Nadcházející zimní počasí není pro elektromobily úplně ideální. Stejně jako vysoké teploty nesvědčí jejich bateriím ani ty velice nízké. Při nízkých teplotách ztrácejí svou účinnosti, což snižuje jejich dojezd. Současně se může prodloužit bez použití předehřevu i doba nabíjení, zejména při použití rychlonabíječek. Všechny tyto nevýhody by se však mohly stát již brzy minulostí. Čínský CATL, největší světový výrobce baterií, představil sodíko-iontové články druhé generace, pro které nepředstavují žádný problém ani skutečně arktické podmínky.
Hlavní vědec společnosti CATL Wu Kai na summitu World Young Scientists uvedl, že jejich druhá generace sodíko-iontových článků dokáže normálně fungovat i při teplotách -40 °C. To znamená, že elektromobily s těmito bateriemi neztrácejí dojezd ani za extrémních mrazů, čímž by mohly odstranit některé přetrvávající obavy ohledně výkonu baterií v extrémním počasí. Jejich uvedení na čínský trh se plánuje na rok 2025, přičemž masová výroba by měla začít v roce 2027.
Proti dnes nejpoužívanějším lithium-iontovým článkům přinášejí sodíko-iontové baterie několik klíčových výhod. Je u nich nižší riziko přehřátí a zvládají široké rozpětí provozních teplot včetně těch skutečně nízkých, které představují pro lithium-iontové baterie problém. V mrazu se chemické procesy v článcích zpomalují, protože ionty lithia se nemohou pohybovat tak volně jako za běžných podmínek. Podobně jako voda v zamrzlých trubkách, i elektrická energie v chladné baterii naráží na větší odpor. Sodné ionty však vůči nízkým teplotám vykazují mnohem větší odolnost.
Současně je výroba sodíko-iontových baterií proti těm na bázi lithia mnohem levnější díky široké dostupnosti hydroxidu sodného, který je pro ně klíčovou surovinou. Na druhou stranu má tento typ baterií i některé nevýhody. To hlavní je nižší energetická hustota než u jejich lithium-iontové protějšků. Společnost CATL sice nezveřejnila energetickou hustotu nových článků, ale údajně chce dosáhnout hodnoty 200 Wh/kg, což by bylo dostatečné maximálně pro elektromobily s krátkým dojezdem nebo základní modely.
Navzdory nižší energetické hustotě jsou sodíko-iontové baterie označovány za vycházející hvězdu a přitahují pozornost předních výrobců, jako jsou CATL, BYD nebo švédský Northvolt. Tyto baterie již vstoupily do výroby v Číně a nacházejí využití například v elektromobilech Yiwei EV od společnosti JAC či v modelu JMEV EV3.
Očekává se, že by sodíko-iontové články mohly v určitých aplikacích nahradit 20–30 % LFP baterií. Budoucnost bateriové chemie se však neubírá jedním směrem – je pravděpodobné, že se trh přizpůsobí různým potřebám pomocí kombinace více technologií. V Česku možná tyto nové baterie nebudeme úplně potřebovat, ale co třeba v Norsku, či ve Švédsku?
Nadcházející zimní počasí není pro elektromobily úplně ideální. Stejně jako vysoké teploty nesvědčí jejich bateriím ani ty velice nízké. Při nízkých teplotách ztrácejí svou účinnosti, což snižuje jejich dojezd. Současně se může prodloužit bez použití předehřevu i doba nabíjení, zejména při použití rychlonabíječek. Všechny tyto nevýhody by se však mohly stát již brzy minulostí. Čínský CATL, největší světový výrobce baterií, představil sodíko-iontové články druhé generace, pro které nepředstavují žádný problém ani skutečně arktické podmínky.
Hlavní vědec společnosti CATL Wu Kai na summitu World Young Scientists uvedl, že jejich druhá generace sodíko-iontových článků dokáže normálně fungovat i při teplotách -40 °C. To znamená, že elektromobily s těmito bateriemi neztrácejí dojezd ani za extrémních mrazů, čímž by mohly odstranit některé přetrvávající obavy ohledně výkonu baterií v extrémním počasí. Jejich uvedení na čínský trh se plánuje na rok 2025, přičemž masová výroba by měla začít v roce 2027.
Proti dnes nejpoužívanějším lithium-iontovým článkům přinášejí sodíko-iontové baterie několik klíčových výhod. Je u nich nižší riziko přehřátí a zvládají široké rozpětí provozních teplot včetně těch skutečně nízkých, které představují pro lithium-iontové baterie problém. V mrazu se chemické procesy v článcích zpomalují, protože ionty lithia se nemohou pohybovat tak volně jako za běžných podmínek. Podobně jako voda v zamrzlých trubkách, i elektrická energie v chladné baterii naráží na větší odpor. Sodné ionty však vůči nízkým teplotám vykazují mnohem větší odolnost.
Současně je výroba sodíko-iontových baterií proti těm na bázi lithia mnohem levnější díky široké dostupnosti hydroxidu sodného, který je pro ně klíčovou surovinou. Na druhou stranu má tento typ baterií i některé nevýhody. To hlavní je nižší energetická hustota než u jejich lithium-iontové protějšků. Společnost CATL sice nezveřejnila energetickou hustotu nových článků, ale údajně chce dosáhnout hodnoty 200 Wh/kg, což by bylo dostatečné maximálně pro elektromobily s krátkým dojezdem nebo základní modely.
Navzdory nižší energetické hustotě jsou sodíko-iontové baterie označovány za vycházející hvězdu a přitahují pozornost předních výrobců, jako jsou CATL, BYD nebo švédský Northvolt. Tyto baterie již vstoupily do výroby v Číně a nacházejí využití například v elektromobilech Yiwei EV od společnosti JAC či v modelu JMEV EV3.
Očekává se, že by sodíko-iontové články mohly v určitých aplikacích nahradit 20–30 % LFP baterií. Budoucnost bateriové chemie se však neubírá jedním směrem – je pravděpodobné, že se trh přizpůsobí různým potřebám pomocí kombinace více technologií. V Česku možná tyto nové baterie nebudeme úplně potřebovat, ale co třeba v Norsku, či ve Švédsku?