Když jsem před deseti lety začínal s elektromobily, málokdo v naší republice o nich alespoň něco pravdivého věděl a ještě méně lidí vůbec někdy elektroauto alespoň zahlédlo na silnici, ne pouze na internetu. Tehdy byly elektromobily spíše jen pro nadšence či blázny. Jenže jak svět ukazuje, situace se diametrálně změnila a málokdo z analytiků a automobilových expertů vám v roce 2021 řekne něco jiného, než že budoucností jsou elektrické a autonomní vozy.
Je až s podivem, jak neskutečně žalostná zůstává situace v Česku, kde stále řešíme problémy, které už má svět dávno vyřešené. Po dlouhých letech, kdy jsem slyšel opravdu nejrůznější či nejpodivnější věci kolem elektromobilů, jsem se tedy rozhodl, že se podělím o své postřehy a popřemýšlím o tom, proč tomu tak je. Proč Česku ujel vlak a bude důležité jej dohnat a zpátky do něj naskočit. Týká se to totiž nás všech, našich rodin, našich dětí, a budoucnosti příštích generací.
Jednoznačně největším důvodem je osvěta veřejnosti. Nové věci a nové technologie přirozeně přinášejí obavy a nové otázky, na které je potřeba přinášet objektivní odpovědi. Jenže pokud se o to starají převážně bulvární média, nikoliv ta odborná, a ani automobilky v tomto směru v edukaci příliš nepřispějí, je to zásadní problém. I proto jsme vytvořili seriál Fakta a mýty o elektromobilech, kde coby největší český online magazín o elektromobilitě a dopravě budoucnosti zveřejňujeme dohromady naše zkušenosti, statistiky, či odborné studie a nesnažíme se pouze vytrhávat útržky, které by byly senzační.
Čtěte také: Do 10 let by mohlo v ČR jezdit 500 000 elektromobilů, říká studie
Tento problém v informovanosti je ještě o to větší, když ho přiživují nezkušení, zaujatí, či úplatní novináři, kteří s elektromobily bohužel nemají příliš zkušeností a informují o tom, jak to bylo možná tak před deseti lety, ne nyní. A to je smutné. Sám jsem si již vyslechl posténání „odborníků z médií“, že jim auto nechtěla půjčit Tesla, která zkrátka vozy jako klasické automobilky na test nepůjčuje. A přitom je to právě Tesla, která žene celou elektromobilitu vpřed. Pak se snažte nezaujatě a objektivně informovat veřejnost o něčem, co jste si ani nevyzkoušeli. Je to jako hodnotit smartphony, aniž byste někdy měli v ruce iPhone, otce a stále nejoblíbenější smartphone na světě.
Od roku 2015 je povinností každé členské země EU mít tzv. Národní akční plán „na podporu rozvoje alternativních paliv v dopravě a vytvořit tak dostatečně příznivé prostředí pro širší uplatnění vybraných alternativních paliv a pohonů v sektoru dopravy.“ Jenže, v Česku je podpora elektromobilů nelogická a nesystematická.
Příkladem jsou dotace firmám, o které mohly žádat například jen mimopražské subjekty, přičemž se nikde neověřovalo, zda elektromobil nahradí spalovací auto s vysokým nájezdem a bude mít taktéž vysoký nájezd, aby se takový vůz přičinil o snižování emisí v dopravě. Poslední dotační titul byl nakonec zcela zrušen. A pokud jde o státní dotace pro běžné spotřebitele, zde stát absolutně rezignoval.
Přitom v Evropě je situace jiná a vyspělejší země se snaží výraznou měrou přispět k tomu, aby si elektromobil mohl pořídit kdokoliv. Například Německu díky dotacím zlevní elektroauta o 9 000 eur, tedy v přepočtu čtvrt milionu korun, čímž se může elektromobil dostat cenově na úroveň srovnatelného spalovacího auta. A podobné kroky podnikly i další země, které již navíc avizují budoucí zákazy prodeje nových konvenčních aut. V Česku se nic takového nechystá.
Čtěte také: ČR nebude podporovat prodej elektroaut, opět vzkazuje ministr Havlíček
Samozřejmě, dotace a zákazy asi nejsou tou úplně nejlepší cestou. Ovšem stát elektromobilitu nepodpořil ani jinými způsoby. V Česku například ještě do letošního roku paradoxně nebylo možné ani to, aby firma proplácela elektřinu za dobíjení elektromobilu u zaměstnance doma dle referenční ceny elektřiny, přitom je to právě domácí garáž, kde dle statistiky majitelé elektromobilů nejčastěji dobíjí své elektromobily. Inu, někde na ministerstvech se prostě stala chyba.
