Nový bič na elektromobily? WHO varuje před emisemi prachu, které ničí zdraví
- Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila globální směrnice o kvalitě ovzduší
- Ty poskytují důkazy o škodách, které znečištění ovzduší působí na lidské zdraví
- Zpráva upozorňuje i na prachové částice, které produkují elektromobily
Fiat 500e, elektromobil, ilustrační | foto: Stellantis
Éra klasických vozů se spalovacím motorem se velmi pomalu blíží ke svému konci. Zejména kvůli emisím CO₂ a jejich dopadům na životní prostředí, ale také lidskému zdraví. Jedním z řešení mohou být elektromobily, ale jejich provoz na silnicích není zcela bezemisní. Při používání vznikají například prachové částice, které přispívají k rozvoji vážných onemocnění. Nyní se rodí plán, jak omezit i tyto emise.
WHO chce bezemisní elektromobily
WHO (Světová zdravotnická organizace) nedávno zveřejnila nové globální směrnice o kvalitě ovzduší, které přinášejí důkazy o škodách, jak znečištění ovzduší negativně ovlivňuje lidské zdraví, a to i při nižších koncentracích, než bylo dosud známo. Pokyny doporučují nové úrovně kvality ovzduší, které mají chránit zdraví obyvatel snížením úrovně klíčových látek znečišťujících ovzduší.
Konkrétně jde o emise ozonu (O₃), oxidu dusičitého (NO₂), oxidu siřičitého, ale zejména o prachové částice. Podle odhadů WHO může znečištěné ovzduší každý rok za sedm milionů předčasných úmrtí a vede ke ztrátě dalších milionů let zdravého života.
Znečištění vzduchu jako “tichý zabiják” podle WHO
Prachové částice negativně ovlivňují zdraví člověka
Prachové částice o průměru 10 a 2,5 mikrometrů jsou schopny pronikat hluboko do plic, ty menší i do krevního oběhu. To může vést ke kardiovaskulárním a respiračním onemocněním a ovlivňují i další orgány.
Podle Světové zdravotnické organizace by se měl snížit limit pro oxidy dusíku ze současných 40 mikrogramů na metr krychlový vzduchu na 10 mikrogramů. Limitní hodnota pro jemný prach (PM 10) z 50 na 45 mikrogramů a pro jemné částice (PM 2,5) z 10 na 5 mikrogramů. A právě částice PM 2,5 (částice prachu o aerodynamickém průměru menším nebo maximálně rovném 2,5 mikrometrům) produkují elektromobily.
Nepřehlédněte: Praha si posvítí na výfuky aut. Bude monitorovat emise automobilů v provozu
Elektromobily emitují malé množství prachu při použití brzd | foto. Pixabay
Jak může mít elektromobil emise?
Pokud odhlédneme od emisí CO₂, které elektromobily lokálně neprodukují, ale zaměříme se na jemné prachové částice, máme tu dvě problematická místa. Zejména otěr železitého prachu z brzd (když je elektromobil občas využívá) a kvůli vyšší hmotnosti i otěr pneumatik.
Ve srovnání se spalovacím vozem jsou ale emise elektromobilu celkově nižší a zavedení přísnějších limitů do praxe by znamenalo konec jejich éry, případně zákaz jízdy pro dieselové a benzinové automobily do měst a obydlených oblastí.
Jak se k této zprávě postaví EU, v jaké podobě a kdy budou případná opatření přijata je zatím brzy předpovídat. Zatím není ani jasné, jak by se tyto emise v provozu měřily. Pokyny WHO nejsou právně závazné. Například USA se jimi neřídí, Evropa ale z většiny ano.
Související
Nepřehlédněte
Diskuze
Nejčtenější články
Nový bič na elektromobily? WHO varuje před emisemi prachu, které ničí zdraví
- Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila globální směrnice o kvalitě ovzduší
- Ty poskytují důkazy o škodách, které znečištění ovzduší působí na lidské zdraví
- Zpráva upozorňuje i na prachové částice, které produkují elektromobily
Fiat 500e, elektromobil, ilustrační | foto: Stellantis
Éra klasických vozů se spalovacím motorem se velmi pomalu blíží ke svému konci. Zejména kvůli emisím CO₂ a jejich dopadům na životní prostředí, ale také lidskému zdraví. Jedním z řešení mohou být elektromobily, ale jejich provoz na silnicích není zcela bezemisní. Při používání vznikají například prachové částice, které přispívají k rozvoji vážných onemocnění. Nyní se rodí plán, jak omezit i tyto emise.
WHO chce bezemisní elektromobily
WHO (Světová zdravotnická organizace) nedávno zveřejnila nové globální směrnice o kvalitě ovzduší, které přinášejí důkazy o škodách, jak znečištění ovzduší negativně ovlivňuje lidské zdraví, a to i při nižších koncentracích, než bylo dosud známo. Pokyny doporučují nové úrovně kvality ovzduší, které mají chránit zdraví obyvatel snížením úrovně klíčových látek znečišťujících ovzduší.
Konkrétně jde o emise ozonu (O₃), oxidu dusičitého (NO₂), oxidu siřičitého, ale zejména o prachové částice. Podle odhadů WHO může znečištěné ovzduší každý rok za sedm milionů předčasných úmrtí a vede ke ztrátě dalších milionů let zdravého života.
Znečištění vzduchu jako “tichý zabiják” podle WHO
Prachové částice negativně ovlivňují zdraví člověka
Prachové částice o průměru 10 a 2,5 mikrometrů jsou schopny pronikat hluboko do plic, ty menší i do krevního oběhu. To může vést ke kardiovaskulárním a respiračním onemocněním a ovlivňují i další orgány.
Podle Světové zdravotnické organizace by se měl snížit limit pro oxidy dusíku ze současných 40 mikrogramů na metr krychlový vzduchu na 10 mikrogramů. Limitní hodnota pro jemný prach (PM 10) z 50 na 45 mikrogramů a pro jemné částice (PM 2,5) z 10 na 5 mikrogramů. A právě částice PM 2,5 (částice prachu o aerodynamickém průměru menším nebo maximálně rovném 2,5 mikrometrům) produkují elektromobily.
Nepřehlédněte: Praha si posvítí na výfuky aut. Bude monitorovat emise automobilů v provozu
Elektromobily emitují malé množství prachu při použití brzd | foto. Pixabay
Jak může mít elektromobil emise?
Pokud odhlédneme od emisí CO₂, které elektromobily lokálně neprodukují, ale zaměříme se na jemné prachové částice, máme tu dvě problematická místa. Zejména otěr železitého prachu z brzd (když je elektromobil občas využívá) a kvůli vyšší hmotnosti i otěr pneumatik.
Ve srovnání se spalovacím vozem jsou ale emise elektromobilu celkově nižší a zavedení přísnějších limitů do praxe by znamenalo konec jejich éry, případně zákaz jízdy pro dieselové a benzinové automobily do měst a obydlených oblastí.
Jak se k této zprávě postaví EU, v jaké podobě a kdy budou případná opatření přijata je zatím brzy předpovídat. Zatím není ani jasné, jak by se tyto emise v provozu měřily. Pokyny WHO nejsou právně závazné. Například USA se jimi neřídí, Evropa ale z většiny ano.
