budeme až ve středu dopoledne. Zaplatit bychom tak museli za 40 hodin 2 640 Kč! Na okolních parkovištích je situace dost podobná. Taková suma za necelé dva dny stání auta na ulici? To je teda síla! Na hotelu mají o kousek levnější parkování, ale stejně je plné a museli bychom na volné místo až do druhého dne.

Platit tolik za odstavení auta na ulici se nám příliš nelíbí, a tak mě napadá myšlenka, že někde dále od centra by přeci zóny už být nemusely. Koukáme do parkovací aplikace a opravdu. Zhruba 3 kilometry od našeho hotelu je několik ulic, které jsou mimo placené zóny stání. Raději se koukáme na Street View, co je to za oblast, ale vše vypadá v pořádku. Inu za zkoušku to stojí.

Město klidu a ticha

Rychle dáme věci na pokoj a sám se vracím k autu a jedu na místo, kde necháme Enyaq zaparkovaný až do středy ráno. V ulicích je trochu problém najít volné místo, asi jsme tento nápad nedostali jako první, ale po pár minutách hledání se jedno krásné přece jenom našlo. Je zaparkováno, beru posledních pár drobností z auta a raději se ještě rozhlížím po ulici a hledám případné zákazové značky či cokoliv jiného, co by se nám později nemuselo vyplatit. Nikde nic.

Přes telefon si odemykám kolo, které je hned vedle v ulici, nasedám na něj a jedu zpátky na hotel. Cesta je převážně po rovince a z kopečka, během pár minut jsem zpět. Dobrá, tak tohle bychom měli. Enyaq bude až do středy ráno odpočívat. Pojďme si tedy říct něco o zkušenosti z Kodaně jako takové.

Hned během prvních pár okamžiků ve městě si všimnete naprostého klidu. V ulicích jezdí opravdu minimum aut, a to i v centru během špičky. Je to až neuvěřitelné. S tím, jak se na ulicích pohybuje zhruba 20 % elektromobilů je i hluk výrazně nižší. Kolikrát se nám stalo, že na křižovatce stály jen samé elektromobily a při jejich rozjetí bylo naprosté ticho.

To je ještě stále nezvyklý úkaz. Dnešní elektromobily sice musí vydávat umělý zvuk v nižších rychlostech, ale tady jezdí opravdu mnoho Tesel, které tento systém ještě nemají a prakticky je neslyšíte. Svoji zásluhu to má i na kvalitě vzduchu ve městě. Nikdy a nikde ve městě se mi ještě nestalo, a to jsem procestoval kus světa od západu na východ, že se cítíte pomalu jako v lese. Takto čistý vzduch nemáme ani u nás na vesnici na jižní Moravě.

Jak se lidé po Kodani přepravují?

Hlavně na kolech, těch tu jezdí opravdu mnoho. A není se čemu divit, kvalita cyklostezek je na špičkové úrovni a cyklistům je často i podřízen provoz na silnici. Také s kopci nebudete mít problém, protože Kodaň je převážně rovinatá. Možná občasný kopeček nebo přejezd mostu bude vyžadovat trochu úsilí, s tím ale případně pomůže elektrokolo.

To byl vlastně taky jediný způsob dopravy, který jsme ve městě využili. V nabídce je hned několik aplikací, které vám umožní pronajmout si kola buď na pár minut nebo i na hodiny či dny. Je to tedy opravdu nejjednodušší a nejpohodlnější způsob dopravy v Kodani.

Naprosto konsternováni jsme byli při pohledu z věže radnice na silnice pod námi během odpolední špičky. Auta byste snad napočítali na prstech jedné ruky. Opravdu neobvyklé. Každopádně Kodaň je krásné město a stojí za to se tam na pár dní zastavit, ale auto raději nechte doma.

Ale zpátky k cestě. Je středa ráno a je čas posunout se dále. Opět beru sdílené kolo před hotelem a jedu pro auto. Během 10 minut jsem u něj a vše je v pořádku. Přijíždím na hotel a auto ještě připojím do nabíječky, když už je tu ta možnost. Během check-outu stačí stav baterie poskočit z 84 na 97 % a my můžeme jet dál. Už předem máme koupenou „vstupenku“ na Öresundský most, spojující dánské hlavní město Kodaň se švédským přístavním městem Malmö. Jízda po něm i tunely před ním jsou zážitkem samy o sobě.

Co vás čeká příště?

V dalším díle projedeme Švédsko od Malmö až po hranice s Norskem, se Škodou Enyaq vyzkoušíme nabíjení na Tesla Superchargeru a nabijeme konečně pár kilowatthodin energie zdarma.

---

Dosavadní skóre

• Ujeto – 982 km
• Průměrná spotřeba – 21,42 kWh/100 km
• Nabito – 194,57 kWh
• Čas „ztracený“ nabíjením – 0 minut
• Průměrná cena za 1 km – 2,14 Kč
• Zaplaceno za nabíjení – 2 105 Kč