Nepochopitelné je i to, že se stát nepostaral o vybudování základní infrastruktury v podobě alespoň několika málo veřejných rychlonabíječek u dálnic a dokonce i stavbu pomalých wallboxů stále komplikuje zdlouhavým procesem, kdy je potřeba stavebního povolení a rozhodnutí o umístění. Jediné, co stát udělal, je odpuštění poplatku za dálniční známky, nicméně i zde to nakonec dopadlo tak, že od letošního roku nestačí vjet s jakýmkoliv elektromobilem na dálnic, ale v případě jiné než speciální SPZ začínající na EL musíte ještě vyřizovat dokumentaci. A pro cizince je to nově ještě složitější. Parkování zdarma v některých zónách v Praze a Liberci je pak zásluhou vedení měst, nikoliv státu.
Dodnes můžete ze slov Kulhánka, bývalého ředitele české automobilky Škoda Auto, cítit obrovskou pachuť k elektromobilům a autům na baterky obecně. To může být jedním z důvodů, proč Škodovka přišla se svým prvním sériově vyráběným elektromobilem až v roce 2020 jako jedna z posledních automobilek a šlo pouze o předělávku ze spalováku. Nemůžeme se pak divit, že automobilka v letech minulých naočkovala veřejnost proti elektromobilům, a ta teď elektromobily příliš nebere. První čistokrevný elektromobil Škoda Enyaq iV je novinkou až pro rok 2021, kdy firma dohání dobu, kterou v minulosti zaspala, a jen proto, protože teď kvůli emisním limitům EU zkrátka musí.
V neposlední řadě k současné situaci elektromobility v Česku přispěly i překážky, jako jsou například stále o něco kratší dojezd či pomalejší nabíjení, což hraje v neprospěch elektromobilů. Každý správný Čech přeci dobře ví, že Češi jezdí k moři do Chorvatska, nejlépe každý den, a tak je potřeba mít u auta dojezd alespoň přes 1500 kilometrů. A že bez tankování to prostě nejde, protože kdo by měl čas desítky minut na to každých pár stovek kilometrů po cestě dobíjet baterku.
Jasně, ne každý elektromobil má nejrychlejší nabíjení jako Tesla, Porsche, či Audi, kde můžete během 5 minut dobít i přes 100 km dojezdu. Jenže pak rozhoduje cena. A ta v případě lepších elektromobilů s delšími dojezdy a podporou rychlonabíjení stále dosahuje astronomických výšin, a Češi na to prostě, přiznejme si, nemají. A tak si elektromobily nepořizují, dost možná si je ani nechtějí vyzkoušet a pouze chtějí celému světu ukázat, že zase jednou mají pravdu!
Když jsem před deseti lety začínal s elektromobily, málokdo v naší republice o nich alespoň něco pravdivého věděl a ještě méně lidí vůbec někdy elektroauto alespoň zahlédlo na silnici, ne pouze na internetu. Tehdy byly elektromobily spíše jen pro nadšence či blázny. Jenže jak svět ukazuje, situace se diametrálně změnila a málokdo z analytiků a automobilových expertů vám v roce 2021 řekne něco jiného, než že budoucností jsou elektrické a autonomní vozy.
Je až s podivem, jak neskutečně žalostná zůstává situace v Česku, kde stále řešíme problémy, které už má svět dávno vyřešené. Po dlouhých letech, kdy jsem slyšel opravdu nejrůznější či nejpodivnější věci kolem elektromobilů, jsem se tedy rozhodl, že se podělím o své postřehy a popřemýšlím o tom, proč tomu tak je. Proč Česku ujel vlak a bude důležité jej dohnat a zpátky do něj naskočit. Týká se to totiž nás všech, našich rodin, našich dětí, a budoucnosti příštích generací.
Jednoznačně největším důvodem je osvěta veřejnosti. Nové věci a nové technologie přirozeně přinášejí obavy a nové otázky, na které je potřeba přinášet objektivní odpovědi. Jenže pokud se o to starají převážně bulvární média, nikoliv ta odborná, a ani automobilky v tomto směru v edukaci příliš nepřispějí, je to zásadní problém. I proto jsme vytvořili seriál Fakta a mýty o elektromobilech, kde coby největší český online magazín o elektromobilitě a dopravě budoucnosti zveřejňujeme dohromady naše zkušenosti, statistiky, či odborné studie a nesnažíme se pouze vytrhávat útržky, které by byly senzační.
Čtěte také: Do 10 let by mohlo v ČR jezdit 500 000 elektromobilů, říká studie
Tento problém v informovanosti je ještě o to větší, když ho přiživují nezkušení, zaujatí, či úplatní novináři, kteří s elektromobily bohužel nemají příliš zkušeností a informují o tom, jak to bylo možná tak před deseti lety, ne nyní. A to je smutné. Sám jsem si již vyslechl posténání „odborníků z médií“, že jim auto nechtěla půjčit Tesla, která zkrátka vozy jako klasické automobilky na test nepůjčuje. A přitom je to právě Tesla, která žene celou elektromobilitu vpřed. Pak se snažte nezaujatě a objektivně informovat veřejnost o něčem, co jste si ani nevyzkoušeli. Je to jako hodnotit smartphony, aniž byste někdy měli v ruce iPhone, otce a stále nejoblíbenější smartphone na světě.
