Na řadu tradičních automobilek tvrdě dopadají náklady na přechod k elektromobilitě. Jednou z těch, která je v tom až po krk, je německý koncern Volkswagen. Tristní hospodářské výsledky prvních 9 měsíců letošního roku a za poslední čtvrtletí ukazují dopad nejen nižší poptávky, ale i brutálních škrtů. Jednou z částí, která drží celou skupinu nad vodou, je přitom mladoboleslavská Škoda, které se naopak dařilo více než dobře.
Právě Škoda Auto se stala ve třetím čtvrtletí 2024 druhou nejziskovější částí koncernu Volkswagen, a to hned za Porsche. Zaznamenala provozní zisk 550 milionů eur (14 miliard korun), což ji posunulo nad značky jako Volkswagen s 375 miliony eur a Audi (včetně Bentley, Lamborghini a Ducati) se 106 miliony eur. Porsche si sice drží první pozici se ziskem 867 milionů eur, ale jeho zisk meziročně prudce klesl, zatímco Škodě jako jediné koncernové automobilce za prvních devět měsíců stoupl, a to rovnou o 35 %.
Nečekané pořadí v ziskovosti koncernových značek je výsledkem úsporných opatření, která Volkswagen nyní zavádí v západní Evropě. Významnou zátěží byly například náklady na plánované uzavření továrny Audi v Bruselu, což firmu jen letos stálo již v přepočtu 30 miliard korun. Dalších zhruba 23 miliard korun pak směřovalo na úspory v německých závodech Volkswagenu. Tyto částky ovlivnily hospodářské výsledky Volkswagenu a Audi natolik, že čistý zisk celého koncernu za prvních devět měsíců meziročně poklesl o 30 % na 8,9 miliardy eur (230 miliard korun).
Volkswagen má v plánu pokračovat v úsporách, což by mu mohlo v budoucnu pomoci navrátit se před Škodu z pohledu celkového zisku. Škoda však nadále dosahuje vyšší ziskovosti na prodané vozidlo. Plánované kroky, jako je uzavírání některých německých závodů a snižování mzdových nákladů, vyvolaly mezi odboráři silný odpor. Volkswagen s nimi také aktuálně vede jednání o možném desetiprocentním snížení mezd, přičemž odboráři stále doufají, že k uzavírání závodů nakonec nedojde.
Skutečnou černou dírou na peníze je z pohledu Volkswagenu jeho divize Cariad, která má na starost vývoj softwaru pro koncernové vozy. Navzdory zvyšujícím se příjmům z licencí a postupnému rozšiřování softwaru do více vozů dosáhla provozní ztráta Cariadu za prvních devět měsíců přes dvě miliardy eur (51 miliard korun). Jen v posledním čtvrtletí byly náklady na vývoj softwaru pětkrát vyšší než výnosy z jeho prodeje.
Výhledy přitom nejsou růžové. Přetrvávající technické problémy pro vývoji vlastního softwaru nutí Volkswagen porozhlédnout se jinde. Už v dubnu jsme psali o jeho dohodě s americkým Rivianem, od které si slibuje vyřešení svých dlouhodobých problémů. V rámci společného podniku by měl Volkswagen postupně investovat pět miliard dolarů (zhruba 117 miliard korun) a na oplátku získá přístup k elektrické architektuře a softwaru pro elektromobily Rivianu.
Na řadu tradičních automobilek tvrdě dopadají náklady na přechod k elektromobilitě. Jednou z těch, která je v tom až po krk, je německý koncern Volkswagen. Tristní hospodářské výsledky prvních 9 měsíců letošního roku a za poslední čtvrtletí ukazují dopad nejen nižší poptávky, ale i brutálních škrtů. Jednou z částí, která drží celou skupinu nad vodou, je přitom mladoboleslavská Škoda, které se naopak dařilo více než dobře.
Právě Škoda Auto se stala ve třetím čtvrtletí 2024 druhou nejziskovější částí koncernu Volkswagen, a to hned za Porsche. Zaznamenala provozní zisk 550 milionů eur (14 miliard korun), což ji posunulo nad značky jako Volkswagen s 375 miliony eur a Audi (včetně Bentley, Lamborghini a Ducati) se 106 miliony eur. Porsche si sice drží první pozici se ziskem 867 milionů eur, ale jeho zisk meziročně prudce klesl, zatímco Škodě jako jediné koncernové automobilce za prvních devět měsíců stoupl, a to rovnou o 35 %.
Nečekané pořadí v ziskovosti koncernových značek je výsledkem úsporných opatření, která Volkswagen nyní zavádí v západní Evropě. Významnou zátěží byly například náklady na plánované uzavření továrny Audi v Bruselu, což firmu jen letos stálo již v přepočtu 30 miliard korun. Dalších zhruba 23 miliard korun pak směřovalo na úspory v německých závodech Volkswagenu. Tyto částky ovlivnily hospodářské výsledky Volkswagenu a Audi natolik, že čistý zisk celého koncernu za prvních devět měsíců meziročně poklesl o 30 % na 8,9 miliardy eur (230 miliard korun).
Volkswagen má v plánu pokračovat v úsporách, což by mu mohlo v budoucnu pomoci navrátit se před Škodu z pohledu celkového zisku. Škoda však nadále dosahuje vyšší ziskovosti na prodané vozidlo. Plánované kroky, jako je uzavírání některých německých závodů a snižování mzdových nákladů, vyvolaly mezi odboráři silný odpor. Volkswagen s nimi také aktuálně vede jednání o možném desetiprocentním snížení mezd, přičemž odboráři stále doufají, že k uzavírání závodů nakonec nedojde.
Skutečnou černou dírou na peníze je z pohledu Volkswagenu jeho divize Cariad, která má na starost vývoj softwaru pro koncernové vozy. Navzdory zvyšujícím se příjmům z licencí a postupnému rozšiřování softwaru do více vozů dosáhla provozní ztráta Cariadu za prvních devět měsíců přes dvě miliardy eur (51 miliard korun). Jen v posledním čtvrtletí byly náklady na vývoj softwaru pětkrát vyšší než výnosy z jeho prodeje.
Výhledy přitom nejsou růžové. Přetrvávající technické problémy pro vývoji vlastního softwaru nutí Volkswagen porozhlédnout se jinde. Už v dubnu jsme psali o jeho dohodě s americkým Rivianem, od které si slibuje vyřešení svých dlouhodobých problémů. V rámci společného podniku by měl Volkswagen postupně investovat pět miliard dolarů (zhruba 117 miliard korun) a na oplátku získá přístup k elektrické architektuře a softwaru pro elektromobily Rivianu.