Od roku 2015 je povinností každé členské země EU mít tzv. Národní akční plán „na podporu rozvoje alternativních paliv v dopravě a vytvořit tak dostatečně příznivé prostředí pro širší uplatnění vybraných alternativních paliv a pohonů v sektoru dopravy.“ Jenže, v Česku je podpora elektromobilů nelogická a nesystematická.
Příkladem jsou dotace firmám, o které mohly žádat například jen mimopražské subjekty, přičemž se nikde neověřovalo, zda elektromobil nahradí spalovací auto s vysokým nájezdem a bude mít taktéž vysoký nájezd, aby se takový vůz přičinil o snižování emisí v dopravě. Poslední dotační titul byl nakonec zcela zrušen. A pokud jde o státní dotace pro běžné spotřebitele, zde stát absolutně rezignoval.
Přitom v Evropě je situace jiná a vyspělejší země se snaží výraznou měrou přispět k tomu, aby si elektromobil mohl pořídit kdokoliv. Například Německu díky dotacím zlevní elektroauta o 9 000 eur, tedy v přepočtu čtvrt milionu korun, čímž se může elektromobil dostat cenově na úroveň srovnatelného spalovacího auta. A podobné kroky podnikly i další země, které již navíc avizují budoucí zákazy prodeje nových konvenčních aut. V Česku se nic takového nechystá.
Čtěte také: ČR nebude podporovat prodej elektroaut, opět vzkazuje ministr Havlíček
Samozřejmě, dotace a zákazy asi nejsou tou úplně nejlepší cestou. Ovšem stát elektromobilitu nepodpořil ani jinými způsoby. V Česku například ještě do letošního roku paradoxně nebylo možné ani to, aby firma proplácela elektřinu za dobíjení elektromobilu u zaměstnance doma dle referenční ceny elektřiny, přitom je to právě domácí garáž, kde dle statistiky majitelé elektromobilů nejčastěji dobíjí své elektromobily. Inu, někde na ministerstvech se prostě stala chyba.
Nepochopitelné je i to, že se stát nepostaral o vybudování základní infrastruktury v podobě alespoň několika málo veřejných rychlonabíječek u dálnic a dokonce i stavbu pomalých wallboxů stále komplikuje zdlouhavým procesem, kdy je potřeba stavebního povolení a rozhodnutí o umístění. Jediné, co stát udělal, je odpuštění poplatku za dálniční známky, nicméně i zde to nakonec dopadlo tak, že od letošního roku nestačí vjet s jakýmkoliv elektromobilem na dálnic, ale v případě jiné než speciální SPZ začínající na EL musíte ještě vyřizovat dokumentaci. A pro cizince je to nově ještě složitější. Parkování zdarma v některých zónách v Praze a Liberci je pak zásluhou vedení měst, nikoliv státu.
Dodnes můžete ze slov Kulhánka, bývalého ředitele české automobilky Škoda Auto, cítit obrovskou pachuť k elektromobilům a autům na baterky obecně. To může být jedním z důvodů, proč Škodovka přišla se svým prvním sériově vyráběným elektromobilem až v roce 2020 jako jedna z posledních automobilek a šlo pouze o předělávku ze spalováku. Nemůžeme se pak divit, že automobilka v letech minulých naočkovala veřejnost proti elektromobilům, a ta teď elektromobily příliš nebere. První čistokrevný elektromobil Škoda Enyaq iV je novinkou až pro rok 2021, kdy firma dohání dobu, kterou v minulosti zaspala, a jen proto, protože teď kvůli emisním limitům EU zkrátka musí.
V neposlední řadě k současné situaci elektromobility v Česku přispěly i překážky, jako jsou například stále o něco kratší dojezd či pomalejší nabíjení, což hraje v neprospěch elektromobilů. Každý správný Čech přeci dobře ví, že Češi jezdí k moři do Chorvatska, nejlépe každý den, a tak je potřeba mít u auta dojezd alespoň přes 1500 kilometrů. A že bez tankování to prostě nejde, protože kdo by měl čas desítky minut na to každých pár stovek kilometrů po cestě dobíjet baterku.
Jasně, ne každý elektromobil má nejrychlejší nabíjení jako Tesla, Porsche, či Audi, kde můžete během 5 minut dobít i přes 100 km dojezdu. Jenže pak rozhoduje cena. A ta v případě lepších elektromobilů s delšími dojezdy a podporou rychlonabíjení stále dosahuje astronomických výšin, a Češi na to prostě, přiznejme si, nemají. A tak si elektromobily nepořizují, dost možná si je ani nechtějí vyzkoušet a pouze chtějí celému světu ukázat, že zase jednou mají pravdu!